Analyses based on precipitation data may be limited by the quality of the data, the size of the available historical series and the efficiency of the adopted methodologies; these factors are especially limiting when conducting analyses at the daily scale. Thus, methodologies are sought to overcome these barriers. The objective of this work is to develop a hybrid model through the maximum overlap discrete wavelet transform (MODWT) to estimate daily rainfall in homogeneous regions of the Tocantins-Araguaia Hydrographic Region (TAHR) in the Amazon (Brazil). Data series from the Climate Prediction Center morphing (CMORPH) satellite products and rainfall data from the National Water Agency (ANA) were divided into seasonal periods (dry and rainy), which were adopted to train the model and for model forecasting. The results show that the hybrid model had a good performance when forecasting daily rainfall using both databases, indicated by the Nash–Sutcliffe efficiency coefficients (0.81–0.95), thus, the hybrid model is considered to be potentially useful for modelling daily rainfall.
Ďalšie vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov je potrebné prakticky vo všetkých vedných odboroch zdravotníctva, nevynímajúc verejné zdravotníctvo. Na zabezpečenie kontinuity ďalšieho vzdelávania bolo potrebné stanoviť podmienky pre ďalšie vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov v špecializačných odboroch v oblasti verejného zdravotníctva. Vzhľadom na danú skutočnosť bolo nevyhnutné pristúpiť k vypracovaniu a následnému schváleniu právnych predpisov a ďalších dokumentov týkajúcich sa ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov. Tieto právne predpisy a ďalšie dokumenty sa počas rokov postupne dopĺňali a novelizovali. Ďalšie vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov na Slovensku v súčasnosti upravuje Nariadenie vlády SR č. 296/2010 Z. z. o odbornej spôsobilosti na výkon zdravotníckeho povolania, spôsobe ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov, sústave špecializačných odborov a sústave certifikovaných pracovných činností s účinnosťou od 1. júla 2010 a odborne a metodicky ho riadi Ministerstvo zdravotníctva SR. Toto vzdelávanie zahŕňa špecializačné štúdium, prípravu na výkon práce v zdravotníctve a sústavné vzdelávanie., Ongoing education of health professionals is needed in all health disciplines, including public health. To ensure continuity of further education in health professionals it was necessary to establish several conditions for the further education of health professionals in specialized areas of public health. In view of all that, it was necessary to elaborate and approve legislation and other documents relating to the continuing education of health professionals. That legislation and other documents have been complemented and revised over the years. Currently, further education of health professionals in Slovakia is governed by Government Regulation No. 296/2010 Coll. on professional competence to perform the medical profession, on the method of further education of health professionals, on the system of specialized disciplines and on the system of certifited work activities with effectiveness from 1 July 2010, and is professionally and methodically managed by the Ministry of Health. This additional training in the field of public health includes specialization studies, preparation for work in health care and continuing education., Daniela Mihinová, Mário Ležovič, Jana Babjaková, Andrej Kováč Jana Boledovičová, and Literatura 10
The paper aims at a unification of the two directions in contemporary philosophy of science: the direction which deals with the relation of data to phenomena with the direction which deals with the knowledge about mechanism and its employment in scientific thinking. It aims also at a reconstruction of the development of scientific knowledge which is characterized in contemporary philosophy of science as a movement from data, via phenomena, to mechanisms. An attempt will be made to show that this in fact amounts to an assignment of philosophical categories like data, phenomena, mechanism, etc. This unification and reconstruction draws also on the reconstruction of the main stages of the development of knowledge leading from A.-J. Ångström’s measurement of the wave-lengths of spectral lines of hydrogen in 1868 to N. Bohr’s theory of the hydrogen atom proposed in 1913., Práce se zaměřuje na sjednocení obou směrů současné filosofie vědy: směr, který se zabývá vztahem dat k jevům se směrem, který se zabývá znalostmi o mechanismu a jeho využití ve vědeckém myšlení. Zaměřuje se také na rekonstrukci rozvoje vědeckých poznatků, které jsou v současné filosofii vědy charakterizovány jako pohyb od dat, přes jevy, k mechanismům. Pokusíme se ukázat, že to ve skutečnosti představuje přiřazení filosofických kategorií, jako jsou data, jevy, mechanismy atd. Toto sjednocení a rekonstrukce čerpá také z rekonstrukce hlavních etap rozvoje znalostí vedoucích z A.- J. Ångströmovo měření vlnových délek spektrálních čar vodíku v roce 1868 až N., and Igor Hanzel
Tichý’s Transparent Intensional Logic (TIL) is an overarching logical framework apt for the analysis of all sorts of discourse, whether colloquial, scientific, mathematical or logical. The theory is a procedural (as opposed to denotational) one, according to which the meaning of an expression is an abstract, extra-linguistic procedure detailing what operations to apply to what procedural constituents to arrive at the product (if any) of the procedure that is the object denoted by the expression. Such procedures are rigorously defined as TIL constructions. Though TIL analytical potential is very large, deduction in TIL has been rather neglected. Tichý defined a sequent calculus for pre-1988 TIL, that is TIL based on the simple theory of types. Since then no other attempt to define a proof calculus for TIL has been presented. The goal of this paper is to propose a generalization and adjustment of Tichý’s calculus to TIL 2010. First I briefly recapitulate the rules of simple-typed calculus as presented by Tichý. Then I propose the adjustments of the calculus so that it be applicable to hyperintensions within the ramified hierarchy of types. TIL operates with a single procedural semantics for all kinds of logical-semantic context, be it extensional, intensional or hyperintensional. I show that operating in a hyperintensional context is far from being technically trivial. Yet it is feasible. To this end we introduce a substitution method that operates on hyperintensions. It makes use of a four-place substitution function (called Sub) defined over hyperintensions., Tichý Transparentní Intenzionální Logika (TIL) je zastřešující logický rámec vhodný pro analýzu všech druhů diskurzů, ať už hovorových, vědeckých, matematických nebo logických. Tato teorie je procedurální (na rozdíl od denotační) jedna, podle které je význam výrazu abstraktním, extra-lingvistickým postupem, který podrobně popisuje, jaké operace mají být aplikovány na to, jaké procedurální složky se mají dostat k produktu (je-li nějaký) řízení. to je objekt označený výrazem. Tyto postupy jsou přísně definovány jako konstrukce TIL. Ačkoli analytický potenciál TIL je velmi velký, odpočet v TIL byl spíše zanedbán. Tichý definoval postupný počet pro před-1988 TIL, to je TIL na základě jednoduché teorie typů. Od té doby nebyl předložen žádný další pokus definovat důkazní kalkul pro TIL. Cílem příspěvku je navrhnout zobecnění a úpravu Tichého kalkulu na TIL 2010. Nejprve stručně rekapituluji pravidla jednoduchého typu kalkulu Tichého. Pak navrhnu úpravy kalkulu tak, aby byl použitelný pro hyperintenze v rámci rozvětvené hierarchie typů. TIL pracuje s jednou procedurální sémantikou pro všechny druhy logicko-sémantického kontextu, ať už jde o extenzivní, intenzionální nebo hyperintenzionální. Ukazuji, že provoz v hyperintenzionálním kontextu není zdaleka technicky triviální. Přesto je to proveditelné. Za tímto účelem zavádíme substituční metodu, která funguje na hyperintenzích. Využívá čtyřmístnou substituční funkci (tzv. Sub) definovanou nad hyperintenziemi. Nejprve stručně rekapituluji pravidla jednoduchého typu kalkulu Tichého. Pak navrhnu úpravy kalkulu tak, aby byl použitelný pro hyperintenze v rámci rozvětvené hierarchie typů. TIL pracuje s jednou procedurální sémantikou pro všechny druhy logicko-sémantického kontextu, ať už jde o extenzivní, intenzionální nebo hyperintenzionální. Ukazuji, že provoz v hyperintenzionálním kontextu není zdaleka technicky triviální. Přesto je to proveditelné. Za tímto účelem zavádíme substituční metodu, která funguje na hyperintenzích. Využívá čtyřmístnou substituční funkci (tzv. Sub) definovanou nad hyperintenziemi. Nejprve stručně rekapituluji pravidla jednoduchého typu kalkulu Tichého. Pak navrhnu úpravy kalkulu tak, aby byl použitelný pro hyperintenze v rámci rozvětvené hierarchie typů. TIL pracuje s jednou procedurální sémantikou pro všechny druhy logicko-sémantického kontextu, ať už jde o extenzivní, intenzionální nebo hyperintenzionální. Ukazuji, že provoz v hyperintenzionálním kontextu není zdaleka technicky triviální. Přesto je to proveditelné. Za tímto účelem zavádíme substituční metodu, která funguje na hyperintenzích. Využívá čtyřmístnou substituční funkci (tzv. Sub) definovanou nad hyperintenziemi. TIL pracuje s jednou procedurální sémantikou pro všechny druhy logicko-sémantického kontextu, ať už jde o extenzivní, intenzionální nebo hyperintenzionální. Ukazuji, že provoz v hyperintenzionálním kontextu není zdaleka technicky triviální. Přesto je to proveditelné. Za tímto účelem zavádíme substituční metodu, která funguje na hyperintenzích. Využívá čtyřmístnou substituční funkci (tzv. Sub) definovanou nad hyperintenziemi. TIL pracuje s jednou procedurální sémantikou pro všechny druhy logicko-sémantického kontextu, ať už jde o extenzivní, intenzionální nebo hyperintenzionální. Ukazuji, že provoz v hyperintenzionálním kontextu není zdaleka technicky triviální. Přesto je to proveditelné. Za tímto účelem zavádíme substituční metodu, která funguje na hyperintenzích. Využívá čtyřmístnou substituční funkci (tzv. Sub) definovanou nad hyperintenziemi., and Marie Duží
I argue that the conception of reflective equilibrium that is generally accepted in contemporary philosophy is defective and should be replaced with a conception of fruitful reflective disequilibrium which prohibits ad hoc manoeuvres, encourages new approaches, and eschews all justification in favour of continuous improvement. I suggest how the conception of fruitful disequilibrium can be applied more effectively to moral enquiry, to encourage genuine progress in moral knowledge, if we make moral theory empirically testable by adopting a meta-ethical postulate which is independently plausible., Tvrdím, že pojetí reflexní rovnováhy, které je v současné filosofii obecně akceptováno, je vadné a mělo by být nahrazeno pojetím plodné reflexní nerovnováhy, která zakazuje ad hoc manévry, podporuje nové přístupy a vyhýbá se veškerému ospravedlnění ve prospěch neustálého zlepšování. Navrhuji, jak lze koncepci plodné nerovnováhy efektivněji aplikovat na morální zkoumání, povzbudit skutečný pokrok v morálních znalostech, pokud učiníme morální teorii empiricky testovatelnou přijetím meta-etického postulátu, který je nezávisle věrohodn, and Danny Frederick
I consider and reject a specific criticism advanced by Korsgaard against virtue ethics and epistemology when these are conceived with the help of what she calls the image of the “Good Dog.” I consider what virtue ethics and epistemology would look like if the Good Dog picture of virtues were largely correct. I argue that attention to the features that make Korsgaard undermine the usefulness of virtues when conceived along the lines of the Good Dog picture reveals the opposite of what she claims. On the Good Dog picture, virtue ethics and epistemology are seen as more promising approaches to rationality than Korsgaard’s own advocacy of reflection.
The runoff coefficient (RC) is widely used despite requiring to know the effective contributing area, which cannot be known a priori. In a previous work, we defined runoff length (RL), which is difficult to measure. This work aimed to define the minimum RL (mRL), a quantitative and easy proxy of RL, for use in a pilot study on biocrusts in the Tabernas Desert, Spain. We show that RC decreases according to a hyperbola when the contributing area increases, the independent variable being the length of the effective contributing area and its coefficient involving the effects of rainfall and surface features and antecedent conditions. We defined the mRL as the length of the effective contributing area making RC = 1, which is calculated regardless of the area. We studied mRL from three biocrust types and 1411 events clustered in seven categories. The mRL increased with rain volume and intensity, catchment area and slope, whereas plant cover and biocrust succession (with one exception) had a negative effect. Depending on the plot, mRL reached up 3.3–4.0 m on cyanobacterial biocrust, 2.2–7.5 m on the most widespread lichens, and 1.0–1.5 m on late-successional lichens. We discuss the relationships of mRL with other runoff-related parameters.