Drought as a natural phenomenon becomes more often the subject of the research. It is because of the increasing frequency of extreme climatic events also in mild climate conditions. Groundwater drought indices could be derived for different groundwater parameters, among them for base flow, groundwater head stage, spring yield, or groundwater recharge. Base flow drought assessment methods were proposed in the paper. Base flow values were separated from the discharge hydrograms using the new HydroOffice 2010 program package, lately developed by Gregor. The base flow drought severity index was applied, calculated as the value of the base flow drought deficit volume divided by the drought duration. After that, the standardized base flow drought severity index was proposed as the ratio of the base flow drought index and the average long-term annual base flow. Proposed methods were applied in the Nitra River basin. Base flow drought occurrence was characterized also from the seasonality point of view. and Sucho ako jeden z prírodných javov sa čoraz častejšie stáva predmetom výskumu. Príčinou je narastajúca frekvencia výskytu extrémnych klimatických situácií aj v miernych zemepisných šírkach. Klasifikačné kritériá výskytu sucha v podzemnej vode možno odvodiť pre rôzne parametre podzemnej vody, napríklad pre hodnoty podzemného odtoku, úrovne hladiny podzemnej vody, výdatnosti prameňa alebo dopĺňania zásob. V príspevku sú navrhnuté metódy hodnotenia sucha v podzemnom odtoku. Hodnoty podzemného odtoku boli z hydrogramu prietokov odseparované pomocou nového štatistického balíka HydroOffice 2010, ktorý bol v nedávnej minulosti vytvorený Gregorom. Index závažnosti sucha bol vypočítaný ako podiel nedostatkového objemu podzemného odtoku a dĺžky trvania sucha. Následne bola hodnota indexu závažnosti sucha normalizovaná vydelením dlhodobou priemernou hodnotou podzemného odtoku. Navrhnutá metodika bola použitá pre povodie toku Nitra. Výskyt sucha v podzemnej vode bol hodnotený aj z pohľadu jeho sezónnosti.
First part of the text presents a historical excursion searching for the genesis of Popper’s philosophical views in the interwar Vienna. It analyzes the actual writing process and circumstances that surrounded Popper’s work on Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie. The aim of this section is to evaluate Popper’s reception and intellectual self-development through the denial of logical positivism. The second “internalist” segment of this article further examines the Grundprobleme itself through the analysis of Popper’s specific interpretation of Kant’s transcendental idealism. We will confront Seubert’s claim that through Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie Popper definitely and knowingly accepts Kant’s stance. We show that even though Popper adopted Kant’s transcendental method of questioning, he had later criticized certain aspects of Kant’s transcendental method. As a result, Popper establishes the so called genetic apriorism, which dwells on his own version of the deductive psychology of knowledge. and První část textu představuje historickou exkurzi, která hledá vznik Popperových filozofických názorů v meziválečné Vídni. Analyzuje skutečný proces psaní a okolnosti, které obklopovaly Popperovu práci na Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie . Cílem této části je zhodnotit přijetí Poppera a intelektuální sebe-rozvoj prostřednictvím odmítnutí logického pozitivismu. Druhý "internistský" segment tohoto článku dále zkoumá problém Grundprobleme analýzou specifické interpretace Kendova transcendentálního idealismu. Budeme konfrontovat Seubertova tvrzení, že prostřednictvím Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie Popper rozhodně a vědomě přijímá Kantův postoj. Ukazujeme, že i když Popper přijal Kantovu transcendentální metodu dotazování, později kritizoval některé aspekty Kantovy transcendentální metody. V důsledku toho Popper zavádí takzvaný genetický apriorismus, který se zabývá jeho vlastní verzí deduktivní psychologie znalostí.
Harman famously argues that a particular class of anti-functionalist arguments from the intrinsic properties of mental states or events (in particular, visual experiences) can be defused by distinguishing “properties of the object of experience from properties of the experience of an object” and by realizing that the latter are not introspectively accessible (or are transparent). More specifically, Harman argues that we are or can be introspectively aware only of the properties of the object of an experience but not the properties of the experience of an object and hence that the fact that functionalism leaves out the properties of the experience of an object does not show that it leaves out anything mentally relevant. In this paper, I argue that Harman’s attempt to defuse the anti-functionalist arguments in question is unsuccessful. After making a distinction between the thesis of experiencing-act transparency and the thesis of mental-paint transparency, (and casting some doubt on the former,) I mainly target the latter and argue that it is false. The thesis of mental-paint transparency is false, I claim, not because mental paint involves some introspectively accessible properties that are different from the properties of the objects of experiences but because what I call the identity thesis is true, viz. that mental paint is the same as (an array of) properties of the object of experience. The identification of mental paint with properties of the object of experience entails that the anti-functionalist arguments Harman criticizes cannot be rightly accused of committing the fallacy of confusing the two.
Hashimotova encefaloptia (HE) je ochorenie mozgu združené s autoimúnnym ochorením štítnej žľazy. Doposiaľ bolo publikovaných viac ako 100 prác, najmä v súvislosti s hypotyreózou. Okrem literárneho prehľadu prinášame prípad pacientky so zriedkavou asociáciou HE s tyreotoxikózou. Klinicky sa prezentovala pestrou neurologickou symptomatológiou: mala kŕče, psychotické prejavy, alterované vedomie. Vyšetreniami (laboratórne testy, CT, MRI, EEG, vyšetrenia CSL) zisťujeme zvýšenú hladinu proteínov v likvore, na EEG epizódy rytmickej ? aktivity, zvýšené titre antityreoidálnych protilátok (TPOab, TGAb, TRAb) v sére. Po úvodnej liečbe karbimazolom a hydrokortizónom došlo k výraznému zlepšeniu stavu ? pacientka bola odpojená od umelej pľúcnej ventilácie, bola pri vedomí, bez kŕčov. Počas ďalších 30 dní sa jej stav opakovane zhoršoval po pokusoch o detrakciu glukokortikoidov. Napriek tyreotoxikóze sme stav uzavreli ako HE a po pulznej liečbe metylprednizolonom sa jej stav plne stabilizoval. Klinicky bola pacientka v ďalšom ambulantnom sledovaní bez prejavov encefalopatie, postupne sme detrahovali glukokortikoidy a po 4 mesiacoch bola bez glukokortikoterapie. Záverom autori konštatujú, že HE, aj keď je zriedkavá, môže byť nepoznaná, nakoľko sa prejavuje podobne ako mnohé častejšie ochorenia. Na HE sa má myslieť u pacientov s potenciálnou alebo známou autoimúnnou tyreoitídou s atypickou neuropsychiatrickou manifestáciou odpovedajúcou na liečbu glukokortikoidmi., Juraj Payer, Ľubomír Lisý, L. Baqi, and Lit. 30
The paper presents the logical milieu of the Paradox of ravens, identified by Hempel in his Studies in the Logic of Confirmation. It deals with Hempel’s interpretations of Nicod’s criterion of confirmation as well as with its inadmissible consequences. I, subsequently, suggest an epistemological and semantic specification of empirical properties, i.e., of their identity; then I formulate a criterion of the test of properties expressed by empirical hypothesis. Finally, I propose a procedural conception of confirmation by means of the testing procedure schema. The confirmation is, therefore, conceived as an attribute which can be ascribed to a hypothesis through the process of its testing. The methods of testing are central to the hypothesis’s qualifica-tion as confirmed., Příspěvek prezentuje logické prostředí paradoxu havranů, které Hempel identifikoval ve svých studiích v logice potvrzení. Zabývá se Hempelovými výklady Nicodova kritéria potvrzení a jeho nepřípustnými důsledky. Následně navrhuji epistemologickou a sémantickou specifikaci empirických vlastností, tj. Jejich identity; pak formuluji kritérium testu vlastností vyjádřené empirickou hypotézou. Na závěr navrhuji procedurální koncepci potvrzení pomocí schématu testovacího postupu. Potvrzení je proto koncipováno jako atribut, který může být připsán hypotéze v procesu jeho testování. Metody testování jsou ústředním bodem kvalifikace hypotézy jako potvrzené., and Lukáš Bielik