This review article describes the phylogeny of sheep in genus Ovis. Individual species of sheep, their geographic distribu tion and nomenclature are presented in the light of the latest taxonomic revision. The current understanding of sheep domestication process is also described. Numerous gaps in our knowledge of this important and only seemingly well-known group of ruminants are mentioned. and Josef Suchomel.
Rostlinný hormon auxin je známý jako regulátor prodlužování stonku a (ne)aktivity postranních pupenů. Ve skutečnosti ale dokáže mnohem více. Ovšem jen za předpokladu, že se ho správné množství vyskytuje ve správném místě a čase. Příjem auxinového signálu zajišťují receptory uvnitř buňky i na jejím povrchu., The plant hormone auxin is a long-known regulator of shoot elongation and auxiliary bud (in)activity. But there is much more about it – if the right amount of auxin appears at the right place and time. The auxin signal is perceived by both intracellular and surface receptors., and Jiří Libus.
Boj o záchranu jednoho z nejvzácnějších a nejunikátnějších ptačích druhů - Kakapa sovího (Strigops habroptilus) - trvá už několik desítek let. Veškeré snahy dlouhou dobu selhávaly, než vědci odhalili, jak úzce záhadné rozmnožování tohoto druhu souvisí s jeho výživou. Od roku 2000 se tak podařilo populaci více než zdvojnásobit. Za zachráněný však druh bude považován až ve chvíli, kdy dokáže přežít a rozmnožovat se bez pomoci člověka. Záchrana kakapa sovího je běh na dlouhou trať, čím víc ale o jeho biologii víme, tím větší máme naději, že se to podaří., The endeavour to save one of the rarest and most unique species of birds - Kakapo (Strigops habroptilus) - has been going on for decades. All efforts were unsuccessful until the scientists discovered how closely is the reproduction of this species related to its diet. Since the year of 2000 the population has doubled its original. However, the recovery of Kakapo populations is a long process, the species can only be considered salvaged when it is able to reproduce without human assistance., and Petra Tumová.
Využití nových metodických přístupů přineslo důležité informace o fylogenezi živočichů a tím i změny v jejich systému. Recentně byly popsány i nové kmeny, např. mořští vířníkovci. Řada kmenů živočichů byla radikálně přesunuta v rámci systému a bylo prokázáno, že mnohé skupiny dříve považované za samostatné kmeny jsou pouze vnitřní skupinou kmenů jiných (totéž platí např. u některých řádů). Tato výrazná změna se týká hlavně parazitických skupin: vrtejši jsou endoparazitickými vířníky, jazyčnatky jsou vysoce endoparazitičtí korýši, vši jsou ektoparazitické pisivky a zdá se, že ani blechy nejsou samostatnou skupinou, ale jde o ektoparazitické srpice. Změny v zařazení do systému se týkají i řasníků, hmyzu jejichž samice žijí celý život endoparaziticky u jiného hmyzu. Jsou blízce příbuzní broukům. Změny však jistě nekončí a náš pohled na fylogenezi a systém živočichů se bude dál vyvíjet., Our hypotheses about animal phylogeny and the resulting systematics have changed rapidly over the last few decades due to new methods, including the molecular ones, and the information obtained. Even new phyla have been described. Some phyla were removed dramatically within the system of animals. Most changes have concerned several taxa of parasitic organisms which are now accepted only as in-groups of other phyla., Jitka Vilímová., and Obsahuje bibliografii
Článek volně navazuje na příspěvek v Živě 2015, 6: 311-315, věnovaný Helskému poloostrovu na pobřeží Polska a okolnímu Baltskému moři obecně, vegetaci a vybraným skupinám živočichů. Toto pokračování přináší několik oddílů pojednávajících o výzkumech - pěti studentských projektech, na nichž jsme pracovali během čtrnáctidenního pobytu na Mořské stanici Oceánografického institutu Gdaňské univerzity v Helu v r. 2013. Nejprve vás zavede do mořských hlubin a tresčích žaludků, poté do mělkých vod mezi koljušky a jejich parazity a na závěr se věnuje blešivcům, broukům a rovnokřídlým z písečných pláží Helu., The paper provides basic information on the biology and ecology of some interesting animals living in the Baltic Sea or on the surrounding sandy beach. The marine isopod Saduria entomon inhabiting deep water habitats is the dominant prey of Atlantic Cod (Gadus morhua), while an amphipod Talitrus saltator occupies sandy beaches in close proximity to the sea. The Three-spined Stickleback (Gasterosteus aculeatus) is a fish native to most inland coastal waters, however, its population is usually heavily infected with cestode Schistocephalus solidus. Among beetles and grasshoppers our attention focuses on the tenebrionid beetle Phaleria cadaverina living on sandy beaches. Our findings confirm the historically dubious records of this species in Poland., and Martin Rulík, Adam Bednařík, Radim Gabriš, Filip Trnka, Kateřina Kuřavová, Zdeněk Mačát.
V souvislosti s vysokou četností výskytu extrémů hydrometeorologické a hydrologické povahy, které se dostavují v posledních zhruba 20 letech, se stále častěji hovoří o nezbytnosti trvale uplatňovat preventivní protipovodňová opatření, a stejně tak se uvažuje o možných příčinách nápadně zvýšeného výskytu těchto nepříznivých hydrologických situací (viz také článek na str. 116–119 tohoto čísla Živy). Současná zemědělská krajina naléhavě vyžaduje výrazná biotechnická doplnění o krajinné prvky a útvary, které budou podporovat vsakování (infiltraci) a vtoky (influkci) vody do půdního prostředí a současně omezovat vznik vodní eroze půdy, zlepšovat biodiverzitu a celkový kulturně přírodní ráz krajiny. and Zdeněk Vašků.
The Yellow Sack Spider (Cheiracanthium punctorium) is a well-known species native to the Czech Republic. Several reports of its painful bite have gained much publicity. The species was considered to be very rare until the end of the 20th century. We provide information on the distribution, spread and ecology of this spider in the Czech Republic. Several cases of biting and its subsequent symptoms are described, and the toxicity of the spider is discussed. and Ondřej Košulič, Jan Korba, Jan Dolanský.
V uplynulém roce (2012) máme doloženy poznatky o poškozování zateplených budov ptáky v městské části Královo Pole v Brně. Na lokalitě jsme zjistili přítomnost strakapouda velkého (Dendrocopos major), strakapouda malého (D. minor) a žluny zelené (Picus viridis). Půl roku po ukončení rekonstrukčních prací se zájem těchto tří druhů šplhavců soustředil na omítky a obložení pláště domů polystyrenem, především v prostoru těsně pod střešní římsou. Pozornost jsme soustředili na činnost největšího druhu – žluny zelené (rozměry jedince byly 30–33 cm). V článku je podrobně popsán průběh činnosti dlabání dutiny., The European Green Woodpecker (Picus viridis) excavated holes under the eaves of roof of the polystyrene-clad houses. Detailed observation in late autumn revealed a cavity with a two-litre volume hollowed out over five hours., and Marta Heroldová, Jan Zejda.