Tíhové pole Země je složeno z gravitačního pole zemského tělesa a pole odstředivé síly zemské rotace [1]. Předmětem gravimetrických měření jsou tíhové zrychlení a gradienty tíhového zrychlení. Tíhové zrychlení je měřeno relativními a absolutními gravimetry, Relativními gravimetry se měří rozdíly tíhového zrychlení v prostoru a v čase, zatímco pomocí absolutních gravimetrů se měří plná hodnota tíhového zrychlení s přesností až 10-9 g. První přesná absolutní tíhová měření lze datovat od první poloviny 19. století, kdy bylo tíhové zrychlení určováno pomocí kyvadlových přístrojů s přesností okolo 100 μm s-2. Tyto metody, využívající vztahu mezi dobou kyvu kyvadla o známé délce a tíhového zrychlení, byly používány až do 60tých let 20. století s maximální dosaženou přesností 3 μm s-2. Nástup přesného určování tíhového zrychlení z měření délky a času při pohybu tělesa ve vakuu (tzv. balistické metody) lze datovat od 50tých let 20. století. Již pomocí prvních přístrojů tohoto typu bylo dosahováno přesnosti 10 μm s-2. Vývoj přesných absolutních balistických gravimetrů (nejdříve pouze laboratorních a pak i přenosných) probíhal zejména ve Francii, USA, SSSR, Japonsku a Itálii. Nejpřesnějšími absolutními balistickými gravimetry jsou v současnosti gravimetry FG5, které jsou výsledkem téměř 40 let výzkumu započatého prof. Fallerem z University of Colorado [2] a které jsou vyráběny firmou Micro-g Solutions. Přesnost gravimetrů FG5 je 10-20 nm s-2 [3], což znamená, že během padesátiletého vývoje absolutních balistických gravimetrů došlo ke zvýšení přesnosti v určení tíhového zrychlení o tři řády., Jakub Kostelecký, Vojtěch Pálinkáš., and Obsahuje seznam literatury
V článku s uvedeným názvem, publikovaným ve 3. čísle Čs. čas. fyz. 68, 144 (2018) mne upoutaly (a přiměly k napsání této poznámky) dvě věty: "...Deset principů Leidenského manifestu nastavuje dosavadní praxi hodnocení vědy v Česku nemilosrdně kritické zrcadlo, ale nedělejme si iluze, že tento dokument pohne českým vědeckým vesmírem..." a "...pokušení nechat rozhodovat čísla v Česku podivuhodně odolala Akademie věd."..., Jiří Kamarád., and Obsahuje bibliografické odkazy
Během posledních třiceti let se adaptivní optika proměnila z vysoce sofistikované, nákladné a utajované technologie v běžnou součást pozemských teleskopů, mikroskopů, laserových systémů či nastupujících systémů pro satelitní komunikaci. Podívejme se zblízka na technologie, které byly pro její účely vyvinuty a stojí za jejím úspěchem., In the last thirty years adaptive optics have transformed from a highly sophisticated, expensive and secret technology into a common component of earth-bound telescopes, microscopes, laser systems or emerging systems for satellite communication. Let‘s take a closer look at these technologies which have been developed within this field and stands behind its success., Jan Pilař., and Obsahuje bibliografické odkazy
Adaptavní optické systémy se vyznačují schopností měnit své optické vlastnosti na požádání a v reálném čase. V tomto příspěvku jsou diskutovány základní prvky adaptivních optických systémů využívaných v astronomii ke kompenzaci vlivu atmosféry na zobrazení velkých pozemských teleskopů., Adaptive optical systems are those whose optical responses can be adjusted on demand, in real time. Here we discuss the basics of adaptive optical systems utilised in astronomy for compensation of aberrations due to atmospheric turbulence, which seriously impairs the performance of uncorrected large ground-based telescopes., Jaroslav Řeháček, Bohumil Stoklasa., and Obsahuje seznam literatury
Adheze buněk na umělé materiály konstruované pro potenciální biomedicínské využití je regulována povrchovými fyzikálně-chemickými vlastnostmi těchto materiálů. Ozáření polyethylenu ionty O+ a C+ v této studii vedlo k formování chemických funkčních skupin s obsahem kyslíku na jeho povrchu, konjugovaných dvojných vazeb mezi atomy uhlíku, zvýšení povrchové smáčivosti a zvýšení adsorpce kolagenu IV tj. proteinu zprostředkujícího adhezi buněk. Cévní hladké svalové buňky potkana adherovaly k modifikovanému materiálu ve zvýšeném počtu, větší plochou a syntetizovaly více kontraktilních proteinů α-aktinu a SM-myosinů. Podobně i snížení povrchové drsnosti uhlíkových kompozitních materiálů, které jsou perspektivní pro konstrukci kostních náhrad, vedlo ke zvýšení jejich smáčivosti, adsorpce kolagenu IV a následné adheze, růstu a diferenciace lidských kostních buněk., Lucie Bačáková, Lenka Nosková, Elena Filová, Václav Švorčík, Eva Koutná, Vladimír Starý, Jakub Horník, Petr Glogar., and Obsahuje seznam literatury
Jaké jsou pracovní podmínky vědců a vědkyň na českých vysokých školách a výzkumných institucích? S čím jsou čeští vědci a vědkyně nejvíce nespokojeni? Co jim brání v kariérním růstu? Jak se dělá věda ve chvíli, kdy se stanete rodičem?, Nina Fárová, Kateřina Cidlinská, Marcela Linková, Hana Maříková, Hana Tenglerová., and Obsahuje bibliografické odkazy