Number of results to display per page
Search Results
652. Kateřina Vojkůvková - Michal Zezula a kol., Předměty vyprávějí... Hmotná kultura středověké a raně novověké Opavy ve světle nálezů z archeologických výzkumů v prostoru bývalé Radniční ulice a v areálu opavského pivovaru
- Creator:
- Josef Šrámek
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- regionální dějiny, archeologické výzkumy, regional history, excavations (archaeology), Opava (Česko), Opava Region (Czechia), 8, and 94(437)
- Language:
- Czech
- Description:
- [autor recenze] Josef Šrámek.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
653. Kateřina Voleková, Česká lexikografie 15. století
- Creator:
- Jakub Sichálek
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- 15. století př. Kr, medievalistika, lexikografie, medievalistics, lexicography, 8, and 930
- Language:
- Czech
- Description:
- [autor anotace] Jakub Sichálek.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
654. Katolíci proti republice
- Creator:
- Smlsal, Jiří
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- 1918-1938, katolicismus, stát a církev, křesťanství a politika, Catholicism, church and state, Christianity and politics, Československo, Czechoslovakia, 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- Autor podle recenzenta v knize podniká hloubkovou sondu do myšlenkového světa skupiny intelektuálů v období první Československé republiky, kteří byli katolíky natolik, že zapomněli na to, že jsou také křesťany. V jedné skupině však přitom spojil až příliš různorodé osobnosti a z rozboru jejich názorů pak vyvozuje někdy zjednodušující či problematické generalizace, například o vztahu katolických intelektuálů k prvorepublikovému režimu a demokracii obecně. Za přínosný považuje recenzent důraz na politický rozměr katolického myšlení v dané době, rozsah zpracování některých díčích témat jako antisemitismu však podle něj není dostatečný., In this book, according to the reviewer, the author has conducted a deep probe into the thought world of a group of intellectuals in the first Czechoslovak Republic who were Roman Catholics to such an extent that they forgot that they were also Christians. The author, however, has put too many different figures into one group, and then, from an analysis of their views, has sometimes made simplistic or problematic generalizations, for example, about the Roman Catholic intellectuals’ attitude towards the régime of the First Republic in particular and democracy in general. The reviewer appreciates the emphasis on the political dimension of Roman Catholic thought in this period, but considers the scope of the treatment of some parts of the topic, such as antisemitism, to be insufficient., [autor recenze] Jiří Smlsal., and Obsahuje bibliografii
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
655. Každodennost a sexuální delikty na Křivoklátsku na přelomu 17. a 18. století
- Creator:
- Vacek, Josef
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- 17.-18. století, každodenní život, výslech v trestním řízení, mravnostní kriminalita, everyday life, interrogation (criminal procedure), offences against morality, Křivoklát (Česko : oblast), Křivoklát Region (Czechia), sexuální delikty, 8, and 94(437)
- Language:
- Czech and English
- Description:
- The paper analyses the everyday life of Křivoklát vassals in the late seventeenth and at the beginning of the eighteenth century. As the primary source the author uses mainly the records of examination of sexual offenders. Tree particular cases are analysed in details with the help of other primary sources in order to discover the patterns of everyday life behavior in the period. The importance of role of honor in the everyday life of early modern people and individuality of decisionmaking of their authorities are the main conclusions of this paper., Josef Vacek., and Obsahuje bibliografické odkazy
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
656. Každodennost filmařské praxe jako výzva filmové historii
- Creator:
- Alena Šlingerová
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- historiografie, dějiny filmu, politická moc, historiography, history of film, political power, Československo, Czechoslovakia, 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- Hlavní osou knihy je podle recenzentky konflikt mezi tradičními zájmy a hodnotami světa filmu na jedné straně a politickou snahou o jeho reformu v systému státního socialismu na druhé straně v Československu v poválečném čtvrtstoletí, především pak v padesátých letech. Autor přitom nevychází jen z podřízenosti kinematografie vládnoucí elitě, ale spíše z její proměnlivé autonomie. Staví na neobyčejně bohaté pramenné základně a efektivně využívá různé teoretické koncepty. Díky tomu dokáže zprostředkovat živý a plastický obraz mikrosvětů v pražských filmových ateliérech Barrandov, jejich neformálních vztahů a procesu zrodu filmového díla. Jedná se o strhující četbu pro poučenější čtenáře, kteří hledají metodologicky inspirovaný, otevřený výklad s bohatými odkazy i sebereflexí., According to the reviewer, the book The Barandov Factory: The world of filmmakers and political power 1945-1970 revolves around a conflict between traditional interests and values of the world of filmmaking and political efforts ro reform it within the Czechoslovak state socialism system during the twenty-five years after the war, mainly in the 1950s. The author´s starting assumptions include not only the subordination of cinematography to the ruling elite, but also a variable degree of the film industry´s autonomy. He builds on an extremely rich source base and employs various theoretical concepts in an effective manner. Thanks to the above, he can provide a vivid and plastic picture of micro-worlds in the Barrandov film studios in Prague, their informal relations, as well as the birth of a movie. He wrote a captivating book for more knowledgeable readers looking for a methodologically inspired and open account with ample references and self-reflection., [autor recenze] Alena Šlingerová., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
657. Každodennost jako předmět a koncept dějepisného poznání
- Creator:
- Petr Sedlák
- Format:
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- každodenní život, historiografie, Československo, daily life, history, Czechoslovakia, 8, and 94(437)
- Language:
- Czech
- Description:
- a1_Autor se v tomto pojednání snaží poskytnout přehled různých přístupů ke studiu každodennosti v historii a dalších sociálních vědách a poté nastiňuje vlastní pokus o konceptualizaci každodennosti. Úvodem konstatuje, že historici a jejich kolegové z příbuzných oborů, kteří ve svých výkladech s každodenností pracují, ji většinou nedefinují jako nějaký teoretický koncept nebo metodologický návod a vycházejí z určitého intuitivního předporozumění, z čehož plyne významová nejasnost a konfuznost. Obecně se přitom přijímá, že každodennost je v opozici vůči takzvaným velkým nebo politickým dějinám. V popularizačních textech se pak obvykle omezuje na popis historických kuriozit a anekdot, přijde-li řeč na bydlení, stravování nebo zvyky. Soustavnější zájem o každodennost shledává autor u některých dějepisců na konci 19. století v souvislosti s jejich vymezováním vůči tradiční, pozitivistické historii. Skutečná renesance zájmu o životy lidí, kteří nepatřili k elitám, však nastala až v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století v kontextu emancipace sociálních a kulturních dějin a nacházela motivaci spíše v kritice establishmentu než v akademických otázkách. Každodennost pak zdomácněla v takzvaných nových kulturních dějinách, pro něž je charakteristická antropologická perspektiva a které se etablovaly jako svébytný proud v historii v devadesátých letech. Ve svém přehledu se autor nejprve věnuje etnografickým přístupům a dějinám soukromého života, pro něž je podle něj typický duální model rozdělující každodennost na „objektivní skutečnosti“ a subjektivní prožívání., a2_Poté přechází k německým dějinám každodennosti (Alltagsgeschichte), jejichž hlavní představitel (při vší rozmanitosti) Alf Lüdtke (narozen 1943) má podle něj asi největší zásluhu na etablování každodennosti jako předmětu historického bádání a který tuto jejich pozici hájil proti výtkám sociálních historiků z údajné nevědeckosti. Do tohoto směru uvažování, označeného jako sociální interakcionismus, zařazuje autor dále francouzského polyhistora Michela de Certeau (1925–1986), který také postavil své pojetí každodennosti jako alternativu vůči různým formám sociálního determinismu a kladl důraz na interpretativní rozměr sociální reality v interakci mezi subjektem a vnějším světem. Kriticky se pak autor snaží vyrovnat s konceptem německých kulturních historiků (zejména Martina Sabrowa a Thomase Lindenbergera) vypracovaným k analýze každodenního rozměru nacistické a (východoněmecké) komunistické diktatury a označovaným pojmem Sinnwelt (myšlenkový svět), přičemž se vrací i k současným českým diskusím o aplikacích těchto přístupů na dějiny komunistického Československa. Za nejvíce inspirativní a nejpromyšlenější ovšem autor pokládá pojetí každodenní reality ve fenomenologické sociologii Rakušana Alfreda Schütze (1899–1959), který rozvíjel ideu přirozeného či žitého světa (Lebenswelt) filozofa Edmunda Husserla. Ve druhé části svého pojednání autor nabízí vlastní představu, jak konceptualizovat každodennost pro potřeby historického bádání. Pokouší se přitom popsat hlavní prvky její struktury, kterou podle něj tvoří tělesnost (a s ní spjatá prostorovost), cyklická časovost, lineární časovost a socialita., a3_V závěru pak formuluje vlastní „pracovní“ definici každodennosti: je to bezprostředně prožívaný svět člověka, omezený jeho tělesným bytím, svázaný s plynutím času a vpletený do sítě sociálních vztahů, jež je utkána z významů., b1_In this article, the author aims to provide an overview of the various approaches to research on everyday life in historiography and other social sciences. He then outlines his own attempt to conceptualize everyday life. In his introduction, he argues that historians and their colleagues in related fields who work with everyday life in their research usually do not define it as a theoretical concept or method, and start from a certain intuitive empathy. This leads to semantic confusion. Yet it is generally accepted that the history of everyday life stands in opposition to ‘big’ or political history. In works of popular history, if the discussion comes round to housing, food, or customs, everyday life is usually limited to a description of historical curiosities and anecdotes. The author finds a more systematic interest in everyday life developing amongst historians in the late nineteenth century in connection with its being defined in opposition to traditional, positivist history. A true interest in the lives of ordinary people did not arise till the 1960s and 1970s as part of the emancipation of social and cultural history and it tended to be motivated more by criticism of the establishment than by academic concerns. The history of everyday life then became accepted in the ‘new cultural history’, which characteristically employed an anthropological perspective and became established as a distinctive stream in historical research in the 1990s. In his survey, the author first examines ethnographic approaches and the history of private life, typical of which is a dual model that divides everyday life into ‘objective reality’ and subjective experience., b2_He then moves to a discussion of the German history of everyday life (Alltagsgeschichte), whose chief practitioner (despite all its variety), Alf Lüdtke (b. 1943), is probably, the author argues, the man most responsible for establishing everyday life as an area of historical research and he has defended its position against social historians, who have criticized it for allegedly being unscholarly. In this stream of thought, called ‘social interactionism’, the author includes Michel de Certeau (1925–1986), the French scholar who also formulated his conception of everyday life as an alternative to various forms of social determinism, and put the emphasis on the interpretative dimension of social reality in interaction between the subject and the outside world. The author then critically sets out to come to terms with the concept as used by German cultural historians, especially Martin Sabrow (b. 1954) and Thomas Lindenberger (b. 1955), which was developed into an analysis of a dimension of everyday life in the Nazi and Communist dictatorships in Germany, called the Sinnwelt (in Czech, myšlenkový svět). He also returns to current Czech debates about the possible applications of these approaches to the history of Communist Czechoslovakia. In his view, the conception of everyday reality in the phenomenological sociology of Alfred Schütz (1899–1959), an Austrian who developed the philosopher Edmund Husserl’s (1859–1938) idea of the natural or experienced world (Lebenswelt), is the best thought out and most promising. In the second part of his article, the author offers his own view of how to conceptualize everyday life for historical research. He endeavours to identify the main features of its structure, which, according to him, comprises corporeality (and the spatiality linked to it), cyclical and linear temporality, and social relations., b3_He then concludes by formulating his own working definition of everyday life: it is, he proposes, the immediately experienced world of a human being, limited by his or her physical being, bound to the flow of time, and woven into the web of social relations, which consists of meanings., Petr Sedlák., and Obsahuje bibliografii
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
658. Každodennost reformního procesu (na příkladu Moravy)
- Creator:
- Sviták, Zbyněk
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- česká a uherská královna, císařovna, choť Františka Štěpána I., římskoněmeckého císaře, Marie Terezie, 1717-1780, státní správa, diplomatika, state administration, diplomatics, úřednictvo, bureaucracy, 8, and 94(437)
- Language:
- Czech and English
- Description:
- This paper examines the personal interventions of the empress in the reform process. Maria Theresa intervened in this process in various ways. First of all, she was able to supervise it directly through her signing of official documents, to which she would add instructions for their enactment to the court authorities or to particular countries of her realm. She also tried to make sure that competent individuals were appointed to the administrative apparatus responsible for implementing and supervising the reforms, irrespective of their social estate - though in this she was only partly successful. In addition, she kept her civil servants in check by requiring them to file regular reports. Finally, by calling for fiscal economies she had a hand in controlling public expenditure., Zbyněk Sviták., and Obsahuje bibliografické odkazy
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
659. Kde domov můj?: o ztrátě a (ne)nalezení nové vlasti
- Creator:
- Sandra Kreisslová
- Format:
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- 1945-1948, Němci, odsun, nucené vystěhování, Evropa střední a východní, German, displacement, Europe eastern and central, 8, and 94(437)
- Language:
- Czech
- Description:
- Recenzentka vítá české vydání knihy Andrease Kosserta Kalte Heimat: Die Geschichte der deutschen Vertriebenen nach 1945 (München 2008), předkládající relativně nový a ucelený pohled na osud poválečných německých vyhnanců ze střední a východní Evropy v obou částech rozděleného Německa, který je ve zdejším prostředí vnímán často zkresleně a na základě nedostatečných informací. Autor se však podle ní bohužel nevyhnul jistému zjednodušování, nepřesnostem a tendenčnosti, ve kterých se projevuje jednak jeho neznalost českých a polských pramenů a literatury, jednak osobní zainteresovanost na tématu. Odbourává sice navenek deklarovaný mýtus o úspěšné integraci vyhnanců ve Spolkové republice Německo, sám však vytváří schematický obraz „dobrých vyhnanců“ a ostatních „zlých Němců“., In her review of the Czech translation of Andreas Kossert’s Kalte Heimat: Die Geschichte der deutschen Vertriebenen nach 1945 (Munich, 2008), the reviewer welcomes the Czech edition, which presents a comparatively new and comprehensive view of the fate of the ethnic Germans who were expelled from central and eastern Europe after the Second World War and settled in both parts of divided Germany. In the Czech Republic, the perception of their fate is too often distorted, presented without sufficient information. According to the reviewer, however, the author has not avoided oversimplification, imprecision, and tendentiousness, manifesting on the one hand a lack of knowledge of Czech and Polish primary sources and secondary literature and, on the other, his personal involvement in the topic. Although he dispels the generally declared myth about the expellees’ successful integration into the Federal Republic of Germany, he paints an oversimplified picture of the ‘good expellees’ on the one hand and the ‘wicked Germans’ on the other., and [autor recenze] Sandra Kreisslová.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
660. Kdo je vinen?: hlas rakouského Slovana o pravých příčinách evropské války : diplomatické příběhy v Bělehradě, vylíčeny podle vlastních zkušeností
- Creator:
- Slepánek, Čeněk and Redlich, Josef
- Publisher:
- Čeněk Slepánek and Fr. Řivnáč (v komisi)
- Format:
- print, svazek, and 42 stran.
- Type:
- model:monograph and TEXT
- Subject:
- Světové dějiny, první světová válka (1914-1918), příčiny války, zahraniční politika, World War (1914-1918), causes of war, foreign policy, 8, and 94(100)
- Language:
- Czech
- Description:
- Čeněk Slepánek.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public