Přetiskujeme zde dobový přehled znalostí o charakteru a vlastnostech rentgenového záření, jak jej v roce 1903 podal profesor Bohumil Kučera ve třináctém ročníku Živy na stranách 257-262. Již záhy po Röntgenově epochálním objevu se prokázalo, že jeho paprsky X jsou krátkovlnným elektromagnetickým zářením šířícím se rychlostí světla. Přestože první ohybové experimenty na štěrbinách neposkytovaly ještě jednoznančné a reprodukovatelné výsledky, podařilo se je postupem času zdokonalit a odhadnout pomocí nich vlnovou délku rentgenového záření. V článku je již explicitně řečeno, že hodnoty vlnové délky jsou řádu "molekulárních dimensí". Vidíme tak zřetelně, jak vývoj oboru směroval k von Laueho objevu. and Bohumil Kučera (1874-1921).
Slunce je zdrojem energie pro celou sluneční soustavu a je také hlavním zdrojem světla, ze kterého těží celá pozemská biosféra. Popis cesty kvanta energie vzniklé v nitru Slunce při termojaderné reakci až do jeho atmosféry je neodmyslitelně spojen s několika průlomovými objevy ve fyzice. Jak se zpřesňoval popis fyzikálních jevů, měnily se i možnosti energetického zdroje pro Slunce. Uspokojivého souladu bylo dosaženo až v polovině 20. století., The Sun is the energy source for the whole Solar system. It is also the main source of light, essentially driving all processes in the Earth‘s biosphere. The path of the quantum of light from its origin in thermonuclear reactions all the way to the solar atmosphere is connected to a few breakthroughts in physics. In the past, new discoveries in physics were continuously changing our interpretation of the energy source for the Sun. A satisfactory agreement was not established until the second half of the 20th century., Michal Švanda., and Obsahuje seznam literatury
Z rozsáhlého Flammarionova popularizačního díla jsme vybrali závěrečnou kapitolu souboru jeho úvah na různá vědecká témata, která pojednává o vzniku života. Pozoruhodné je, že v základních obrysech řešení problému, jak jsou v tomto eseji načrtnuty, probíhá výzkum dodnes. Pregnantně formulované jsou také poslední dva odstavce vyjadřující autorův pohled na poměr vědy a náboženství. and Nicolas Camille Flammarion.
[Vědecké úvahy, přeložil Jiří Guth, Hejda & Tuček, Praha 1917, s. 240-247]
Vícefázová hydrodynamika se zabývá studiem heterogenních soustav složených z více než jedné fáze. pod pojmem fáze zde rozumíme makroskopicky rozliššitelnou složku směsi, která je nesmísitelná se složkami ostatními., The multiphase fluid mechanics is a broad inter-disciplinary research field with the main goal of understanding the behaviour of multiphase flow systems. These are macroscopic dispersions of particles in fluids. The following systems can serve as an example: bubbles in liquids, drops in fluids, solid particles in fluids. Multiphase flows are a frequent occurrence in both natural and man-made systems and technology. This contribution presents a brief introduction into the multiphase arena, showing what is the main problem and its solution in this relatively new and challenging branch of science., Marek Růžička, Jiří Drahoš., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek pojednává o úloze reálných, modelových i počítačových experimentů ve výuce fyziky jak obecně, tak z hlediska teoretického vyučování. Závěry dokumentuje na zajímavých experimentálních úlohách z fyzikálních soutěží., The paper describes the role of a realistic, model, as well as computer experiments in teaching physics in general, but especially from the point of view of theoretical physics education. The conclusions are illustrated with help of interesting examples of experimental problems solved during Physics Olympiad., Bohumil Vybíral., and Obsahuje seznam literatury
Karel Šádek ; úvod redakce společný pro další dva články je uveden na straně 164. and Kapitola je ukázkou z knihy Karla Šádka [Přírodozkum neb fyzyka. Hradec Králové 1825, kap. 10 "O vztazích mlunných (elektryčných)", str. 108-118]
Filip Stanislav Kodym ; úvod redakce společný pro předchozí dva články je uveden na straně 164. and Text je úryvkem ze spisu [Naučení o živlech, jejich moci a vlastnostech. Díl II. O zvuku, světle, teple, magnetech a mlně. Nakl. Edv. Grégra. Praha 1873, str. 507-525]