Inzulinový růstový faktor typu 1 (IGF-1) a inzulin mají kromě specifických účinků týkajících se metabolizmu glukózy také účinek mitogenní, který se prostřednictvím receptorů pro IGF1 (IGF1-R) a pro inzulin (IR), přítomných velmi často na nádorových buňkách, realizuje i v podobě potenciace nádorového růstu. Úzká vazba mezi kancerogenezí a metabolizmem glukózy vede potom k ovlivňování obou těchto procesů léky používanými v léčbě jedné z diagnóz. Pochopení molekulárních mechanizmů zprostředkovaných oběma receptory umožňuje klinikům předvídat nežádoucí účinky léčby i kontrolu onkologické bezpečnosti terapie diabetu., In addition to having specific effects in terms of glucose metabolism, the insulin-like growth factor type 1 (IGF-1) and insulin also possess a mitogenic effect that, by means of IGF1 receptors (IGF1-R) and insulin receptors (IR) often present on tumour cells, may be exerted by potentiation of tumour growth. The close link between carcinogenesis and glucose metabolism then results in interference of both these processes by drugs used to treat either condition. An understanding of the molecular mechanisms mediated by both receptors allows the clinician to predict adverse effects of treatment as well as to control the oncological safety of diabetes treatment., Petra Tesařová, and Lit.: 22
Po prvním záchvatu je nutné určit, zda se jednalo o záchvat epileptický nebo neepileptický, a v případě záchvatu epileptického pátrat po možné akutní příčině. Odlišení záchvatů neepileptických a také identifikace záchvatů epileptických provokovaných (akutních symptomatických) je z hlediska stanovení dalšího postupu, ať již diagnostického či terapeutického, zcela zásadní. Pro odlišení jednotlivých typů záchvatů jsou rozhodující údaje v anamnéze se zaměřením na detailní popis průběhu záchvatu a okolností jeho vzniku, poté i výsledky pomocných vyšetření. Akutní symptomatické záchvaty představují až 40 % všech prvních epileptických záchvatů a vznikají v těsné časové souvislosti s probíhajícím postižením centrálního nervového systému (CNS) různé povahy. Jejich příčina je jasně identifikovatelná – nejčastěji se jedná o akutní cévní mozkové příhody, kraniocerebrální poranění, zánětlivá onemocnění CNS, významné jsou ale i vlivy primárně extracerebrální – toxické a metabolické poruchy, užívání léků nebo alkoholu. Pokud jde o první epileptický záchvat neprovokovaný nebo reflexní, je možné jej v případech přetrvávající predispozice s vysokým (> 60 %) rizikem opakování dle nově přijaté definice považovat za epilepsii, případně i zahájit dlouhodobou léčbu antiepileptiky. Po prvním neprovokovaném záchvatu by mělo být vždy doplněno vyšetření mozku magnetickou rezonancí v adekvátním protokolu. Z hlediska posouzení rizika opakování záchvatu má kromě anamnestických údajů význam i případná abnormita v EEG či odchylky v objektivním nálezu svědčící pro postižení CNS. Zahájení léčby je po prvním záchvatu indikováno při vysokém riziku opakování či při zvýšené pravděpodobnosti závažných komplikací dalšího záchvatu., Following a first seizure, it is important to establish whether this was an epileptic or non-epileptic seizure, and to ascertain possible cause of an epileptic seizure. With respect to further management, diagnostic or therapeutic, it is crucial to differentiate non-epileptic from epileptic seizures and to identify provoked epileptic seizures (acute symptomatic). Patient history with a detailed description of the course of a seizure and circumstances under which it happened is instrumental in discriminating between the different types of seizures. Complementary investigations can further support the diagnostic process. Acute symptomatic seizures represent up to 40% of all single epileptic seizures and occur in close chronological proximity to an ongoing central nervous system injury of various origins. The source can easily be identified – most frequently this is an acute cerebrovascular event, craniocerebral injury, inflammatory CNS disorder, while primarily extracerebral effects are also important – toxic and metabolic disorders and drug or alcohol abuse. Unprovoked or reflex single epileptic seizures in patients with persisting predisposition and a high risk (> 60%) of relapse may, according to the new definition, be regarded as epilepsy and long-term antiepileptic treatment may be initiated. MRI under appropriate protocol should always be performed after the first unprovoked seizure. The risk of seizure recurrence can be estimated based on patient history as well as any EEG or physical examination abnormity that suggests an injury of the CNS. Antiepileptic treatment is indicated in patients with a single seizure if there is a high risk of recurrence or an increased likelihood of severe complications of further seizures. Key words: seizures – epilepsy – diagnosis The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., Vědomostní test, and P. Marusič, H. Krijtová
Dna představuje heterogenní skupinu metabolických onemocnění, pro kterou je charakteristická tvorba a ukládání depozit krystalů natriumurátů v různých tkáních. V důsledku depozice natriumurátu ve strukturách pohybového aparátu se rozvíjí dnavá artritida, manifestující se akutními dnavými záchvaty a rozvojem chronické tofózní dny. Nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem pro vznik dny je hyperurikemie, tedy patologické zvýšení hladiny kyseliny močové v séru. Dna, ale i samotná hyperurikemie, představuje významný nezávislý rizikový faktor zvýšené celkové a kardiovaskulární morbidity a mortality. U významné části pacientů s hyperurikemií a dnou jsou přítomna i jiná onemocnění a rizikové faktory provázející metabolický syndrom. Nezbytnou podmínkou pro úspěšnou léčbu dny je udržení sérové hladiny kyseliny močové pod hodnotou 360 μmol/l, rozpuštění usazenin natriumurátu v tkáních a zabránění jejich tvorbě. V léčbě chronické hyperurikemie se kromě nefarmakologických opatření využívají i léky snižující sérovou hladinu kyseliny močové, zejména inhibitory enzymu xantinoxidáza nebo urikosurika. Úspěšná léčba hyperurikemie může přispět ke snížení kardiovaskulárního rizika pacientů s hyperurikemií a dnou. <p align="">Klíčová slova: dna – hyperurikemie – kardiovaskulární riziko – kyselina močová – metabolický syndrom – terapie, Gout represents a heterogeneous group of metabolic disorders characterized by production and deposition of sodium urate crystals in various tissues. The consequence of this deposition in musculoskeletal system causes gouty arthritis often presented by acute recurrent attack and development of chronic tophi. The most important risk factor is hyperuricemia which means higher level of acid uric in blood. Gout or hyperuricemia alone represents significant independent risk factor of all-cause and cardiovascular morbidity and mortality. Many patients with hyperuricemia and gout have risk factors typical for metabolic syndrome or suffer from other diseases. Maintaining the acid uric serum levels below 360 ?mol/l, dissolution of sodium urate deposits and prevention of their formation are crucial for successful treatment. In addition to the non-pharmacological approaches, medications as xanthine oxidase inhibitors or uricosuric agents are used for lowering serum uric acid levels in treatment of chronic hyperuricemia. The successful treatment may contribute to reduce cardiovascular risk in patients with hyperuricemia and gout. Key words: gout – hyperuricemia – cardiovascular risk – uric acid – metabolic syndrome – treatment, and Petr Němec
Dyslipoproteinemie v rámci metabolického syndromu se jako jeden z klasických rizikových faktorů aterosklerotických kardiovaskulámích chorob uplatňuje i ve vyšším věku. Prediktivní význam zvýšených koncentrací celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, HDL cholesterolu a triacylglycerolů je u geriatrických jedinců zachován. Doporučení k léčbě nejsou jednotná, ale shodně zdůrazňují individuální přístup. Kandidáty léčby jsou zejména nemocní s diagnózou ischemické choroby srdeční (ICHS) a se subklinickými formami iCHS, kde má léčba prokazatelný efekt do dvou let od zahájení a kde vede ke snížení rizika budoučí koronárni příhody až o 45 %. Méně často budeme léčit jedince s absencí ICHS a ostatních rizikových faktorů. Základem hypolipidemické intervence u pacientů vyššího věku je dieta. Nezapomínáme na pohybový režim. Farmakoterapie dyslipidemil je určena pro jedince s vysokým rizikem. Zahajujeme nižší dávkou obvykle fibrátů, při převažujícím zvýšení LDL-cholesterolu podáváme statiny a monitorujeme nežádoucí účinky léčby., Dyslipoproteinemia of metabolic syndrom as one among classical risk faaors of atherosclerotic cardiovascular diseases has been involved also in the aged. The prediaive value of total cholesterol, LDL cholesterol, HDL cholesterol and triacylglycerols is preserved. The therapeutic guidelines are not unique, but they stress an individual approach. Candidates of treatment are mainly the patients with diagnose of coronary heart disease (CHD) and sublinic form of CHD, where the treatment has been effeaive within two years and lead to decrease of CHD risk up to 45%. The individuals with CHD and other CHD risk faaors absent would be treated less ofl:en. The diet is an basic treatment option of hypolipidemic intervention in the elderly. We do not omit exercise. The pharmacotherapy of dyslipidaemia is used for the individuals with high risk. We usually start with lower dose of fibrates and/or statins in prevailing LDL-hypercholesterolemia, and monitor for adverse effects of such therapy., Vladimír Bláha, Dagmar Solichová, Zdeněk Zadák, Lit: 8, and Souhrn: eng
Východiska: Pády pacientů jsou nejčastější mimořádnou událostí, zejména u seniorů. V České republice dosud nebyla provedena analýza ekonomické zátěže spojené s těmito nežádoucími příhodami. Metody a výsledky: V průběhu 12 měsíců byli sledováni hospitalizovaní pacienti 12 zdravotnických zařízení. Údaje o průběhu pádů byly předávány ve standardizované podobě a jejich součástí byly informace o výkonech nutných pro ošetření a vyšetření pacientů po pádu. Ekonomická rozvaha vycházela z údajů v sazebníku výkonů VZP, hodnota bodu odpovídala průměrné hodnotě účastníků studie, tedy 0,89 Kč. Celkem bylo sledováno 335 286 pacientů, z nich prodělalo pád 1,17 % tj. 3 913 pacientů. Zraněno při pádu bylo 46,94 % pacientů, tj. 1 899 pacientů. Na lůžkách následné péče bylo hospitalizováno 19 527 pacientů, z nich prodělalo pád 7,18 %, tj. 1 403. Z těchto seniorů, kteří prodělali pád, se zranilo 45,33 % pacientů, tj. 636 pacientů. Náklady na vyšetření pacientů po pádu činily 2 179 671,- Kč a na ošetření zraněných pacientů 2 162 426,- Kč. Náklady spojené s úhradou práce zdravotníků činily 2 094 225,- Kč. Závěry: Dokumentovali jsme vysoký výskyt pádů a závažných poranění hospitalizovaných pacientů, které postihují především vyšší věkové skupiny. Celkové náklady na vyšetření a ošetření pacientů a na lidské zdroje jsou v průběhu 1 roku ve 12 zařízeních poměrně vysoké. Na lůžkách následné péče s převahou geriatrických nemocných je tento problém ještě závažnější vzhledem k vysokému počtu pacientů, kteří prodělali pád, a závažnějším následkům zranění. Tento expertní odhad ekonomických důsledků pádů je dostatečným důkazem toho, že je nutné se prevenci pádů pacientů věnovat ? a to nejen z hlediska ekonomického, ale i z hlediska odborného. Zásadním úspěchem bude snížení závažných následků pádů., Background: Patient falls are the most common adverse event, especially in elderly patients. In the Czech Republic there hasn,t been any analysis of the economic effect of those adverse events conducted yet. Methods and Results: We monitored hospitahzed patients in 12 health care facilities over a 12 months period. The data about the falls were standardized and they contained mformation about the procedures necessary for examination and treatment of the patient after a fall. The economic data were based on the Qrrent Lists of procedures ;s of the General Health Insurance Company, the value of one point was on averrage 0.89 CZK. The remaining costs were based on the economic data of the participating health care facilities. In our study we monitored the total of 335 286 patients, 1.17% (3 913 patients) had experienced a fall. 46.94% of those patients had sustained an injury (1 899 patients). 19 527 patients were hospitalized in long term care facilities and 7.18% (1 403 patients) had experienced a fall. 45.33% (636 patients) of those were injured. The examination costs of the patients experiencing a fall were 2 179 671,- CZK and the costs of the treatment after a fall were 2 162 426,- CZK. The cost of the health care professionals work was 2 094 225,- CZK. However, because of the payment system, it is not possible to simply add those costs together. Similarly, the analysis doesn't deal with the regulating mechanisms of the insurance companíes. Conclusions: The costs of the examination and treatment of the patients together with the human resources expenses for the 12 facilities were quite high over the 1-year period. The problem is even more prominent in long term care units, because the patients fall more often and their injuries are more serious. For the economic and also professional reasons, it is essential to try to prevent the falls. The reduction of the serious consequences of the falls is an important goal., Dana Jurásková, and Lit. 9
Erektilní dysfunkce je definována jako neschopnost dosáhnout a udržet ztopoření dostatečné k realizaci uspokojivého sexuálního styku. Výskyt erektilní dysfunkce je běžný na celém světě. Erektilní dysfunkce může být první klinickou manifestací endoteliální dysfunkce. Erektilní dysfunkce představuje rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění a u mužů 30–60 let a u diabetiků jde o prediktor závažného kardiovaskulárního onemocnění v časovém horizontu 2–5 let., Erectile dysfunction is defined as an inability to achieve and maintain an erection sufficient for satisfactory sexual intercourse. Erectile dysfunction incidence is common worldwide. Erectile dysfunction may be the first clinical manifestation of endothelial dysfunction. Erectile dysfunction shares risk factors with cardiovascular disease and is a predictor of a serious cardiovascular event in men who are 30–60 years of age and in diabetic patients over a period of two to five years., and Šrámková T.
Infekce střevního traktu vyvolané C. difficile (CDI) jsou jednou z nejčastějších nozokomiálních nákaz. Toto onemocnění nejčastěji postihuje starší, imunodeficitní a polymorbidní pacienty. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory vzniku onemocnění je řazeno užívání antibiotik, hospitalizace a anamnéza již proběhlé klostridiové enterokolitidy. I když se v evropských nemocnicích hypervirulentní typ Clostridium difficile vyskytuje, v České republice se jeho výskyt zatím nepotvrdil. Přestože v řadě evropských zemí již surveillance klostridiových kolitid funguje, tak v České republice souvislé sledování jednotlivých případů CDI chybí (hlášeny jsou pouze epidemie), což je spojeno s absencí validních informací o incidenci a struktuře ribotypů a následnou možností tlumení jejího výskytu. Záludnost Clostridium difficile spočívá jak v jeho sporulogenitě a dlouhodobém přežívání v prostředí, tak v jeho odolnosti vůči většině dezinfekčních prostředků a antimikrobiálních preparátů. V současné době máme metody k účinnému zabránění šíření onemocnění, ne však k jeho vzniku. V přehledové práci jsou obecně shrnuty dosavadní znalosti z oblasti epidemiologie, klinického obrazu, rizikových faktorů vzniku a rekurencí onemocnění a možnosti léčby., Intestinal infection caused by Clostridium difficile (CDI) is one of the most common nosocomial infections. The disease most often affects the eldery, immunodeficient and polymorbid patients. The most important risk factors for the disease are use of antibiotics, hospitalization and patients who have had CDI in the past. Although a number of European countries have surveillance programmes on clostridial colitis, in the Czech Republic continuous monitoring data of individual cases of CDI are missing (reported are only epidemics), which is associated with the absence of valid information on the incidence and patterns of ribotypes and the possibility to combat it. The guile of Clostridium difficile is spore formation and survival after a long time in the environtment. C. difficile is resistant to most disinfectants and antimicrobials. Currently, we know methods for the effective prevention of the sprad, but not to the disease. In this survey summarized is the existing informations on the epidemiology, clinical manifestation, risk factors of disease and recurrence and treatment options., Jana Štěpánová, Hana Tomášková, and Literatura
Kolorektální karcinom (KRK) je druhým nejčastějším maligním onemocněním v zemích Evropské Unie. Jde o genetické onemocnění, při kterém postupnou akumulací změn dochází k nekontrolovatelnému buněčnému růstu. V současné době jsou známy tři cesty kancerogeneze: chromozomální a mikrosatelitová nestabilita a metylace CpG ostrůvků. Většinu KRK (80–85 %) tvoří tzv. sporadická forma (jejímž nejvýznamnějším rizikovým faktorem je věk) a jen 14–19 % vzniká na základě vrozené predispozice. Vzhledem k relativně dlouhému času kancerogeneze KRK je zcela zásadní detekce premaligních lézí cestou screeningu. Mezi základní screeningové metody patří testy na okultní krvácení a kolonoskopie. Kolonoskopické vyšetření je dále využíváno také v dispenzarizaci nemocných s vysokým rizikem KRK a v terapii (odstranění adenomových polypů). Zásadní premisou je však přísná kontrola kvality a to jak na úrovni diagnostické (detekce adenomů, kompletnost vyšetření), tak i terapeutické (prevence komplikací – perforace, krvácení). Lze věřit, že i díky screeningovému programu, který probíhá od roku 2000, je v ČR mortalita na KRK dlouhodobě stabilizovaná. K jejímu snížení je však nutná vyšší účast cílové populace a tedy i intenzivnější zapojení odborné veřejnosti a exekutivy., The therapeutic procedures in colon and rectum Colorectal cancer (CRC) is the second most common malignant disease in the European Union countries. It is a genetic disorder which is characterized by gradual accumulation of changes which lead to uncontrolled cell growth. Currently there are three paths of cancerogenesis known: chromosomal and microsatellite instability and CpG islands methylation. Majority of CRCs (80–85 %) are represented by the sporadic form with the age as the most important risk factor. Only 14–19 % of CRCs rise from inherited predisposition. Due to the relative long time of cancerogenesis, the detection of premalignant lesions by screening is crucial. The basic screening methods are fecal occult blood tests and colonoscopy. Colonoscopy examination is important in surveillance of CRC high risk patients and therapy (adenomatous polyps removal). The strict quality control recommended on diagnostic (adenoma detection rate, complete examinations) and therapeutic (prevention of complications such as perforation and bleeding) level is essential. It can be believed that due to the national CRC screening program (carried out since year 2000), the CRC mortality in the Czech Republic has been stabilized for long time. To its lowering, the highest participation of target population is necessary. It can be achieved by intensive participation of medical specialists and the executive., Štěpán Suchánek, Gabriela Vepřeková, Ondřej Májek, Ladislav Dušek, Miroslav Zavoral, and Lit.: 26