A new genus, Trurlia Jałoszyński, in the tribe Cephenniini (Scydmaenidae: Scydmaeninae) is described. The type species is T. insana sp. n. from Sumatra; females of an undescribed species are also reported to occur in W Malaysia. Trurlia most closely resembles Cephennomicrus Reitter, but it is the first genus of the Scydmaenidae with entirely fused antennomeres 10 and 11, forming a large, oval, abruptly separated club. Based on a disarticulated female of Trurlia sp., the detailed morphology of the new genus is described and illustrated, and possible relationships with other genera of the tribe are discussed. Comments on evolution, polarity of characters and feeding strategy of the Cephenniini are included.
A Moderate Anti-realist (MAR) approach to truth and meaning, built around the concept of knowability, will be introduced and argued for in this essay. Our starting point will be the two fundamental anti-realists principles that claim that neither truth nor meaning can outstrip knowability and our focus will be on the challenge of adequately formalizing these principles and incorporating them into a formal theory. Accordingly, I will introduce a MAR truth operator that is built on a distinction between being true and being factual. I will show then that this approach partitions propositions into eight classes, on the basis of their knowability. We will then ask the following question: Given the anti-realist principles, what kind of theory of propositional meaning can properly explain the meaninglessness of fully unknowable propositions? This question will lead us to the claim that the meaning/content of propositions should be identified not with the set of possible worlds in which the propositions are true/factual, but rather in which they are known. This modified approach will then be used to analyze both the Liar Paradox and the Strengthened Liar. To anticipate the conclusion of this essay, it will be shown that a MAR framework can render definite truth and factuality values to the Liar sentence and it will also confirm our intuition that such paradoxical sentences are devoid of proper meaning. and Moderní antirealistní (MAR) přístup k pravdě a významu, postavený na konceptu znalosti , bude představen a projednáván v této eseji. Naším výchozím bodem budou dvě základní principy antirealistů, které tvrdí, že ani pravda, ani význam nemohou překonat znalost a naše zaměření bude na výzvu adekvátně formalizovat tyto zásady a začlenit je do formální teorie. Proto zavedu operátor MAR pravdy, který je postavený na rozdílu mezi skutečností a skutečností. Ukážeme tedy, že tento přístup rozděluje návrhy do osmi tříd na základě jejich znalosti. Potom budeme klást následující otázku: Vzhledem k antirealistickým principům, jaká teorie proposativálního významu může správně vysvětlitnesmyslnost z plně nepoznatelných výroků? Tato otázka nás vede k tvrzení, že smysl / obsah tvrzení by neměl být identifikován se souborem možných světů, ve kterých jsou tvrzení pravdivá / věcná , ale spíše ve kterých jsou známé . Tento modifikovaný přístup pak bude použit pro analýzu jak Liar Paradoxu, tak Posíleného Lháře . Předvídat závěr této eseje, bude ukázáno, že rámec MAR může poskytnout definitivní pravdivost a faktografické hodnoty věrnosti Liar a také potvrdí naši intuici, že takové paradoxní věty nemají správný význam.
Cílem příspěvku je prokázání nesprávného vysvětlení počátků Trutnova, které bylo v minulém roce podáno v Archeologických rozhledech v článku „Nad počátky Trutnova a jeho pivovarnictví“. Spor o patronátní právo ke kostelu ve Starém Trutnově mezi panovníkem a zderazským klášterem, který se odehrál v letech 1358–1360, je klíčem k pochopení písemností, kterými klášter hájil svá práva. Rozbor jejich obsahu dává možnost zpětně rekonstruovat vývoj církevní správy na Trutnovsku a s ní i objasnit počátky staré Úpy a založení Nového Trutnova. and The aim of the work is to demonstrate the inaccuracy of the explanation regarding the beginnings of Trutnov presented last year in Archeologické rozhledy. The dispute over the patronal right to the church in Old Trutnov between the king and the Zderaz monastery in 1358–1360 is the key to understanding the documents with which the monastery defended its rights. An analysis of the documents enables a reconstruction of the development of Church administration in the Trutnov region and helps clarify the beginnings of the town of Trutnov itself.