Budova obdélníkového půdorysu, se dvěma sloupovými portály s trojúhelníkovými štíty. Portály rámují vysoké vchody, k nimž z obou stran břehu vedou schody. Stěny nad průplavem s velkými okny, která jsou dělena jónskými sloupky., Poche 1982#, s. 207-209., and Klasicistní pavilon byl postaven na paměť rakouského generála Gideona Ernsta von Laudona (1717-1790), přítele hraběte Chotka. Pavilon stojí nad průplavem kanálu, inspirací byl palladiánský most v Prior Parku v Bathu (Sommerset) v Anglii, který spojoval dva břehy vodního toku.
Pavilon Marie Terezie je otevřená budova čtvercového půdorysu s trojicemi kanelovaných sloupů na nárožích. Ze čtyř otvorů klenutých půlkruhovými oblouky jsou severovýchodní a jihovýchodní dole uzavřeny zábradlím. Uprostřed síně je pylon s reliéfním medailónkem císařovny a s pamětní deskou Jana Rudolfa Chotka. Pavilon je zakryt kopulí a na nárožích je střecha opatřena čtveřicí kamenných dekorativních váz., Poche 1982#, s. 207-209., and Projekt pavilonu, jehož autorem je Matěj Hummel, byl zhotoven již v roce 1799.
Pískovcová socha na soklu. Figura sedícího muže, postava v antické zbroji a plášti, levicí se opírá o štít, pravá ruka drží na kolenou přilbu, na hlavě vavřínový věnec: římský císař (Mars). and Poche 1982#, s. 207-209.
Dva mohutné postranní sloupy vchodu s hlavicemi zdobenými papyrusovými listy podpírají mohutné kladí, jehož střední část zdobí řada papyrusových listů. Na vrcholu mostku leží sfinga. Pod mostem se proplouvalo na loďce k egyptskému kabinetu. and Poche 1982#, s. 207-209.
Olověná plastika stojící nahé ženy, která si upravuje na rameni drapérii a ohlíží se nazpět, u jejích nohou delfín., Rusina 1983, s. 92, and Rakouský sochař Donner, který v letech 1728 - 1739 pracoval jako chráněnec arcibiskupa Imre Esterházyho v Bratislavě (uherská Pozsony) na výzdobě katedrály vytvořil tuto plastiku pod vlivem římské kopie řecké sochy ze 4. století př. Kr. Plastika byla známá pod názvem Venuše vystupující z lázně, nebo "kallipygos" (s krásným pozadím). Dívka se ohlíží údajně do vody, kde se odráží obraz jejího těla, který sama obdivuje. Bronzový řecký originál byl v hellenistickém období vytesán do mramoru, ve 2. století př. Kr., byl ve sbírce Farnese (Inv. Mann 6020), od roku 1802 v Neapoli, ale byla známá již v 18. století. (Neapol, Národní muzeum, mramor, 3. - 1. století př. Kr., inv.č. 314). Autor navštívil Itálii, kde mohl sochu vidět, ale patrně znal předlohu jen z grafických reprodukcí, nebo z odlitku (vídeňská Lichtenstejnská sbírka). Toto schema však bylo v 18. století velmi dobře známé a oblíbené, dokonce se vyráběly sériově drobné repliky v porcelánce v Sevres. Plastiky z 18. století určené jako výzdoba parků jsou například v také parku zámku Karlsruhe, či ve Versailles.
Mnohofigurová scéna v interiéru Vulkánovi kovářské dílny.Vlevo kováři kující u výhně železo, vpravo stojící Venuše s Vulkánem, který sedí u kovadliny, za Venuší Amor a putto., Rusina 1983, s. 90 - 91., and Donner během svého bratislavského pobytu pracoval na antickém tématu Trojské války. Dochovaly se dva reliéfy na téma Trojské války. Venuše v dílně Vulkána, ve chvíli, kdy prosí boha o výzbroj pro svého chráněnce Aenea. Tento námět je jedním z prvních antických témat v uměleckém prostředí Bratislavy.