Monochromní nástěnná malba - alegorické výjevy: putti jako alegorie ročních dob (setí, sečení obilí, lisování hroznů, odpočinek u ohně), cyklus dětských her, symboly různých lidských činností (zahradničení, lov, rybolov...). Emblémy múzických umění (hudba, malířství, astrologie, sochařství). Osm výjevů dětských her: hra putti na přetahování s kozlem, foukání mýdlových bublin, hra s houpačkou, hra s míčkem a holemi, hra s obručemi, házení míčkem, přeskakování a hra s dřevěným koníkem a panenkou., Hosák 1981#, s. 529-261., and Janíček 2001#
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí dole pět alegorických postav lidských smzslů s tzpickými atributz. Nad nimi ve voze ženská postava, v pravici drží dřevec, který se zelená listím. Levou rukou drží otěže, na kterých jsou uváyánz postavy smyslů. V oblacích se vznáší okřídlená postava génia, který na dřevec nasazuje prsten., Samek 2003#, 80-90, 93., and Postavy smyslů jsou převzaty z Rypovy Ikonologie (kromě hmatu), Turnajový dřevec v podobě pučící ratolesti je narážka na "Auspice Deo" - Božskou předvídavost.
Uzavřený čtyřkřídlý blok s osmibokými nárožními věžicemi, místo vnitřního dvora velká síň. Zámek postaven v letech 1545-1546 podle sasko-slezských vzorů, dokončen před 1563. Zachována jsou renesanční ostění portálů s intarzovanými dveřmi. and Architektonický typ obranného kastelu pravoúhlého půdorysu s rohovými věžemi byl v antickém římské říši rozšířený zejména v provinciích. V poantické Evropě se objevil již ve středověku, v českých zemích je v 16. století doložen kromě ve Vrchlabí v Kostelci nad Černými lesy, Nelahozevsi, na Dívčím Hradě a Kaceřově.
představené portoko s balkónem and Architektonický typ obranného kastelu pravoúhlého půdorysu s rohovými věžemi byl v antickém římské říši rozšířený zejména v provinciích. V poantické Evropě se objevil již ve středověku, v českých zemích je v 16. století doložen kromě ve Vrchlabí v Kostelci nad Černými lesy, Nelahozevsi, na Dívčím Hradě a Kaceřově.
Zámek 1750-1766; přestavba 1858. Kašna s figurami na nádvoří, Uvnitř schodiště, 1760, na stropě malby František Dallinger, příběhy řecké mythologie, 1762. Sochy 1762-1766, Lazar Widman, Alegorie ročních dob, Herkules, Hefaistos.