Skizy vytvořené pro freskovou výzdobu stropů Černínského paláce v Praze: Herkules a Antaios. and Pražské paláce 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001.
Frersková výzdoba stropu hlavního sálu s námětem Trojské války (Preiss, Staletá Praha, VI, 1973), Poche, Preiss 1973#, 46, 65, 153., Vlček 1999#, 276-280., and Fresky mimořádného významu zanikly při požáru roku 1794.
Kresba perem (425 x 328 mm). Nahý Herkules je spalován ohněm na hranici, v pravé ruce drží kyj, nad ním ženská postava, sedí pod dvojicí sloupů, v levé ruce drží palmovou ratolest a pravicí ukazuje na hvězdy., Preiss 1979#, 52, č. k. 78., and Kresba (značeno V), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů. Ženská postva v tomto případě není obvyklá v zobrazení tohoto tématu, kdy byl Herkules přijat Jupiterem mezi olympská božstva. Preiss ji definuje jako Hébé, ale mohla by být spíše alegorickou postavou vítězství nad smrtí (palmová ratolest v levé ruce ženské alegorické postavy).
Lavírovaná kresba perem. Tři nahé ženy, neřesti, Nenávist, Lakomství, Lenost., Samek 2003#, 105-106, 137., and Návrh na nástěnnou malbu pro klenbu Sálu předků na zámku Vranov nad Dyjí.
Kresba perem (427 x 327 mm). Scéna v krajině. V popředí dole stádo ovcí, na travnatém terénu pod stromem sedí Polyfémos, má mnoho očí, drží hůl. Před ním prchá Odysseus, přes hlavu má závoj. V oblacích se vynáší ženská figura s pochodní - Ctnost. and Preiss 1979#, 52, č. k. 77.
Kresba perem (412 x 322 mm). Scéna v krajině, v popředí sedí šelmy, uprostřed Orfeus hrající na lyru, vedle něho jelen. Na struny, stoupající z Orfeovy lyry k oblakům, hraje múza Erató, za ní v oblaku alegorická postava lásky zdvíhající v pravici hořící srdce., Preiss 1979#, 52, č. k. 77., and Kresba (značeno IV), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů.
Kresba perem (416 x 3252 mm). Scéna v krajině, v popředí dole pět alegorických postav lidských smzslů s tzpickými atributz. Nad nimi ve voze ženská postava, v pravici drží dřevec, který se zelená listím. Levou rukou drží otěže, na kterých jsou uváyánz postavy smyslů. V oblacích se vynáší okřídlená postava génia., Preiss 1979#, 52, č. k. 79., and Kresba (značeno I), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. (Héraklés, Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů.
Polonahý Seneca sedí, před ním klečí muž s nožem a drží mu nohu nad mísou. Za Senekou stojí voják v antikizující zbroji a drží mu ruku. Vedle Seneky sedí mladík a zapisuje do knihy jeho slova. Výjev se odehrává v interiéru, nalevo velké okno, kterým dovnitř nahlíží muž (antikizující zbroj, věnec na hlavě), za ním dvě ženy. V pozadí je vidět zahradu se sochou Apollóna s lyrou., Preiss 1979#, 52, č. k. 75., Dvorský 1989#, s. 544., and Rottmayr obměňuje tradiční kompozici Senekovy stoické smrti za přítomnosti jeho žáků, s postavami žen v krajině přihlížejících tragické smrti filosofa. Centrální kompozice inspirována italskou malbou (Luca Giordano, circa 1684).