Třípodlažní budovu Obchodní akademie ("Gazdasági Főiskola-Kereskedelmi", původně "Budapesti Kereskedelmi Akadémia") navrhl Győző Czigler. Před hlavním vchodem stojí po obou stranách průčelí sloup završený alegorickou postavou od Antala Szécsi. Po pravé straně vchodu na sloupu s volutovou hlavicí mladík, na nohou okřídlené střevíce, na hlavě okřídlená čapka, stojí na globu, drží v levé ruce měšec a v pravé kaduceus (alegorie obchodu v podobě Merkura); po levé straně druhý sloup, na jeho vrcholu stojí na globu dívka v antické drapérii, drží ve zdvižené pravé ruce vavřínovou větévku a v levici flétnu (Viktorie)., Déry 1991, s. 137, and Merkur a Viktorie vyjadřují víru v rozvoj maďarského obchodu, který umožní budoucí absolventi obchodní akademie, před jejichž školní budovou jsou plastiky umístěny.
Mědiryt (24, 7 x 26 cm): Juno (diadem, žezlo, páv) sedí na oblaku, pod oblakem hlava foukajícího Zefyra. Merkur (okřídlená čapka a boty, caduceus) odlétá pryč s rukou zdviženou., Strech 1998#., and Kompozice je variace na Sprangerovu nástěnnou malbu Merkur a Athéna na Pražském hradě (okolo 1585). Součást série antických božstev podle Sprangera (další je Minerva od Panderena a Venuše od Pietera de Jode I), kterou vydal Clemens De Jonghe (1624-1679).
Tepané stříbro (průměr 20, 3 cm): nalevo nahý Merkur (křídlená čapka a boty) předává jablko nahé Venuši, za níž jsou sedící Nymfy, oblečená dívka zvědavě přihlíží. Amor sedí na zemi zády k Venuši. Napravo nahá Juno diskutuje s nahým Paridem s pasteveckou holí v ruce. Juno korunují za ní stojící ženy, vedle Juno je páv, před Paridem leží na zemi pes. Vpravo nahoře nahá Minerva, obrácená zády k Venuši, její společnice jí nasazují přilbu. Vyjev je zasazen na palouk se stromy vlevo, v pozadí je záalpské město s vysokými doškovými střechami (Praha)., Prag um 1600#, II, č. 530 s. 61-62., and Přípravná kresba z doby před rokem 1607 je v Paříži (École des Beaux-Arts inv. n. M 705).
Reliéf (13, 2 x 15, 6 cm): nahý Argus v podobě mladíka spí pod stromem, vedle něj pes a pastýřská hůl. Napravo se blíží Merkur (okřídlená čapka) s rukou na rukojeti meče. and Prag um 1600#, II, č. 532 s. 62-63.
Neorenesanční pětipodlažní budova postavená původně jako pojišťovna (Fonciere biztosító; Fonciere-palota) s plastickou figurální výzdobou nároží. Budovu navrhl Adolf Feszty (1879), plastickou výzdobu zajistila firma Cava Romana (mramor) a Steinbach M. A. (barevný mramor). Rizalit nároží, ve čtvrtém a pátém podlaží portikus. Ve čtvrtém podlaží okno s edikulou, nad kladím štítový nástavec se dvěmi ležícími figurami. Zleva postava nahého vousatého muže, na hlavě má věnec, v pravé ruce drží trojzubec (Neptun). Zprava nahá ženská postava, na čele má půlměsíc, v levé ruce původně držela luk, dnes je již zachován pouze ve fragmentu (Diana). Na obou nárožích štítu portika motiv grifa (Merhenke Vilmos), na vrcholu štítu postava Merkura - mladík nohama spočívající na globu, na hlavě okřídlený klobouk, na nohou okřídlené střevíce, v levé ruce drží caduceus, v pozdvižené pravici má měšec, přes levé rameno plášť (Szász Gyula, 1882)., Déry 1991, s.37, 131; Gábor 2002, s. 11., and Plastika na vrcholu štítu představuje alegorii obchodu zosobněnou bohem Merkurem, což koresponduje s účelovou náplní budovy - "Fonciere palota" (pojišťovna). V 19. století patří k nejčastěji interpretovaným antickým božstvům, třeba jen hlava s okřídleným kloboukem, zejména v souvislosti s prudkým rozvojem obchodu a průmyslu. Plastika nahé ženy spočívající nad štítovým nástavcem je v maďarské literatuře považována za Venuši, ale vzhledem k atributům (na čele půlměsíc, luk) se patrně jedná o Dianu, bohyni lovu. Postava však také může být interpretována jako alegorie Noci. Budova je jednou z prvních staveb honosné třídy (původní název Sugár út - Radiální třída), která byla budována od 70tých let 19. století, k formálnímu slavnostnímu otevření došlo roku 1885. Na její stavbě se podílelo francouzsko-německo-maďarské konsorcium - Společnost pro stavbu Sugárút. Návrhy budov hodnotila soutěžní komise, která dohlížela na kvalitu návrhů, které měly odpovídat celkové koncepci urbanistického řešení lokality. Třída se měla blížit stylu pařížského bulváru Champs-Élysées a Ring Strasse ve Vídni. Původním cílem byl jednotný neorenesanční ráz budov elegantní promenády se stromořadím a soukromými obytnými domy, střídavě s veřejnými budovami (opera). Architektonické plány budov i dekorativních prvků byly vesměs dílem místních významných autorů a významu lokality proto v řadě případů odpovídala i pozornost věnovaná figurální výzdobě fasády, takže lze konstatovat, že pokud se na ní objevují reminiscence na antickou kulturu, bylo to zcela v souladu s tehdejší obecně uznávanou kulturní orientací uherské společnosti. Později, po krachu Společnosti, byl jednotný ráz budov opuštěn, některé z původních architektonicky zajímavých staveb byly nahrazeny moderní zástavbou (například č. 122, vila navržená Emilem Ungerem roku 1872, zbořená 1908, nebo č. 132, vila barona Lipót Edelsheim-Gzulay navržená Adolfem Gnautem, se sochařskou a sgrafitovou výzdobou, zbořená 1942).
Neorenesanční pětipodlažní budova postavená původně jako pojišťovna (Fonciere biztosító; Fonciere-palota) s plastickou figurální výzdobou nároží. Budovu navrhl Adolf Feszty (1879), plastickou výzdobu zajistila firma Cava Romana (mramor) a Steinbach M. A. (barevný mramor). Rizalit nároží, ve čtvrtém a pátém podlaží portikus. Ve čtvrtém podlaží okno s edikulou, nad kladím štítový nástavec se dvěmi ležícími figurami. Zleva postava nahého vousatého muže, na hlavě má věnec, v pravé ruce drží trojzubec (Neptun). Zprava nahá ženská postava, na čele má půlměsíc, v levé ruce původně držela luk, dnes je již zachován pouze ve fragmentu (Diana). Na obou nárožích štítu portika motiv grifa (Merhenke Vilmos), na vrcholu štítu postava Merkura - mladík nohama spočívající na globu, na hlavě okřídlený klobouk, na nohou okřídlené střevíce, v levé ruce drží caduceus, v pozdvižené pravici má měšec, přes levé rameno plášť (Szász Gyula, 1882)., Déry 1991, s.37, 131; Gábor 2002, s. 11., and Plastika na vrcholu štítu představuje alegorii obchodu zosobněnou bohem Merkurem, což koresponduje s účelovou náplní budovy - "Fonciere palota" (pojišťovna). V 19. století patří k nejčastěji interpretovaným antickým božstvům, třeba jen hlava s okřídleným kloboukem, zejména v souvislosti s prudkým rozvojem obchodu a průmyslu. Plastika nahé ženy spočívající nad štítovým nástavcem je v maďarské literatuře považována za Venuši, ale vzhledem k atributům (na čele půlměsíc, luk) se patrně jedná o Dianu, bohyni lovu. Postava však také může být interpretována jako alegorie Noci. Budova je jednou z prvních staveb honosné třídy (původní název Sugár út - Radiální třída), která byla budována od 70tých let 19. století, k formálnímu slavnostnímu otevření došlo roku 1885. Na její stavbě se podílelo francouzsko-německo-maďarské konsorcium - Společnost pro stavbu Sugárút. Návrhy budov hodnotila soutěžní komise, která dohlížela na kvalitu návrhů, které měly odpovídat celkové koncepci urbanistického řešení lokality. Třída se měla blížit stylu pařížského bulváru Champs-Élysées a Ring Strasse ve Vídni. Původním cílem byl jednotný neorenesanční ráz budov elegantní promenády se stromořadím a soukromými obytnými domy, střídavě s veřejnými budovami (opera). Architektonické plány budov i dekorativních prvků byly vesměs dílem místních významných autorů a významu lokality proto v řadě případů odpovídala i pozornost věnovaná figurální výzdobě fasády, takže lze konstatovat, že pokud se na ní objevují reminiscence na antickou kulturu, bylo to zcela v souladu s tehdejší obecně uznávanou kulturní orientací uherské společnosti. Později, po krachu Společnosti, byl jednotný ráz budov opuštěn, některé z původních architektonicky zajímavých staveb byly nahrazeny moderní zástavbou (například č. 122, vila navržená Emilem Ungerem roku 1872, zbořená 1908, nebo č. 132, vila barona Lipót Edelsheim-Gzulay navržená Adolfem Gnautem, se sochařskou a sgrafitovou výzdobou, zbořená 1942).
Celý vnitřní prostor vstupu a schodiště domu je vyzdoben mozaikovou podlahou, nástěnnými malbami, štuky a bronzovými plastikami. Nástropní malby jsou také v interiéru bytu majitele - v ložnici a malém obývacím pokoji i v zrcadlovém sále (Lotz Károly). Ve vstupní hale jsou malby zobrazující pití minerální vody, koupání v léčivých pramenec a alegorie zázračných účinků vody; další je trojice postav - uprostřed sedí mladík s okřídlenou čapkou, kaduceus v ruce (Merkur), po jeho pravici a levici mladíci držící láhve s léčivou vodou, jeden na okřídleném kole, druhý nastupuje do lodi (alegorie Obchodu Průmyslu a Dopravy). Na schodišti jsou další alegorické postavy. Na kupoli čtveřice žen, jedna drží palmovou ratolest a římskou olejovou lampičku (vítězství rozumu); druhá žena drží roh hojnosti (blahobyt); třetí věnec a žezlo (moudrá vláda); čtvrtá pohár a hrozen vína (odpočinek) alegorie ve významu Oslava osvíceného státu. Další malby zobrazují mladíka a ženu s lyrou (Apollón a múza), dívky s tamburínou a dvojitou flétnou, trojici dívek sedích na thyrsu (bakchantky). Dále je zobrazen okřídlený mladík s dívkou (Amor a Psyché?), alegorie ročních dob a živlů. V interiéru apartmá jsou na stropě zobrazeni putti, mladík na slunečním voze (Apollón-Helios), dívka rozhazující květy (Flora) a skupina alegorických postav s různými atributy - žena držící pochodeň, na čele má srpek měsíce, žena s hvězdou na čele, pláštěm zahaluje postavy dvou mladíků s křídly (jeden je má na zádech, druhý na temeni hlavy). Alegorie temna (Noc se svými syny Spánkem a Smrtí) jako protějšku k osvícení (měsíc, pochodeň)., Déry 1991, s. 43; Török 1997, s. 127; Gábor 2002, s. 11-14; Dent 2002, s. 126., and Malby prozrazují antickou inspiraci v alegoriích i samotných postavách (např. Asklepios, Merkur, Apollón, múza, bakchantky, Helios). Vousatý muž s holí ovinutou hadem - Asklepios, dotvzuje účinky léčivé minerální vody "János Hunyadi", kterou prodává majitel domu. Celá vnitřní výzdoba akcentuje podnikatelské úspěchy objednavatele, čtveřice žen na stropě schodiště jsou alegorií Oslavy dobré vlády osvíceného státu, což je práve předpokladem pro podnikatelskou prosperitu. Ostatní zobrazené postavy potvrzují majitele jako znalce a obdivovatele umění (Apollón a múza).
Nárožní, původně klasicistní dům byl postaven pro obchodníka S. Wurma (návrh Pollack Mihály; dokončen 1827, později několikrát přestavován). Na antice průčelí do Apáczai Csere János utca sochařská dekorace, kterou vytvořil v roce 1824 József Huber z Bratislavy. Model sousoší je dnes ve sbírkách Kiscelli Múzeum. Dvě ležící figury: žena s úlem a vřetenem nebo klubkem vlny (alegorie Průmyslu) a nahý mladík s pláštěm přehozeným na levém rameni, v levé ruce drží kaduceus, v pravé svitek s písmeny S. W, na nohou okřídlené střevíce, na hlavě okřídlený klobouk (Merkur, alegorie Obchodu)., Demsky 1999, s. 254; Zádor 1985, č. 35-36; Zádor 1993, s. 44., and Spojení Merkura a ženy s atributy píle a domácí práce (úl, klubko nebo přeslice) je typické pro alegorická zobrazení 19. století, kde symbolizují Obchod a Průmysl.
Bronzová socha: Merkur (ořídlená čapka, boty, caduceus, nahý) ukazuje levou rukou vzhůru, u jeho nohou klečí Amor (křídla, luk). and Sousoší odkazuje na Apuleiova Zlatého osla, kde se píše o tom, jak Venuše vyslala Merkura, aby nechal hledat Psýché, která se před ním skrývala. Současně se jedná o alegorii spirituality nadřazené tělesným rozkoším. Vries se k tématu vrátil v letech 1624-1626 (Chlumec nad Cidlinou, Vries, Amor se snaží zadržet Merkura).
Čtyřpodlažní nájemní dům, na fasádě přízemí v klenácích klenebních oblouků oken terrakotové reliéfy hlav s různými atributy: vousatý muž, pod hlavou oheň v tiglíku a vavřínové větévky (Jupiter ?), žena s holubicí (Pax nebo Ctnost ?), mladý muž s kovadlinou a plameny (Vulkán), hlava mladého muže s okřídlenou čapkou na hlavě, pod ní lodní kýl (Merkur), dívka s vavřínovým věnce na hlavě, na krku náhrdelník z mušle a perel, pod ní mořské vlny (Venuše). and Déry 1991, obr. 84-86.