Místnost, která původně sloužila patrně jako ložnice, je na stěnách vyzdobena sgrafitovou architekturou. Na severní stěně je zavřená brána, lemovaná na obou stranách sloupovou kolonádou. Na východní stěně iluzivní sokl, v záklenku severovýchoního okna iluzivní kroužená klenbička. Na jižní stěně je monumentální brána v podobě antického vítězného oblouku, která vede do haly s křížovou klenbou, na jejímž konci jsou zavřené dveře. Po oboustranách haly otevřená lodžie s kazetovým stropem, nalevo sloup s rovným kladím, napravo arkády s představenými polosloupy. Na západní stěně dveře s iluzivní edikulou tvořenou vousatými hermovkami s košíky s ovocem na hlavě, na košících je kladí, na němž jsou dva draci. Na pravé straně muži putto se znakem Kateřiny z Valdštejna, vztahuje ruku ke košíku s ovocem. Na stropě s iluzivními žebry rozviliny s putti a ptáky., Chamonikola 1999#, č. 116., and Výzdoba podle mědirytin R. Wyssenbacha (Mžyková 1996). Použití techniky sgrafita v interiéru je u nás velmi vzácné.
Čtyři kresby perem na papíře (173 x 137 mm, 177 x 147 mm, 171 x 135 mm, 211 x 165 mm). 1. Nahý putto sedící na zádech mořského koně, v levé ruce drží štít. 2. Tritón zabíjí mořského hada. 3. Tritón unášející člověka. 4. Tritón bojující s člověkem., Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 64-65., and Kresby jsou skizzami pro návrh výzdoby dóžecího paláce v Mantově.
Kresba perem na papíře (173 x 137 mm). Nahý putto sedící na zádech mořského koně, v levé ruce drží štít., Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 64-65., and Kresba je skizzou pro návrh výzdoby dóžecího paláce v Mantově.
Nad středním rizalitem hlavního zahradního průčelí římsový štít s reliéfem (1805): dvě ženy s praporcem a putto s rohem hojnosti. 1921 -1923, přistavěna terasa na sloupech, ozdobné štíty, na balustrádě terasy nad vchodem po stranách dvojice putti s festony, mezi nimi dvě figury.
Stropy a zdi několika místností jsou pokryty bohatou štukaturou převážně s putti a mytologickými motivy. Strop místnosti s alkovnou, jejíž portál nesou dva atlanti, zdobí květinové festony s orly na všech čtyřech stranách a v rozích trofeje a medailony s bustou., Fabiánová 2004#., and Výzdoba dvanácti sálů pochází z doby stavebních úprav v letech 1670-1696, úpravy provedl italský stavební mistr Francesco Martinelli a štukatury pravděpodobně B. Fontana. Strop sálu s alkovnou je téměř shodný s provedením štukového rámce stropu na zámku v Polici.
Budova v neorenesančním stylu, nad okny v přízemí řada osmi reliéfů. Figurální výjevy zachycují skupinky dovádějících a hrajících si putti. Putto se srpem a čutorou, putto hrající na dudy, putti pojídající vinné hrozny, putti vylévající víno z číší, troubící putto, putti krmící beránka, koupající se putti, putti s květinami, putti hřející se u ohně., Déry 1991, s. 96., and Typická výzdoba navazující na výjevy tzv. renesančních "spiritelli", dětí, které tropí neplechy (putto troubící druhému do ucha). Některé ze skupin lze však také interpretovat jako alegorické výjevy ročních dob (putti s kyticí - Jaro, putti u ohníčku - Zima).
Budova v neorenesančním stylu, nad okny v přízemí řada osmi reliéfů. Figurální výjevy zachycují skupinky dovádějících a hrajících si putti. Putto se srpem a čutorou, putto hrající na dudy, putti pojídající vinné hrozny, putti vylévající víno z číší, troubící putto, putti krmící beránka, koupající se putti, putti s květinami, putti hřející se u ohně., Déry 1991, s. 96., and Typická výzdoba navazující na výjevy tzv. renesančních "spiritelli", dětí, které tropí neplechy (putto troubící druhému do ucha). Některé ze skupin lze však také interpretovat jako alegorické výjevy ročních dob (putti s kyticí - Jaro, putti u ohníčku - Zima).
Pískovcové sousoší: hrabě Špork (soudobý oděv, kniha v ruce) s hlavou obrácenou k nebesům jede do oblak na dvoukolovém voze, který tlačí putti. Nad hrabětem stojí Minerva (přilba), drží ho za ruku a v levici pozdvihuje k nebesům svůj štít., Poche 1965#, 116-117, and Socha vznikla jako dar majiteli Valče, Janu Ferdinandovi Kagerovi hraběti z Globen, a jeho dceři.
Pískovcová socha nahé ženy, kolem beder vlající drapérie, levou rukou si probodává dýkou hruď, u jejích nohou putto, který si zakrývá oči., Daniela Staňková, Valeč. Soubor soch v parku zámku: http://www.npu.cz/barokni-socha/vyznamne-soubory/vypis/detail/230/ (30.10.2012)., and Původní barokní sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna byly po požáru v roce 1976 přemístěny do lapidária v kladrubském klášteře.