Freska: Mars (brnění, červený plášť), nad hlavou rudá osmicípá hvězda, kopí v napřažené pravici a v levici štít, jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém dvojspřežím hnědáků. V postranních panelech znamení Štíra a Berana., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Středoevropské analogie a vzory pro sérii planet zobrazených na stropě najdeme na zámku Ambrass a v rezidenci v Mnichově. Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Merkur (okřídlená přilba) s palicí v ruce jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém dvěma šedivými holuby. V postranních panelech znamení Panny a Blíženců., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Saturn (šedý plášť s kapucí, vousy), nad hlavou bílou osmicípou hvězdu, vodorovné paprsky zakončeny hvězdami. V pravici kosu a v levici dítě jede doleva na zlatém čtyřkolovém voze taženém drakem. V postranních panelech znamení Kozoroha a Vodnáře., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Vodorovné paprsky osmicípé hvězdy nad Saturnovou hlavou jsou zakončeny hvězdami, což bylo vykládáno jako ohlas Galileiho názoru, že Jupiter má dva měsíce (stejné znamení: Peter Paul Rubens, Saturn, 1637-1638, Madrid, Museo del Prado, inv. PO1678). Uspořádání planet v Astronomické chodbě však odpovídá předkoperníkovskému, geocentrickému modelu vesmíru. Pravděpodobnější je výklad vycházející z všeobecně rozšířeného renesančního pojetí Saturnu jakožto všeobjímajícího božstva, byl bohem počátku a konce, což mohly vyjadřovat hvězdičky po stranách jeho hvězdy. Na tento výklad ukazují i jeho atributy, v levici drží dítě a v pravici kosu, symboly narození a smrti, počátku a konce. Saturn byl nejvzdálenější z "tančících hvězd", které jsou neustále na obloze, takže byl současně jitřní i večerní hvězdou. Pět tančících hvězd najdeme v Astrologické chodbě zobrazeno u Jupitera. Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Sol se zářícími paprsky okolo hlavy jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém čtyřspřežím různobarevných koní. V postranních panele bezoblačné moře a znamení lva., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Venuše (polonahá, červený plášť), nad hlavou bílá hvězda kombinovaná se srpkem, s mušlí v pravici, jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém párem labutí. Před ní Amor se zavázanýma očima, v ruce luk se šípem. V postranních panelech znamení Váhy a Býka., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Srpek s hvězdou nad Venušinou hlavou vykládán jako ohlas Galileova objevu fází Venuše, ale uspořádání planet v Astronomické chodbě odpovídá předkoperníkovskému, geocentrickému modelu vesmíru. Pravděpodobnější výklad vycházejícího z tradičního významu měsíčního srpku a hvězdy, jež symbolizovaly panovnickou MAJESTAS (Molnar 1999, 110). Venuše byla srpem s hvězdou definována jako matka Aeneova a pramatka císařského rodu. Na mincích císaře Augusta se objevuje na aversu srpek s hvězdou, což mohl Baccio di Bianco znát z populární knihy Enea Vica, v níž byly publikovány mince dvanácti císařů (Zantani, Vico 1548, s. 17a). V úvodu Antonia Zantani je hvězda na Augustově minci spojena s Venuší (Zantani, Vico 1548, 4a: la stella, che nella medaglia di C. essere la stella di Venere dalle quale egli discese). V rejstříku k latinskému vydání Vicova díla, které vyšlo v roce 1548 je zobrazení interpretováno jako konjunkce měsíce s Venuší nebo Jupiterem (stella Iouis, aut Veneris cum Luna conjuncta). Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Palác je mimořádnou stavbou typ připomínající italskou vilu. Palác dal postavit Albrecht z Valdštejna postupně jak získával pozemky, první v roce 1621-1623. Stavba probíhala (1623-1629), autorem projektu byl pravděpodobně Giovannim Pieroni, stavbu vedl Andrea Spezza, jako stavitelé jsou uváděni dále Vincenzo Boccaci; Giovanni Battista Marini, N. Sebregondi. Na dveřích sala terreny je datum 1629, což znamená, že tehdy již stála. Po smti Valdštejna (6.3.1634) byl sepsán inventář paláce. Švédové palác v roce 1648 obsadili a část inventáře odvezli do královských sbírek ve Stockholmu. Po celou dobu až do roku 1945 palác v držení rodu. Po roce 1856 četné novodobé úpravy. V letech 1910-13 provedeno odlití soch A. de Vriese podle originálů ve Švédsku. V této stavbě poprvé v Praze jízdárna a sala terrena (v monumentální podobě). Inspirace patrně Sebastiano Serlio, VII. kniha 4. kap. (okna, římsy); východiskem rozboru dispozice je plán ve florentských Uffiziích (1630), zejména koncept rozvržení vnitřního prostoru, sled a funkce místností (viz plány v archivu SÚPP)., Fučíková - Čepička 2007#, and První monumentální městský palác-vila a sala terrena v českých zemích.
Freska: Apollón-Hélios (vavřínový věnec, paprsky okolo hlavy, vlající červený plášť) jede na bílém voze bohatě zdobeném zlacenými reliéfy, vůz táhne čtyřspřeží hnědáků. Před vozem letí Aurora, po obou stranách vozu kráčejí Hory s vavřínovými věnci. Dole se skrývá pod červený plášť okřídlená Noc (bílé vlasy a vousy), vedle je další mužská postava (žluté vlasy, zelený plášť) zobrazená zezadu. Při restaurování v 19. a na začátku 20. století mohla být freska pozměněna. and Karner 2007#, 139
Freska: odpočívající Minerva. Minerva (korintská přilba, pancíř, zlatá tunika a červený plášť) sedí na oblaku na němž sedí sova (napravo), levou ruku má opřenu o štít s gorgoneiem, pravou má položenu na vedle ní ležící oštěp. Zprava přilétá putto s věncem, zleva přilétá putto se stříbrným lutroforem (nádoba na svatební koupel v antickém Řecku, která se dávala do hrobu neprovdaným dívkám, zde však patrně ve významu vítězné trofeje)., Karner 2007#, 132, and Není vyloučeno, že se Maixner držel původní malby z doby Albrechta z Valdštejna, kterou svou freskou nahradil.
Freska: Achilleus (soudobé brnění, červená šerpa) stojí s halapartnou a štítem. V pozadí ruiny., Konečný 2007#, and Na klenbě je mezi lunetami a oblouky arkád osm postav z antické mytologie doprovázených nápisy, které navzájem provazují boj Řeků s Trójany a pozdější boj Aieneia s Latiny. Úhlavní nepřátelé, Achilleus a Hektor, jsou na opačných koncích východní klenby.
Freska: Aeneas (vousy) v soudobém brnění stojí se zdviženým mečem., Konečný 2007#., and Na klenbě je mezi lunetami a oblouky arkád osm postav z antické mytologie doprovázených nápisy, které navzájem provazují boj Řeků s Trójany a pozdější boj Aenea s Latiny.