Pískovcová socha nahé Venuše s pláštěm přes ramena, u nohou má psa, který má přední packy opřené o její stehno a oddaně k ní vzhlíží. Venuše má pravou ruku položenou na psovi, ale dívá se roztouženě (přivřené oči) na vedle stojícího Adonida, k němuž vztahuje levici., Vlček 1999#, 471-475., and Srov. Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, horní terasa: ikonografický program.
Pískovcová socha Vulkána (dlouhé rozcuchané vlasy, plnovous), opřený o kladivo spočívající na pařezu, hledí vzhůru., Vlček 1999#, 471-475., and Braun pojal Vulkána stejně jako dříve na atice Clam-Gallasova paláce: jako božského umělce. Stojí opřený o atribut své profese, kladivo, okázale nedbá na svůj zevnějšek a hledí vzhůru, k nebesům, odkud přichází inspirace k jeho černému dílu. Rozdíl je pouze v tom, že na atice Clam-Gallasova paláce je opřený o kovadlinu, která byla v zahradě zaměněna za pro toto prostředí případnější pařez. Srov. Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, horní terasa: ikonografický program.
Pískovcová socha nahého Bakcha (věnec z vinných listů), hrozen vína v ruce, vedle vinná réva. Na soklu putti s oslem., Vlček 1999#, 471-475., and Socha tvoří protějšek k Ceres, sochy byly chápány jako fragment souboru symbolu Čtyř ročních dob (Poche 1955, 71), ale v vzhledem k absenci dalších nik v této části zahrady je nutné je chápat jako samostatný celek. Lze uvažovat o tom, zda nesouvisejí spíše s nástropní malbou, která zobrazuje Venuši objímající Adonida. Trojice Ceres, Bakchus a Venuše se v barokním umění objevuje často jako ilustrace rčení ze Terentiovy hry Kleštěnec: "Venuše mrzne bez Bakccha a Ceres (pití a jídla)."
Pískovcová socha Ceres (věnec z klasů, tunika s odhalenými ňadry), v ruce misku, překračuje obilný snop. Na soklu putti s oslem., Vlček 1999#, 471-475., and Socha tvoří protějšek k Bakchovi, sochy byly chápány jako fragment souboru symbolu Čtyř ročních dob (Poche 1955, 71), ale v vzhledem k absenci dalších nik v této části zahrady je nutné je chápat jako samostatný celek. Lze uvažovat o tom, zda nesouvisejí spíše s nástropní malbou, která zobrazuje Venuši objímající Adonida. Trojice Ceres, Bakchus a Venuše se v barokním umění objevuje často jako ilustrace rčení ze Terentiovy hry Kleštěnec: "Venuše mrzne bez Bakccha a Ceres (pití a jídla)."
Nástropní malba: polonahé Múzy na Helikónu (zleva doprava) - Geometrie (kružítko), Sochařství (kladivo a mramorová busta muže), Malířství (paleta) vybarvuje hlavu Gorgony na štítu, který drží putto, Hudba (loutna) a Úraníá (na klíně kniha, dívá se do dálky). K Malířství slétá na oblaku Minerva (přilba zbroj, červený plášť), v jedné ruce drží v vavřínový věnec, druhou natahuje ke štítu. Za Minervou je putto s jejím atributem, kopím, nahoře další dva putti, napravo přijíždí Apollón-Helios na voze taženém spřežením bílých koní., Preiss 1956#., Preiss 1970#., Neumann 1974#, č. 338., Vlček 1999#, 471-475., and Návštěva Minervy na Helikónu byla v západoevropském umění zobrazována již od 14. století a v barokním umění byla velmi oblíbeným námětem, ústřední postavení Múzy malířství je však velmi neobvyklý rys, který patrně koření v rudolfinském umění (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). Objednavatel malby, Jan Josef hrabě z Vrtby, byl v letech 1712-1734 zásupcem panovníka, nejvyšší zemským purkrabím, jehož oficiální sídlo bylo na Pražském hradě. Objednavatel se tak mohl přihlásit k odkazu císaře Rudolfa II. O významu Reinerovy kompozice svědčí její napodobenina, kterou Tuvora vytvořil v letech 1787-1789 pro Jana Vojtěcha Czernina z Chudenic (Kozel, Minerva a Múzy).
Nástropní malba (poničeno pozdějšími přemalbami): Venuše (bílé šaty odhalující ňadra, plášť) sedí s kopím v ruce, objímá se s Adonidem (antikizující zbroj, červený plášť). Výjev je zasazen do přírodního rámce, nalevo v oblacích prázdný Venušin vůz tažený párem holubic. Napravo v pozadí dva psi, nad ním dva Amorové, jeden střílí z luku na ústřední dvojici Venuše a Adonida v obětí, druhý sklání pochodeň k zemi., Preiss 1956#., Preiss 1970#., and Vlček 1999#, 471-475.
Nástěnná malba: antikizující zahradní architektura, částečně v ruinách, nalevo socha nahé bohyně. V popředí je skupina tří vousatých mužů a žena. Po stranách menší panely, nalevo Apollón sedí a hraje na lyru, napravo Pan hraje na syrinx., Preiss 1956#., Vlček 1999#, 471-475., and Výjev je velmi poničen zejména v dolní části restaurován jenom náznakově (hudebníci ?), takže téma nelze určit.
Reliéf na pískovcové váze: nahý Atlás nese globus., Vlček 1999#, 471-475., and Součást souboru dekorativních kamenných váz s mytologickými reliéfy. Dnes jsou na místě tesané kopie, faksimile z umělého pískovce, které v letech 1973-90 nahradily originály, jsou uloženy v Galerii hlavního města Prahy. Reliéf s Atlantem je umístěn tak, že přímo za ním je vidět sala terena, kterou se do zahrady vcházelo ze dvora s bránou korunovanou sochou Atlanta. Reliéf s Atlantem tedy ukazoval směr, kde se nachází brána se sochou Atlanta.
Reliéf na pískovcové váze: nahý Herkules (vousy) stojí opřený o kmen stromu. Levici má za zády, přes pravici s kyjem má přehozenou lví kůži., Vlček 1999#, 471-475., and Součást souboru dekorativních kamenných váz s mytologickými reliéfy. Dnes jsou na místě tesané kopie, faksimile z umělého pískovce, které v letech 1973-90 nahradily originály, jsou uloženy v Galerii hlavního města Prahy. Reliéf odkazuje na slavnou mramorovou sochu známou jako Herkula Farnese, což je římská kopie řeckého originálu. Socha byla objevená roku 1546, ale typ odpočívajícího Herkula byl známý už od konce 15. stol. z jiných antických verzí. V ruce za zády držel Herkules jablka ze zahrady Hesperidek, což byl jedenáctý z jeho slavných činů, při němž mu pomohl Atlás. Reliéf na váze umístěné na severní straně schodiště tak obsahově souvisí s reliéfem na váze umístěné na protější, jižní straně. Reliéfy s odpočívajícím Herkulem a Atlantem definují Vrtbovskou zahradu jako bájnou zahradu Hesperidek.
Reliéf na pískovcové váze: Perseus s mečem a hlavou Gorgo., Vlček 1999#, 471-475., and Součást souboru dekorativních kamenných váz s mytologickými reliéfy. Dnes jsou na místě tesané kopie, faksimile z umělého pískovce, které v letech 1973-90 nahradily originály, jsou uloženy v Galerii hlavního města Prahy. Reliéfy měly pouze dekorativní funkci, ale některé z nich byly svou ikonografií propojeny se sochami, které se nacházely za nimi. Reliéf s Perseem s hlavou Gorgony je umístěný tak, že nad ním je trojice soch bohyň: Venuše, Juno a Minerva, která ukazuje na hlavu Gorgo na svém štítě.