Malba na měděném plechu ( 29 x 39 cm). Figurální scéna v krajině. Vlevo, pod baldachýnem, skupina nymf a plastika říčního boha s nádobou na vodu. Jedna ze sedících nymf drží v levé ruce hřeben, v pravici zrcadlo, ve kterém se odráží tvář druhé sedící nymfy. Zády ke skupině Diana, stojí v potoce (ve vlasech perly a srpek měsíce), před ní Aktaion se psem a již rostoucím parožím na hlavě, Diana se chystá vetřelce postříkat vodou z potoka. Vpravo pětice nymf. Nad výjevem dva letící putti., Seifertová, Ševčík 1997#, s. 87, č.k. 8a., Seifertová 2001#, 68, č. k. 58., and Dílo bylo věnováno sběrateli J. S. Jörgerovi, do roku 1718 ve sbírce Felixe hraběte Vršovce, pak ve sbírce hraběte Nostice v Praze. Motiv česající se nymfy je zřejmě převzat z grafiky Aegidia Sadelera podle obrazu Josefa Heintze Diana a Aktaion (Vídeň, Kunsthistorisches Museum).
Olej na plátně (128x 185 cm). Figurální scéna v zámeckém parku s kulisou architektury a bazénem, v němž se osvěžuje Diana s nymfami., Slavíček 1993#, 249-250., and V nostické obrazárně 1706-1945. Menší verze se stejným námětem je dnes ve Vídni (Österreichische Galerie).
Olej na měděném plechu (26, 5 x 35, 5 cm). Výjev s Dianou odhalující těhotenství nymfy Kallistó., Vacková 1989#, 252, 311., and Námět již dříve autor zpracoval ve spoluprácá s Janem Brueghelem st. Kompozice hlavních protagonistů je jen nepatrně pozměněna.
Olej na dřevě (60 x 74 cm). Scéna v horské krajině se stromy, v ní ruina zahradní architektury s fontánou a bazénem. Diana s nymfami se koupou, přihlíží venkovanka, která Dianě sype květiny. and Slavíček 1993#, 228.
Kresba (370x286 cm). Postavy dvou nahých putti s křídly, hrají si urnami a jejich víky., Neumann 1974#, 197, č. k. 103, obr. 127., and Patrně kopie podle Parmigiana.
Mědiryt a lept oválného tvaru (130 x 198 mm). Zprava přijíždí vůz, je tažen čtyřspřežím, ve voze dva putti, před koňmi na zemi říční bůh opírající se pravým předloktím o nádobu s vodou., Zlatohlávek 1997#, 180, č. 102., and Ve sbírce NG od roku 1945, rytina pochází ze zámku Libochovice. Libochovická sbírka grafických listů vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Podle kresby Giulia Romana (Biblioteca reale, Torino).
Figurální scéna v krajině - na voze (dvojspřeží) stojí Mars (nahý, vlající plášť, kopí, meč, přilba), před ním letící žena s pochodní (Enyo). Za ním hořící město, nahé postavy mužů, truchlící ženy. V popředí skupina mužů a žen, jedna z nich drží za ruku dítě, druhé nese na rameni., Blažíčková-Horová 1998, 41, č. k. 24., and Bohyně války bořící města je zmíněna v Illiadě (Homer, Iliad 5. 590nn), kde doprovází svého bratra, boha Marta, v boji na straně Trójanů. Jako bohyně války je doprovázená Bolestí, Hladomorem a Panikou. Téma nebylo téměř zobrazováno. Budova v pozadí je patrně kolosseum,