Kresba (168 x 139 mm). Nahá mužská postava zády otočená k divákovi, sedí na hřbetě koně., Zlatohlávek 1997#, 214-215, č. XXII., and Do sbírek NG převedeno roku 1962 ze Státní banky Československé.
Kristus Trpitel mezi P. Marií a sv. Bartolomějem, sv. Petrem a archandělem Rafaelem, napravo dole klečí donátor se znakem Švihovských. Donátor je již zobrazen téměř ve stejném měřítku jako hlavní postavy výjevu. and Pešina 1950#, č. 238.
Kresba perem a štětcem (144 x 96 mm). Figura nahého muže, kolem beder drapérie, levá ruka přidržuje kus železa na kovadlině, pravá s kladivem pozdvižená vzhůru. and Volrábová 2007#, 50-51.
Olej na plátně (166, 5 x 207 cm). Figurální scéna v kovářské dílně. Vlevo stojí Venuše s malým Amorem, na zemi luk se šípy. Před Venuší skupina mužů pracujících u kovadliny, vpravo výheň., Slavíček 1993#, 223-224., and Obraz prozrazuje autorovu důvěrnou známost antických sochařských děl. Byl zakoupen Františkem A. Berkou z Dubé kolem roku 1672 ve Vídni, v letech 1671-1706 na zámku Nový Falkenburk. Od roku 1706 v nostické sbírce, do NG převedeno v roce 1945. Kompozičně dílo inspirováno freskou v Salla delle prospettive (Baldassare Peruzzi) a Salla di Amore e Psiche (Raffael) ve vile Farnese. Venuše s Amorem je zrcadlově převrácenou kopií bohyně podle Paridova soudu od Raimondiho (dle Raffaela). Vulkán podle reliéfu na sarkofágu v Museo Capitolino, Venuše podle Venus felix v Belvedere a Kyklopové podle Laokoona a torzo Belvedere. Existuje hypotéza, že se jedná o repliku nezachované malby, součásti triptychu, jehož dvě křídla jsou ve Vídni (Venuše a Mars, Vulkán předávající zbraně bohyni Thetis: Kunsthistorisches Museum).
Alabastr (34, 7 cm). Dva nazí zápasící muži., Vlnas 2005, 135-136., and Drobná plastika je jednou z dvanácti sošek, které vlastnil hrabě Vrtba původně na svém sídle v Praze, pak v Křimicích. Podobné zpracování námětu od téhož autora, patrně míněno jako protějšek této sošky, dnes na zámku Kozel.
Olej na plátně (74, 5 x 101 cm): Vestálka Tuccie přináší na důkaz svého panenství vodu v sítu. Výjev je situován do otevřené haly, v níž shodiště vede k soše Diany (nahá, měsíční srpek na čele, luk, toulec) na kruhovém podstavci s antikizující dekorací (hlavy Faunů a festony)., Vlnas 2001#, 157 č. I/4.30., Stolárová, Vlnas 2010#, III.10, and Obraz získal Humprecht Jan Černín za svého působení v Benátkách v letech 1660-1663. O tématu srov. Exemplum: Tuccia. Škréta se při koncipování svého obrazu nedržel ani antických pramenů, ani reálií. Výjev je zasazen architektonického rámce evokujícího obecně Řím, jedinými antikvářskými detaily je kruhová báze sochy a socha Diany, která tu nahradila Vestu. O tématu srov. Exemplum: Tuccia.
Olejomalba na měděném plechu (24, 9 x 34, 5 cm). Zlatý věk ? Figurální scéna v krajině, vpravo skála porostlá vegetací, vlevo listnaté strom, v průhledu hory. V popředí nahý muž a nahá žena s vlající drapérií na bocích (tancují ?), za nimi skupina sedících postav. Vpravo dvě ženy s dítětem., Seifertová 2001#, 67, č. k. 38., and Zakoupeno v Mnichově v roce 1967.
Malba na pergamenu: nalevo od znaku stojí Hermes (caduceus, okřídlená přilba a boty) napravo Fama (odhalená ňadra, dvě trubky), nad znakem Athéna (přilba, brnění, kopí a štít). Nahoře feston, na němž sedí putto s vavřínovým věncem a palmovou ratolestí., Fučíková 1997#, V/189., and Miniautura je součástí Majestátu Rudolfa II. z roku 1595, jímž byla staroměstskému a malostranskému cechu v Praze potvrzena stará privilegia a malířství bylo povýšeno na umění (místo na znak bylo při vydání listiny ponecháno volné). Návrh znaku pochází od Bartholomea Sprangera.