Bronzová šatní spona., Sakař-Kurz 1973#, 30, obr. 13., and Spínadla původně sloužila k upevnění římské tógy (fibula), mnohem více se však uplatnila v klimaticky drsnějších oblastech římské říše. Oděvní spony patří mezi velmi časté provinční archeologické nálezy ze starší doby římské. Vyráběli se z bronzu, stříbra, méně často ze zlata, v severních římských provincích za Alpami, to byly místní výrobky. Tvarem se lišily podle místních zvyklostí (jiný tvar měly spony germánské a jiný např. spony z Pannonie), způsobu upevnění na oděv. Římské spony patří k nejčetnějším archeologickým nálezům na našem území, zejména na Kolínsku. Tyto bronzové spony byly vyráběny v Porýní v 1. polovině 1. století po kristu.
Bronzová šatní spona., Sakař-Kurz 1973#, 22, obr. 9., and Spínadla původně sloužila k upevnění římské tógy (fibula), mnohem více se však uplatnila v klimaticky drsnějších oblastech římské říše. Oděvní spony patří mezi velmi časté provinční archeologické nálezy ze starší doby římské. Vyráběli se z bronzu, stříbra, méně často ze zlata, v severních římských provincích za Alpami, to byly místní výrobky. Tvarem se lišily podle místních zvyklostí (jiný tvar měly spony germánské a jiný např. spony z Pannonie), způsobu upevnění na oděv. Germáni (kultura dobřichovská) se na území Čech usazovali ve starším římském období. Bronzová spona ze žárového hrobu, typu "nertomarus" byla vyrobena ve východní Gallii.
Malovaný talíř (průměr 25 cm): vlevo stan, v něm lůžko, na něm sedí císař Konstantin (vousy, zbroj), opírá se o podušku, spí. Uprostřed talíře most, po něm jede císař na vzpínajícím se běloušovi (helma, štít, meč ?). Vpravo skupina ozbrojených bojovníků. Nad celým výjevem se vznáší anděl, v pravici drží kříž, v levé ruce nápisovou pásku (In hoc signo vinces)., Přibyl 2006#, 71, č. 17., and Talíř byl získán v roce 1945 ze sbírky hrabat Thun-Hohensteinů na zámku Klášter nad Ohří. Námětem je událost před rozhodující bitvou o Řím, v níž Konstantin zvítězil nad císařem Maxentiem I. (306-312). Nápis "V tomto znamení (kříže) zvítězíš" naráží na sen, který měl císař v předvečer bitvy.
Podle Stejskal: Překlad Speculum humanae salvationis do češtiny: Zrcadlo člověčieho spasenie, zv. Krumlovský sborník, miniatury v tomto rukopisu navazují na předlohu z druhé poloviny 14. století. Trůnící Augustus (má podobu Karla IV. převzatou z předlohy) v pravé polovině, má císařskou korunu s mitrou a kamarou, v levici drží říšské jablko označené křížkem. Sibyla má na hlavě korunu. Uprostřed nad oběma postavami zlatý kotouč s Madonou a dítětem. Obrázek je nadepsán rubrikou: "Sibilla ukazuje ciesařovi Oktavianovi pannu oděnú sluncem". (Je to úprava textu Apokalypsy (místo panna "žena přioděná sluncem". and Stejskal 2001#, s. 114.
Náušnice s řetízkovými závěsky., Lutovský 2001#, 136., and Archeologický nález z lokality Stará Kouřim (Kolín). Doklad importu antikizujících velkomoravských šperků do Čech v první polovině 10. století. V hrobě kouřimské kněžny bylo nalezeno větší množství šperků, mimo jiné i tři páry stříbrných náušnic s řetízkovými závěsky, které jsou inspirovány byzantským šperkem. Do Čech se patrně dostaly jako obchodní import, nebo mohly být osobním majetkem nevěsty.
Stříbrná litá tulej (násada kuželovitého tvaru) zdobená rostlinným ornamentem, spirálovitě stáčená úponka, trojúhelníčky, meandr. Vzor je vytvořen inkrustací (tauzováním), vtepáním kovu jiné barvy do vyrytých rýh za studena. Archeologický nález z lokality Stará Kouřim (Kolín), hrob muže., Šolle 1959#, 380-382., Lutovský 2001#, 30, 325-326., and Jeden z nejstarších příkladů zobrazení antikizujících ornamentálních motivů (úponka, meandr) v archeologických nálezech na našem území. Zdobná tulej sloužila ke zpevnění spodní části ratiště kopí. Tento nález z mužského hrobu byl patrně součástí slavnostního kopí, dřevce nebo praporce. Předmět je zdoben rostlinným ornamentem, který napodobuje šlahoun rostliny ukončený listem. Ve své původní podobě je tento motiv patrně zobrazením vinné révy, do umění jej poprvé začlenili Řekové a pak Římané. Úponka zobrazená na tuleji je touto antickou ornamentikou inspirována, do místní umělecké produkce byla v 1. tisíciletí přebírána z římských kolonií v Záalpí. Ve středověku se stala jedním z nejčastějších výzdobných motivů architektonických článků a uměleckého řemesla.
Stříbrné náušnice s řetízkovými závěsky., Lutovský 2001#, 39, 205-206., and Ukázka výrobku v tradici byzantských šperků. Naleziště bylo hradištěm, kde byly v 9. století pravděpodobně i různé řemeslné dílny. V ženských hrobech bylo nalezeno mnoho velkomoravských šperků, patrně místní výrobky. Zlaté a stříbrné velkomoravské náušnice z 9. - 10. století (tzv. Veligradské šperky) byly patrně inspirovány byzantskými a orientálními vzory. Některé další tvary mají svůj původ již v antickém Řecku, např. bubínkové, hrozníčkovité, lunicovité.
Liber viaticus Jana ze Středy, iniciála se Sv. Václavem v antické zbroji, s Herkulovou lví kápí na hlavě., Varcl 1978#, s.187., Chadraba 1978#, s. 511., and Sv. Václav jako Herkules Victor. Patrná imspirace antickou slonovinovou řezbou - Probův triumfální dyptich (poklad katedrály v Aostě).