Bohatá štuková a malířská výzdoba interiéru. and Dietrich Rentsch: Schloss Rastatt – Ein Kurzführer. Hrsg.: Staatliches Liegenschaftsamt Karlsruhe in Verbindung mit der Oberfinanzdirektion Karlsruhe. Müller, 1989
Dietrich Rentsch: Schloss Rastatt – Ein Kurzführer. Hrsg.: Staatliches Liegenschaftsamt Karlsruhe in Verbindung mit der Oberfinanzdirektion Karlsruhe. Müller, 1989
Vila jako rodové sídlo v tradici šlechtických sídel (Jan Kotěra). and cit.: (http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/ratbor/novy-zamek) ve stylu nového schematického klasicismu po vzoru italských předměstských vil palladiánského typu, na kterém se projevuje i jeho opatrný zájem o začínající kubismus (kovové zábradlí ústřední terasy „Patro nobile“ v hlavním průčelí, zadní průčelí zámku a sporá výzdoba v interiérech). Na sochařské výzdobě se podílel významný sochař Jan Štursa, který v roce 1913 doplnil hlavní průčelí michelangelovsky pojatými sochami Génia ducha a Génia hmoty.
Autor se tématu věnoval (kopíroval např. dílo Lorraina Apollónův chrám) zejména v předlohových kresbách je řada ideálních krajin s antickými náhrobky a chrámy. V malbě vytvořil soubor krajin "Čtyři denní doby" - Večer s Vezuvem (ruiny jsou připomínkou Pompejí a Herkulánea), dále Ráno: arkadská idyla s chrámem, Poledne: krajina okolí antického Tuscula, Lago Albano.
Pánský salon. Na komodě vpravo u okna je umístěna bronzová plastika egyptské královny Kleopatry z patinovaného bronzu na zlaceném lůžku z poč. 19. století.
Pánský salon. Po stranách okna jsou zavěšeny mědirytiny Vassiho z roku 1765 s římskými pohledy. Další olejomalby zachycují pohled na Pantheon a Forum Traiani. Na komodě vpravo u okna je umístěna bronzová plastika egyptské královny Kleopatry z patinovaného bronzu na zlaceném lůžku z poč. 19. století.
Řadový čtyřpodlažní nájemní dům, nad vchodem ve druhém patře dvojice ženských alegorických postav v antické drapérii. Vlevo stojící žena, ve vlasech diadém, v levé ruce kamennou desku, pravá ruka přidržuje bohatou drapérii (Historie). Prostovlasá žena vpravo drží v pravé ruce květinový věnec, levá ruka přidržuje drapérii (Fama). and Nájemní dům z konce 19. století představuje typickou stavbu, která na neo-renesančním průčelí prezentuje nad vchodem ženské alegorické postavy. Jsou inspirovány římskými sochami stojících žen, múz, nebo bohyň (nejčastěji např. Ceres, Flora, Juno) s atributy evokujícími novodobé alegorie. S věncem je v antice nejčastěji zobrazována prostovlasá Flora, ale v této souvislosti, nad vchodem nájemního domu, má věnec spíše význam obecně určující postavu jako Slávu - "dobrou pověst", která se vztahuje k obyvatelům domu (Fama), jejímž protějškem je Historie. Stejné téma a stejně vypracované najdeme rovněž na domě v Bathory utca 27, takže se evidentně jedná o stejnou dílnu.