In contrary to general interpretations of opera buffa, the presence and importance of arias and ensembles based primarily on emotions (and not only action) are crucial for the genre’s dramaturgy as well as for its historical development. The presence of lyrical arias in opera buffa has its origins in the traditional comic dramaturgy (one or more couples of serious lovers), the number, form and functions of such arias, however, changed considerably during the 18th century. Not only the use of Tuscan Italian, but also adopting new music features of opera seria for lyrical arias of noble lovers (in 30ties) led to the rapid dissemination of the genre. Similarly, broadening of the typology of characters and its emotions in the works of Goldoni and his composers, mostly the including of the sentimental plots and its new kind of heroine, supported the popularity of opera buffa and its transformation to the leading operatic genre in the second half of 18th century., Marc Niubo., and Obsahuje bibliografické odkazy
Studie se zabývá krizí vládnoucích elit na konci období takzvané normalizace v Československu (1970–1989). Dokládá jejich neschopnost formulovat společné zájmy a najít průnik jejich postupně se rozcházejících hodnot, cílů a strategických postupů. Po načrtnutí mezinárodních souvislostí (zejména sovětského kontextu) přistupuje autor k pokusu vysvětlit, proč byly pozdně komunistické elity v Československu tváří v tvář politicko-ekonomickému projektu přestavby tak bezradné. Proces rozpadu jejich sebevědomí sleduje autor na příkladu diskuse k zákonu o státním podniku z roku 1987, v níž se asi poprvé odhalily různé zájmy jednotlivých skupin pozdně komunistického establishmentu, a na tematizaci „vnitřního nepřítele“, dokládající klesající schopnost účinně stigmatizovat opoziční skupiny a zdůvodnit jejich perzekuci. Autor se v článku snaží obhájit tezi, že postupný rozpad oficiálního komunistického jazyka spolu s prosazováním hodnot založených na individuálním výkonu a efektivitě měl své specifické vyústění. Jelikož představitelům vládnoucích elit, uvyklým přijímat předem hotová autoritativní rozhodnutí, chyběly schopnosti reagovat na nenadálé situace, přestavbová destabilizace ideologie i moci v nich vzbuzovala pocity nejistoty, „zklamání“ či „nepřipravenosti“. Článek nechce vyvozovat zhroucení komunistické diktatury z dezintegrace elitních skupin. Nabízí však historickou genezi této dezintegrace, která hrála ve zhroucení diktatury významnou roli, neboť bránila elitám „starého režimu“ semknout síly v situaci významných geopolitických změn roku 1989. and Michal Pullmann.
Feichtingerova kniha náleží do oblasti kulturně-politických dějin vědy a sleduje v časovém rozmezí téměř celého století jistou linii, jež tvoří jeden z podstatných rysů „rakouského“ (v teritoriálním významu habsburské monarchie) myšlení a kultury. Touto linií - a také přístupem, s nímž se autor názorově ztotožňuje - je antiesencialismus ve smyslu skepse vůči myšlenkovým konstruktům vydávaným za uchopení podstaty určitých jevů. Klíčovou tezí, kterou se pak autor snaží prokázat, je afinita mezi tímto filozoficko-vědeckým postojem a demokratickým smýšlením i praxí. Toto sepětí dokládá u význačných osobností, jako je právní historik a teroretik Hans Kelsen, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, filozofové Ludwig Wittgenstein a Ernst Mach nebo historik umění Alois Riegl. Recenzent formuluje námitky vůči příliš jednoznačné interpretaci této teze (autor například ignoruje Tomáše Garrigua Masaryka, který do jeho schématu nezapadá), monografii však hodnotí jako obdivuhodný pokus tematizovat a interpretačně zvládnout obrovské množství různorodého materiálu, který může být inspirativní i tím, jak integruje české myšlení do širšího transnacionálního kontextu., The book under review, a cultural-political history of science and scholarship, covers almost a century of a line that constitutes one of the fundamental features of ‘Austrian’ ideas and culture (meaning those originating in the territory of the Habsburg Monarchy). This line - and also the approach that the author himself identifies with - is anti-essentialism in the sense of scepticism towards mental constructs that are presented as having captured the essence of certain phenomena. A key argument that the author then seeks to demonstrate is the affinity between this philosophical-scientific attitude and democratic thought and practice. He demonstrates this affinity in important figures, such as the jurist, legal philosopher, and political philosopher Hans Kelsen, the neurologist and father of psychoanalysis Sigmund Freud, the philosophers Ludwig Wittgenstein and Ernst Mach, and the art historian Alois Riegl. The reviewer objects to what he sees as an overly clear-cut interpretation of this idea (the author fails to mention, for example, Tomáš Garrigue Masaryk, for he does not fit into this scheme), but he praises the book as an admirable attempt to thematize and interpret a vast amount of diverse material, and it may therefore be an inspiration for the way it integrates Czech ideas into the broader transnational context., [autor recenze] Vlastimil Hála., and Obsahuje bibliografii
in summer 2009, we documented active summer campsites at lakes and abandoned winter and spring campsites in open tundra (mountain ridge of Yangana Pe) and forest tundra (Oktyaberskaya, north of Labytnangi). Discussion of the floristic and zoological potentials of tundra, forest tundra, and forest for nutriture shows that plant resources and fish are available predominantly in summer while reindeer occur in these regions during fall, winter and spring, as they return from summer pastures further to the north. Movements of the individual Nenets families depend on ownership of sufficient reindeer. Missing components of the nutriture are substituted by purchasing consumer products. The documented camps are structured along discrete zones such as interior living areas (including children´s playgrounds), exterior areas with evidence of woodworking, processing reindeer, and other activities, peripheral toss zones, and dispersed activity remains in the surrounding landscape (some of which may have ritual meaning). Certain variation recorded in the individual camps is caused by distances between camps, to the nearest shop and to communication networks, by demographic structure of the site, by activities of the inhabitants and their financial potential (after selling some of the reindeer in winter, for example). The scope of these comparisons is enriched by Upper Paleolithic evidence from central European hunters’ settlements which display a basically similar camp structure and zonality but include (of course) different types of objects and activities., Jiří Svoboda ... [et al.]., and Obsahuje seznam literatury