Obezita 2. a 3. stupně a přidružené komorbidity zvyšují pravděpodobnost sexuálních poruch. Vliv má nejen prostá obezita, ale zvláště její metabolické komorbidity, dále omezení pohybová, hormonální dysbalance a v neposlední řadě i psychika obézního. Negativní vliv obezity na sexualitu lze nalézt ve třech základních rovinách: v rovině psychické, sociální a zdravotní. Cíl studie: Posoudit sexuální spokojenost u obézních pacientek před a po bariatrickém výkonu. Metodika: 60 obézních pacientek vyplnilo dotazníky sexuální spokojenosti před bariatrickým výkonem, za 6 měsíců a za 12 měsíců po tomto výkonu, a tedy po významné váhové redukci. Závěr: Výrazná redukce hmotnosti dosažená pomocí bariatrických výkonů implikovala snížení sexuálních poruch u žen, a dokonce srovnání s normou., Obesity of 2nd and 3rd degree and associated comorbidities increase the probability of sexual disorders. Not only obesity has an influence, but especially its metabolic comorbidities, motion restrictions, a hormonal dysbalance and last but not least, the psyche of obese patient. The negative impact of obesity on sexuality can be found in three basic levels: psychological, social, and health. Objective: To assess sexual satisfaction in obese women before and after bariatric surgery Methods: 60 obese women completed the questionnaire of a sexual satisfaction before a bariatric procedure, 6 months and 12 months after the procedure, i.e. after a significant weight reduction. Conclusion: A significant weight reduction achieved through bariatric procedure implied a reduction on sexual dysfunction in women, and even equalization with the standard., and Dita Pichlerová, Jitka Herlesová, Petr Weiss
Artrózy nosných kloubů a vertebrogenní obtíže jsou typickými onemocněními obézních. Extrémní riziko však přináší zejména kombinace s metabolickým syndromem. Artrózy nosných klubů tak nejsou čistě mechanickou komplikací obezity, ale i komplikací metabolickou. Podobně riziko venózního tromboembolizmu, které se týká všech ortopedických výkonů, souvisí jak se stoupajícím BMI, tak i s hormonálním stavem (užívání hormonů apod). Operace s implantací endoprotézy je obvykle schopen nemocný s hmotností do 90 kg či BMI pod 30. Přípravou s poklesem BMI k těmto hodnotám se výrazně snižuje riziko operačních komplikací. Je však také nutné, aby nemocný získanou hmotnost udržel., Arthroses of weight-bearing joints and vertebrogenic problems are characteristic diseases of the obese. However the extreme risk is associated in particular with the combination with metabolic syndrome. Arthroses of bearing joints thus do not only present a mechanical complication of obesity, but also a metabolic complication. Similarly, the risk of venous thromboembolism which involves all orthopedic surgeries, is associated with both a rising BMI and hormonal condition (use of hormones and the like.). A joint replacement surgery can be typically performed on patients with a weight of up to 90 kg or BMI below 30. A preparation aimed at decreasing BMI to reach these values significantly reduces the risk of postoperative complications. However it is also necessary for the patient to maintain the reduced weight., and Štěpán Svačina
Kardiovaskulární komplikace obezity jsou tradičně pokládány za významnou komplikaci obezity. Obezita sama ale není pravděpodobně přímo příčinou rozvoje aterosklerózy ani ischemické choroby srdeční. Ta vzniká především nepřímo vlivem metabolických komplikací obezity, zejména diabetu a metabolického syndromu. Nepochybný je však i trombogenní potenciál obezity, který se může podílet jak na embolizacích, tak na rozvoji aterosklerózy. S kardiologií je naopak spojován fenomén paradoxu obezity, situace, v níž mají obézní lepší prognózu než štíhlí. To se týká selhávání srdce i některých dalších kardiovaskulárních onemocnění. Nová je koncepce hormonů svalové tkáně – myokinů, které mají rozsáhlé protektivní vlivy na organizmus a pravděpodobně i na srdce. Zda je srdce rovněž zdrojem myokinů, je zatím nejisté. Nepochybný význam má však epikardiální a perikardiální tuk. U epikardiálního tuku převládají pravděpodobně spíše vlivy pro myokard protektivní. I tento tuk může podléhat zánětu a produkovat i faktory myokard poškozující. Vztah zejména množství epikardiálního tuku k postižení koronárních tepen a srdce je spíše patogenní. Dnes rozhodně platí, že obezita přináší více komplikace metabolické a onkologické než kardiovaskulární a přesné rozdělení jak patogenně či ochranně může v kardiologii působit tuková tkáň, vyžadují ještě další výzkum. Rozhodně však lze uzavřít, že tuk, jak celkový, tak v okolí srdce, může za určitých okolností srdci i prospívat., Cardiovascular complications of obesity are traditionally considered an important complication of obesity. Obesity itself is probably not direct cause of atherosclerosis or coronary heart disease. This may occur indirectly in metabolic complications of obesity, especially diabetes and metabolic syndrome. However, thrombogenicity potential of obesity contributes to embolism and atherosclerosis development. In cardiology is well-known a phenomenon of obesity paradox when obese patients have better prognosis than thin. This is the case of heart failure and some other cardiovascular diseases. Recently, a new concept has emerged of myokines – hormones from muscle tissue that have extensive protective effects on organism and probably on heart. Whether heart is a source of myokines is uncertain. However, undoubted importance has epicardial and pericardial fatty tissue. The epicardial fatty tissue has mainly protective effects on myocardium. This fatty tissue may produce factors of inflammation affecting the myocardium. Relationship between amount of epicardial fatty tissue and coronary heart disease is rather pathogenic. Currently, it is certain that obesity brings more metabolic and cancer complications than cardiovascular and accurate contribution to pathogenic or protective character of fatty tissue in cardiology requires further research. Nevertheless, the conclusion is that adipose tissue of organism and around the heart may be in some circumstances beneficial., and Štěpán Svačina
Cíl: Cílem studie bylo zjistit, jaký je výskyt obezity u dětí ve školním věku a zmapovat faktory, které se na vzniku obezity u dětí podílí. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 228 ţáků 4. a 9. tříd navštěvujících základní školy v městě Ostrava. Průzkumné šetření probíhalo pomocí dotazníkového šetření a měření antropometrických parametrů dětí. Dotazník byl zaměřen na stravovací zvyklosti dětí a fyzickou aktivitu. Měřením se zjišťovaly parametry dětí: tělesná hmotnost, tělesná výška, obvod pasu a paţe. Poté probíhalo měření koţních řas. Šetření probíhalo v období od listopadu 2011 do dubna 2012. Výsledky: Na základě hodnot BMI bylo zjištěno, ţe se obezita vyskytuje z celkového počtu 228 dětí u 12,28 % dětí školního věku a 9,21 % dětí má nadměrnou hmotnost. Z celkového zkoumaného vzorku dětí bylo zjištěno, ţe je 16,67 % obézních chlapců a 8,33 % obézních dívek. Nadměrnou hmotnost má 12,04 % chlapců a 6,67 % dívek. Vyšší procento obézních dětí bylo zastoupeno u dětí 4. tříd. Z průzkumu vyplynulo, ţe v průměru mají vyšší zastoupení tělesného tuku ve všech věkových kategoriích dívky neţ chlapci. Šetřením bylo zjištěno, ţe děti mají nedostatek pohybové aktivity. Nejčastější činností dětí ve volném čase je sledování televize a počítačové hry. Závěr: Prevalence obezity se zvyšuje nejen u dospělých, ale stále častěji u dětské populace. Obezita se stává celosvětovým problémem, který přináší do ţivota dětí mnoho problémů nejen po stránce fyzické, ale také psychické. Dětský věk je důleţitým obdobím pro včasné zahájení boje proti obezitě. Prevence zaujímá nejdůleţitější místo v předcházení obezity u dětí a problémům, které jim přináší., Aim: To determine the prevalence of obesity among school children and to map the factors contributing to the development of childhood obesity. Methods: The research sample consisted of 228 grade 4 and 9 pupils from primary schools in the city of Ostrava, Czech Republic. The survey was conducted using a questionnaire and anthropometric measurements. The questionnaire was concerned with children’s eating habits and physical activity. The following parameters were measured: body weight, body height, waist and arm circumference. Skinfold thickness was also assessed. The study was carried out between November 2011 and April 2012. Results: Based on BMI values, obesity was found in 12.28% of the 228 school children. A total of 9.21% of children were overweight. In the sample, there were 16.67% of obese boys and 8.33% of obese girls. Moreover, 12.04% of boys and 6.67% of girls suffered from overweight. The percentage of obese children was higher in the grade 4 group. The survey showed that, on average, girls had a higher proportion of body fat than boys in all age categories. The research also revealed a lack of physical activity in school children. The most frequent leisure activities were watching TV or playing computer games. Conclusion: The prevalence of obesity is increasing not only in the adult population but also in children. Obesity is becoming a global issue that causes many problems in the life of children, both physical and mental. Childhood is the right time to start a fight against obesity. Prevention plays the most important role in preventing childhood obesity and the associated problems., and Gabriela Gongolová, Vladislava Zavadilová
Obezita je chronické onemocnění, které od 60. let minulého století vykazuje zvyšující se prevalenci nejprve v ekonomicky vyvinutých, nyní již i v rozvojových zemích. Je doprovázena řadou komorbidit, které zkracují délku a zhoršují kvalitu života. Léčba a nepřímé náklady vynakládané společností v souvislosti s obezitou narůstají a jsou ekonomicky zatěžující. V současné době se začínají objevovat první data svědčící pro zastavení nárůstu prevalence obezity ve společnosti. Nepřímo je tak prokazována účinnost specifické komunitní intervence v rámci primární prevence. Probíhající intervenční programy jsou v oblasti individuální zodpovědnosti založeny na aktivní mobilizaci obyvatelstva ke zdravému životnímu stylu, tj. praktikování zdravé výživy a zvýšení fyzické aktivity. V oblasti veřejné zodpovědnosti dominuje snaha vybudovat antiobezitogenní fyzické prostředí, které činí jedinci zdravou volbu snáze dosažitelnou. Práce přináší popis současně užívaných strategií k jeho vybudování v podmínkách EU i ČR., Obesity is a chronic disease with increased prevalence since the 1960s and is now widespread in not only in developed countries, but developing countries as well. Obesity with its co-morbidities reduces life expectancy and life quality. Treatment and the indirect costs of obesity are increasing. At present there are fresh signs supporting the effectiveness of specific community-based preventive intervention. Existing intervention programmes are based on individual responsibility and active population guidance towards a healthy lifestyle eg. increased physical activity and healthy diet. The primary effort is to make healthy lifestyle choices easily accessible. The article describes current strategies to achieve these ends in the European Union and the Czech Republic., Dana Müllerová, and Literatura 6
V tomto textu bude představena právní úprava obsažená v § 630h německého občanského zákoníku (BGB), upravující tzv. ulehčení dokazování v medicínskoprávních sporech. Ustanovení § 630h BGB, které bylo přijato v rámci novelizace BGB prostřednictvím zákona o právech pacientů (Patientenrechtegesetz) ze dne 26.2.2013, v zásadě navazuje na bohatou rozhodovací praxi německých soudů a konsoliduje ji., This paper introduces the legal provision regarding the so called simplification of burden of proof in medico-legal disputes according to S. 630h of German Civil Code (BGB). The legal provision concerned was enacted via novelisation of the BGB by the Act on Patients´ Rights (Patientenrechtegesetz) of 26th of February 2013. It both follows in principle and consolides the fairly established rules on burden of proof laid down by German courts., and Bernd Rüdiger Kern
Obrna lícního nervu představuje zdánlivě nezávažnou mononeuropatii, ztotožňovanou obvykle s Bellovou, idiopatickou obrnou n. facialis. Je projevem jádrové léze nebo postižení nervus intermediofacialis, mononeuropatie mající nejčastěji zánětlivě-infekční původ. Je prokázán vztah nejméně 50 % periferních obrn lícního nervu k herpes simplex virus 1, varicela zoster virus a bakteriálním agens, zejména borreliím a mykoplazmatům. S přihlédnutím ke složité a obvykle nedoceňované diferenciální diagnostice uvádíme i centrální mimickou obrnu a různé poruchy mimiky. Sdělení přináší základní informace o heterogenní skupině onemocnění, při nichž dochází k obrně lícního nervu. Jedná se o infekční, demyelinizační onemocnění, cévní, metabolické a degenerativní choroby, úrazy i nádory. Jsou shrnuty údaje o epidemiologii, etiopatogeneze a diagnostických metodách: laboratorních, elektrofyziologických, zobrazovacích, sérologicko-imunologických a molekulárně-biologických. Přehled léčebných postupů využívajících antivirotik, antibiotik, kortikosteroidů, symptomatické léčby a rehabilitace uvádí rozporné názory na účinnost léčby a na výsledky klinických studií, které většinou neodpovídají doporučením medicíny založené na důkazech., Martin Bojar, and Lit.: 73