Východiska: Cílem validizačních studií je ověřit platnost ošetřovatelských diagnóz z klasifikace NANDA-I v jiných podmínkách, než ve kterých byly vytvořeny. Ošetřovatelská diagnóza 00104 Neefektivní kojení byla výzkumným týmem zvolena vzhledem k významnosti kojení pro matku i dítě. Odstranění počátečních problémů v prvních dnech může velkou měrou přispět k uspokojivému průběhu laktace. Cíl: Hlavním cílem výzkumu byla validizace diagnostických prvků ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení. Metody: Byl použit model klinické diagnostické validity, ve kterém dvě expertky hodnotily přítomnost nebo nepřítomnost jednotlivých diagnostických prvků u žen v poporodním období. Pro zaznamenání přítomnosti či nepřítomnosti 30 diagnostických prvků byl vytvořen záznamový arch. Expertky zhodnotily 60 žen s ošet- řovatelskou diagnózou 000104 Neefektivní kojení. Po ukončení sběru dat bylo vypočítáno tzv. vážené skóre a celkové skóre ošetřovatelské diagnózy. Výsledky: Z celkového počtu 17 určujících znaků a 13 souvisejících faktorů nebylo ani u jednoho prvku vypočítáno vážené skóre vyšší nebo rovno 0,80. U těchto dvou určujících znaků – Není dostatečná zásoba mléka, Pocit nedostatečné zásoby mléka – bylo vypočteno vážené skóre vyšší než 0,5. Celkové skóre ošetřovatelské diagnózy Neefektivní kojení je 0,168. Závěry: Ani jeden diagnostický prvek nebyl expertkami označen jako hlavní. Dvě charakteristiky lze označit jako vedlejší znaky. S danou ošetřovatelskou diagnózou bude i nadále pracováno, je nutné zjistit, zda za jiných podmínek výzkumu ošetřovatelská diagnóza Neefektivní kojení obsahuje hlavní znaky a je tedy plně využitelná porodními asistentkami v České republice., Background: The aim of the validation studies is to verify the validity of nursing diagnoses of NANDA-I classification in different conditions than in which they were created. Nursing diagnosis 00104 Ineffective breastfeeding was selected by a research team due to the importance of breastfeeding for both mother and child. Elimination of the initial problems in first days can contribute to successful lactation. Aim: The main objective of the research was validation of diagnostic elements of nursing diagnosis 00104 Ineffective breastfeeding. Methods: The model of clinical diagnostic validity was used, in which two experts tested the presence or absence of diagnostic elements in group of women in the postpartum period. The record sheet for recording of presence or absence of 30 diagnostic elements was created. The experts evaluated 60 women with nursing diagnosis Ineffective breastfeeding 00104. The weighted score and total score was calculated after data collection. Results: It wasn‘t calculated a weighted score greater than or equal to 0.80 in all of the 17 defining and 13 related characteristics. In two defining characteristics was calculated a weighted score greater than 0.5. The total score of the nursing diagnosis Ineffective breastfeeding is 0.168. Conclusions: No diagnostic element was identified as main character by the experts. Two characteristics can be described as minor characters. We will keep working with this diagnosis, it is necessary to determine whether, under other circumstances of research, nursing diagnosis Ineffective breastfeeding contains main characters and is fully usable for midwifery in Czech Republic., Lenka Witová, Martin Procházka, Petra Pičmanová, Štěpánka Bubeníková, and Literatura
Cíl: Cílem práce bylo validizovat diagnostické prvky ošetřovatelské diagnózy Úzkost 00146 vybraným souborem porodních asistentek-expertek a zjistit, které diagnostické prvky porodní asistentky považují za hlavní, a které za vedlejší. Metody a soubor: Pro obsahovou validizaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Soubor tvořilo 34 porodních asistentek-expertek. Za expertky byly považovány porodní asistentky, které získaly minimálně 4 body podle modifi kovaných Fehringových kritérií. Porodní asistentky-expertky splňovaly kritérium bakalářského stupně vzdělání v oboru porodní asistence nebo s minimální délkou praxe na porodním sále 5 let. Pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl použit měřící nástroj (záznamový arch) obsahující 79 položek – diagnostických prvků uvedených v klasifi kačním systému NANDA-International. Výsledky: Za hlavní určující znaky (vážené skóre vyšší než 0,75) považovaly porodní asistentky-expertky vnitřní nepokoj (vážené skóre 0,76), zvýšení tlaku krve (0,75), tachykardie (0,75), tachypnoe (0,75) a hlavní související faktor ohrožení v postavení role ve zdravotním stavu (0,76). Závěr: Z výsledků výzkumu vyplývá, že porodní asistentky-expertky považují (z celkového nabízeného počtu 79 diagnostických prvků) pro celkové posouzení stavu klientky-rodičky přicházející na porodní sál k porodu pouze 5 z nich za hlavní., Aim: The aim of the work was to validate diagnostic elements of the nursing diagnosis Anxiety 00146 by a selected sample of experts-midwives in the Czech Republic, and see which diagnostic elements they consider major and minor. Methods: The study followed Fehring Diagnostic Content Validity Model. A set of experts included 34 midwives from the Czech Republic who received at least 4 points according to the modified Fehring criteria. Experts had bachelor’s degree in midwifery or minimal fi ve years of clinical practice. For accessing the significance of diagnostic elements we built a measurement instrument containing 79 items – the diagnostic elements listed in the classification system of NANDA-International. Results: Out of the 79 defining characteristics considered by experts-midwives five characteristics were described as major (score ≥ 0,75): internal restlessness (0,76), increased blood pressure (0,75), tachycardia (0,75), tachypnea (0,75), threats to the status of role in health (0,76). Conclusion: The results of this study indicate that midwives consider only five defining characteristics as major for assesing anxiety of mothers coming to the delivery room for delivery., Štěpánka Bubeníková, Věra Vránová, and Literatura
Mediator is a multiprotein complex that connects regulation mediated by transcription factors with RNA polymerase II transcriptional machinery and integrates signals from the cell regulatory cascades with gene expression. One of the Mediator subunits, Mediator complex subunit 28 (MED28), has a dual nuclear and cytoplasmic localization and function. In the nucleus, MED28 functions as part of Mediator and in the cytoplasm, it interacts with cytoskeletal proteins and is part of the regulatory
cascades including that of Grb2. MED28 thus has the potential to bring cytoplasmic regulatory interactions towards the centre of gene expression regulation. In this study, we identified MDT-28, the nematode orthologue of MED28, as a likely target of lysine acetylation using bioinformatic prediction of post-translational modifications. Lysine acetylation was experimentally confirmed using anti-acetyl lysine antibody on immunoprecipitated GFP::MDT-28 ex-pressed in synchronized C. elegans. Valproic acid (VPA), a known inhibitor of lysine deacetylases, enhanced the lysine acetylation of GFP::MDT-28. At the subcellular level, VPA decreased the nuclear localization of GFP::MDT-28 detected by fluorescence-lifetime imaging microscopy (FLIM). This indicates that the nuclear pool of MDT-28 is regulated by a mechanism sensitive to VPA and provides an indirect support for a variable relative proportion of MED28 orthologues with other Mediator subunits. and Corresponding author: Markéta Kostrouchová
This study investigated the value of oxygen (O2) pulse curves obtained during cardiopulmonary exercise testing (CPET) for the diagnosis of coronary artery disease (CAD). Forty patients with known coronary anatomy (35.0 % normal, 27.0 % single-vessel and 38.0 % multivessel CAD) underwent CPET with radiotracer injection at peak exercise, followed by myocardial scintigraphy. O2 pulse curves were classified as: A-normal, B-probably normal (normal slope with low peak value); C-probably abnormal (flat, with low peak value); or D- definitely abnormal (descending slope). Sensitivity, specificity, positive and negative predictive values of the O2 pulse curve pattern (A or B vs. C or D) for the diagnosis of CAD were, respectively, 38.5 %, 81.3 %, 76.9 %, and 44.8 %. The concordance rate between the abnormal O2 pulse curve pattern and ischemia in myocardial scintigraphy was 38.1 %. Age and the extent of scintigraphic perfusion defect, but not the abnormal O2 pulse curve patterns (B or C or both combined) were independently associated with CAD. In conclusion, the O2 pulse curve pattern has low diagnostic performance for the diagnosis of obstructive CAD, and the abnormal curve pattern was not associated with myocardial ischemia defined by scintigraphy., A. De Lorenzo, C. L. Da Silva, F. C. Castro Souza, R. De Souza Leão Lima., and Obsahuje bibliografii