Úvod: Kvalita ošetření zlomenin páteře s neurologickým postižením spočívá ve volbě správné operační strategie, ve správném načasování její realizace a ve správném technickém provedení. Selhání kterékoliv z uvedených složek ošetření výrazně negativně ovlivňuje další péči o zraněného. Korektnost technického provedení je v řadě případů velmi sporná. Je třeba věnovat pozornost zdokonalení techniky použití spinálních implantátů, aby mohla postakutní i chronická fáze péče o pacienty s neurologickým postižením probíhat nerušeně. Materiál a metoda: Retrospektivní analýza kvality primárního chirurgického ošetření pacientů s traumatickou míšní lézí hospitalizovaných na spinální jednotce Krajské nemocnice Liberec v letech 2003–2012 a na spinální jednotce FN v Motole v letech 2004–2012. Výsledky: V průběhu sledovaného období bylo nevhodné ošetření zjištěno u 191 pacientů ze 775 (24,6 %). V suboptimálním ošetření dominovala chybná repozice u 111 případů (58,1 %) a chybné zavedení pedikulárních šroubů v 78 případech (48,8 %). Následovala chybná dekomprese v 52 případech (27,2 %). U 85 pacientů (44,5 %) bylo nutné kompletní přepracování stabilizace. Nebyl zaznamenán žádný vývoj v počtu nesprávně ošetřených pacientů v jednotlivých letech. U suboptimálně ošetřených pacientů s poraněním v krční, hrudní i bederní oblasti se shodně prodloužila hospitalizace v průměru o 9,58 dne. Závěr: Autoři doporučují důsledné dodržování operační techniky a kritické pooperační rentgenové kontroly. Další pokrok spatřují v kvalitním vzdělávacím systému ve spondylochirurgii., Introduction: Right surgical strategy, optimal timing and correct surgical technique are crucial for the quality of treatment of spinal fractures associated with neurological deficit. Failure of any of these parts of treatment has an immensely negative effect on subsequent patient care. In many cases, the quality of technical performance of the surgery is controversial. It is desirable to improve the use of spinal implants to achieve undisturbed course of subacute and chronic phases of treatment. Material and methods: Retrospective analysis of the quality of primary surgical treatment of patients with posttraumatic spinal cord injury treated at the Spinal Unit of the Regional Hospital Liberec between 2003 and 2012 and at the Spinal Unit of the University Hospital Motol in Prague between 2004 and 2012. Results: Incorrect surgical treatment was delivered in 191 of 775 cases (24.6%). Wrong fracture reduction was preformed in 111 cases (58.1%). Incorrect pedicle screw insertion was found in 78 cases, followed by insufficient decompression of the spinal channel in 52 cases. A revision surgery with complete reinstrumentation was required in 85 patients (44.5%). We identified no development in the number of suboptimally treated patients over the analyzed years. The length of hospital stay in suboptimally treated patients was prolonged by the mean of 9.58 days. Conclusion: The authors recommend strict compliance with the surgical technique and rigorous post-operative X-ray follow ups. This field could further be improved with high-quality spinal surgery educational system. Key words: spinal cord injury – spinal cord decompression – spinal fracture reduction – spine stabilization The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and R. Lukáš, J. Štulík, J. Šrám, J. Pazour, J. Kříž, P. Nesnídal
Obezita a nadváha se stávají velkým medicínským problémem současnosti. Komplikují a zhoršují prognózu mnoha situací včetně těhotenství. Tuková tkáň není jen pasivní zásobárna energie, ale produkuje též hormony a cytokiny, kterými ovlivňuje činnost celého organizmu. Obezita negativně působí nejen přímo na matku a její reprodukční zdraví, ale působí i na zdravotní stav a vývoj dítěte. Kromě dobře známých komplikací se začínají diskutovat i další otázky jako například neuropsychický vývoj dítěte nebo vliv na vyšší riziko rozvoje astma, Obesity and overweight are becoming a major problem in medicine. Obesity impairs the prognosis of many conditions, including pregnancy. Adipose tissue is not only a passive reservoir of energy but also produces hormones and cytokines, which interfere with the regulation of the whole organism. Obesity adversely affects not only the mother and her reproductive health but also the health and the development of the child. In addition to well-known complication issues such as neuropsychological development of the child or a higher risk of astma are now discussed. Many of these negative effects are attributed to inflammation associated with obesity., Tereza Ulmannová, Ivana Špálová, Kateřina Štechová, and Literatura
Cíl: Cílem studie bylo zhodnocení vlivu dlouhodobého podávání nápoje se zvýšeným obsahem syrovátkových proteinů a sníženým obsahem laktózy vyrobeného podle nové receptury (Nutrisen) seniorům žijícím v institucionalizované péči. Metodika: Studie proběhla u 47 klientů domova pro seniory v Praze starších 65 let v období od května roku 2013 do července roku 2013. Suplementovaná skupina (23 osob) konzumovala denně 200 ml mléčného nápoje ve 3 různých chuťových variantách po dobu 8 týdnů. Kontrolní skupina konzumovala běžnou stravu. V základních charakteristikách se obě skupiny významně nelišily. Byly hodnoceny antropometrické a biochemické ukazatele nutričního stavu a snášenlivost preparátu při dlouhodobém podávání. Výsledky: Snášenlivost a kompliance nutričně definovaného nápoje byla velmi dobrá (86 %). U intervenované skupiny došlo po 8 týdnech ke zvýšení tělesné hmotnosti v průměru o 700 g. Průměrná hladina albuminu a prealbuminu se významně zvýšila (začátek studie vs 8týdenní podávání): 35,5 ? 4,52 g/l vs 36,19 ? 4,1 g/l a 0,160 ? 0,05 vs 0,174 ? 0,04 g/l (p < 0,05), hladina vitaminu D se významně zvýšila z 31,2 ? 16,4 nmol/l na 36,8 ? 17,7 nmol/l (p < 0,001) a došlo k významnému vzestupu HDL-cholesterolu: 1,29 ? 0,33 mmol/l vs 1,35 ? 0,35 mmol/l (p < 0,001). Závěr: Nutričně definovaný mléčný nápoj byl v 8týdenní klinické studii seniory dobře snášen a měl příznivý vliv na vývoj hmotnosti, hladinu albuminu, prealbuminu, vitaminu D a HDL-cholesterolu., Aim: The aim of this study was to evaluate the effect of long-term administration of liquid nutritional supplement with increased amounts of whey protein and reduced amounts of lactose, produced in accordance with a new recipe “Nutrisen” on the elderly living in institutionalized care. Methods: The study was carried out from May to July, 2013, on 47 retirement home residents, living in Prague, all of which were 65 years or older. Supplemented group (n = 23) consumed (200 ml) milk drinks with three different flavours on a daily basis for eight weeks. The reference group was on a normal diet. There was no significant difference in baseline characteristics between participants in both groups. Anthropometric and biochemical indicators of nutritional status and tolerance of the nutritional supplement during long-term use were evaluated. Results: Both compliance (daily intake program) and tolerance of the nutritionally defined supplement were very good. For the supplemented group, there was an average weight increased of 700 grams after the 8 week nutritional supplement test period. Average levels of albumin and prealbumin increased significantly (from the beginning to the end of the program), 35.5 ? 4.52 g/l vs 36.19 ? 4.1 g/l and 0.160 ? 0.05 vs 0.174 ? 0.04 g/l (p < 0.05), vitamin D levels increased from 31.2 ? 16.4 nmol/l to 36.8 ? 17.7 nmol/l (p < 0.001) and HDL-cholesterol levels increased from 1.29 ? 0.33 mmol/l to 1.35 ? 0.35 mmol/l (p < 0.001). Conclusion: The specific nutritionally defined milk drink (Nutrisen), used in this study, was well tolerated by the elderly study participants, over the eight-week clinical study. We observed a positive effect on the participant’s weight, serum albumin, prealbumin, vitamin D and HDL-cholesterol., and Jolana Rambousková, Bohumír Procházka, Michael Binder, Michal Anděl
Současný výzkum v oblasti lékových interakcí se znovu vrací k otázce vlivu potravy na terapeutickou hodnotu léčiv, neboť se ukazuje, že naše poznání je v tomto směru stále omezené. Farmakologickou léčbu (její průběh a výsledek) mohou významně ovlivňovat některé složky potravy (indoly, aminokyseliny, bioflavonoidy, třísloviny, glykosidy, vitaminy, mikro a makroelementy, aj.). Ačkoliv řada interakcí léků s potravou je známa již dlouho, bývá vliv potravy na terapeutickou účinnost a bezpečnost podávaných léčiv často podceňován a málokdy se počítá v terapeutických úvahách se změnami nutrice jako s možnou Pncinou selhání léčby. článek podává ucelený přehled o principech dávno známých interakcí léků s potravou, stejně tak i o novějších poznatcích z té to oblasti (např. o P-glykoproteinovém transportu, indukci a inhibici CYP450 hepatálních a intestinálních izoenzymů, o roli koenzymu Q10 v bezpečnosti tricyklických antidepresiv apod.). Cílem článku je seznámit odbornou veřejnost s významem nutričního režimu pro účinnost a bezpečnost léků a podpořit tak využití těchto poznatků v běžné klinické praxi., Contemporary research in the field of drug interaaions resolve the question of the nutrition influence on the therapeutic value of drugs. Dur knowledge in this area is still limited. Many food components may change the outcomes of the pharmacotherapy (e.g. indoles, aminoacids, bioflavonoids, glycosides, vitamines, micro- and macroelements, etc.). Athrough some of the drug-food interaaions are known for a long time, the professionals very often underestimate the real impaa of food on efficacy and safety of drug treatment. In the case of uneffeaiveness or side effects of pharmacotherapy, nutrition is not always considered as a possible cause of the drug treatment failure. The article provides the comperhensive overview of main principles of drug-food interaaions- not even of the old ones, but discusses also the new knowledge in this field (e.g. the role of P-glycoprotein transport induaion and inhibition of CYP450 hepatic and intestinal izoenzymes, the role of coenzyme Q10 in safety of tricyclic antidepressants, etc.). The aim of this article is to emphasize the importance of food-drug interactions and to enable praaicing these knowlegde in clinical work., Daniela Fialová, Lit: 15, and Souhrn: eng
Cíl: Zmapovat vliv preventivních strategií na vznik infekce močového traktu v souvislosti se zavedeným močovým katétrem. Metodika: Metodou praxe založené na důkazu bylo v elektronických databázích (PubMed, American Journal of Medicine, Virginie Henderson Library, Google Scholar, PubMed Central, Best Evidence for Nursing, Cochrane Collaboration) nalezeno 25 relevantních studií (meta-analýzy, systematické přehledy, randomizované kontrolované studie, prospektivní kohortové studie, průřezové studie, retrospektivní studie, studie případů a kontrol). Výsledky: Nebyly nalezeny silné důkazy, které by jednoznačně potvrdily nebo vyvrátily vliv používaných preventivních strategií (močový katétr potažený stříbrem, zvýšená hygiena rukou, stanovení optimální délky zavedení močového katétru) na snížení výskytu infekce močových cest u pacientů se zavedeným močovým katétrem. Závěr: Silné důkazy potvrzující vliv preventivních strategií nalezeny nebyly, avšak validní a relevantní výstupy a doporučení zahraničních studií mohou být přínosné v péči o katetrizované nemocné v podmínkách českého ošetřovatelství., Objective: To find out the influence of preventive strategies on the occurrence of catheter-associated urinary tract infection. Methods: Using the method of evidence based practice were found in electronic databases (PubMed, American Journal of Medicine, Virginie Henderson Library, Google Scholar, PubMed Central, Best Evidence for Nursing, Cochrane Collaboration) 25 relevant studies (meta-analysis, systematic reviews, randomized controlled trials, prospective cohort studies, cross-sectional studies, retrospective studies, case-control studies). Results: We did not found any strong evidence, which could clearly validate or refute the influence of prevention strategies used (silver-impregnated urinary catheter, intensive hand hygiene practices, determination of the optimal length of the inserted urinary catheter) on reducing the incidence of catheter-associated urinary tract infection. Conclusion: Strong evidence confirming the influence of preventive strategies were not found, however valid and relevant outcomes and recommendations of international studies may be useful in the care of catheterised patients in conditions of Czech nursing., Jana Bizoňová, Darja Jarošová, and Literatura
Cíl. Zjistit vliv přítomnosti vápníku v koronárním řečišti na sledované funkční a morfologické parametry charakterizující srdeční funkci. Metoda. V souboru 45 pacientů byly pomocí CT změřeny hodnoty kalciového skóre metodou dle Agatstona. Z funkčních parametrů byla stanovena ejekční frakce, ejekční objem, srdeční výdej, srdeční index a systolické napětí v levé komoře (LVSWS). Výsledné hodnoty funkčních parametrů byly poté zhodnoceny s ohledem na přítomnost vápníku v koronárním řečišti. V důsledku nehomogenity byl celý soubor rozdělen do dvou skupin podle indikace k vyšetření srdce. Na skupinu před termoablací fibrilace síní (RFA) a skupinu vyšetřenou pro podezření na ICHS (CAD). Sledované hodnoty byly zpracovány pro každou skupinu zvlášť i vzájemně porovnány mezi skupinami. Výsledky. V souboru 45 pacientů bylo 17 pacientů vyšetřeno pro podezření z koronárního onemocnění (skupina CAD) a 28 pacientů z důvodu plánované katétrové ablace fibrilace síní (skupina RFA). Kalcifikace v koronárních tepnách byly nalezeny u skupiny CAD v 58,8 % a skupiny RFA v 35,7 %. Mezi skupinami rozdělenými na základě indikace k výkonu nebyly statisticky významné rozdíly ve sledovaných funkčních parametrech, rozdíl u LVSWS byl hraniční. Při porovnání skupin rozdělených dle přítomnosti vápníku v koronárních tepnách (hodnoty CS) je rozdíl u EF, SV a CI nevýznamný, u EV a LVSWS je hraničně nevýznamný. Statisticky významný vyšel výsledek LVSWS pouze u pacientů ze skupiny RFA, přičemž u pacientů s nenulovou hodnotou CS jsou hodnoty LVSWS nižší než u pacientů bez přítomnosti kalcia v koronárních tepnách. Závěr. Neprokázali jsme vliv přítomnosti vápníku v koronárním řečišti na parametry hodnotící centrální cirkulaci (srdeční výdej, srdeční index) ani na parametry hodnotící globální funkci levé komory (ejekční frakci, ejekční objem). Podařilo se nám statisticky prokázat pokles hodnot LVSWS u pacientů s přítomností kalcifikací v koronárních tepnách u skupiny RFA. LVSWS je determinantou kyslíkové spotřeby. Snížení hodnot systolického napětí v závislosti na přítomnosti vápníku v koronárním řečišti bylo možné sledovat i u druhé skupiny pacientů. Při porovnání hodnot LVSWS mezi oběma skupinami byly hodnoty vyšší u pacientů ze skupiny CAD. Všechny tyto výsledky však nebyly statisticky průkazné. Z výsledků práce můžeme konstatovat, že přítomnost kalcifikací (resp. hodnota CS) neodráží tíži systolické dysfunkce vzniklé vlivem ICHS, a lze předpokládat možný vliv vápníku v koronárním řečišti na snížení kyslíkové spotřeby myokardu., Aim. To correlate the presence of calcium in the coronary arteries to the functional and morphological parameters characterizing the cardiac function. Method. In a group of 45 patients we measured the CT calcium score values (Agatston). From the functional parameters were determined the ejection fraction, ejection volume, cardiac output, cardiac index and left ventricle systolic wall stress (LVSWS). We correlated the observed values of functional parameters according to the presence of calcium in the coronary arteries. Becouse of the group inhomogeneity, the whole group was divided into two sub-groups according to the clinical indication for the MDCT examination: one of them was the group of the patients examined prior to the radiofrequency ablation, indicated for the atrial fibrillation (RFA), the second one was the group in whom the coronary artery disease was suspected (CAD). We compared the values for each group separately and also both groups with each other, to identify differences. Results. Out of all 45 patients, 17 patients were examined because of the suspected coronary disease (group CAD) and 28 patients prior to the catheter ablation of atrial fibrillation (group RFA). The coronary arteries calcifications were found in 58.8% of the subjects within the group CAD and in 35.7% within the group RFA. There were no statistically significant differences in the observed parameters between the groups differentiated by the type of clinical indication, the difference was borderline in case of LVSWS. There were no statistically significant differences between the groups differentiated to the presence of calcium in the coronary arteries in EF, SV and CI, the EV and LVSWS were borderline insignificant. Within the group RFA, the patients with non-zero values of CS had significantly lower values of LVSWS than the patients without coronary calcifications. Conclusion. We did not demonstrate the effect of the presence of calcium in the coronary arteries to the parameters of central circulation (cardiac output, cardiac index) nor parameters of global function of left ventricle (ejection fraction, ejection volume). We proved the statistically significant decrease of the LVSWS values in patients with coronary calcium within the RFA sub-group. LVSWS is a determinant of oxygen consumption. We also obserdved the decrease of LVSWS in the CAD group of patients. There were higher values of LVSWS in the CAD group compared to the second group. All these results were not statistically significant. From the results of the study we could conclude, that the presence of calcifications (respectively value of CS) does not reflect the severity of systolic dysfunction caused by CHD. We can assume the possible influence of calcium in the coronary arteries to the reduction of myocardial oxygen consumption., Neumann A, Bohatá Š, Keřkovský M, Pavlík T., and Literatura 27
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) reprezentují významnou skupinu pracovních i mimopracovních kontaminant, při expozicích se vedle inhalačního příjmu významně uplatňuje i příjem transdermální. Jedním z typických představitelů skupiny PAU je námi testovaný pyren. Prezentovaná in vitro studie byla zaměřena na vliv nosného média/rozpouštědla (acetonu nebo slunečnicového oleje) na základní charakteristiky transdermálního přestupu pyrenu přes plnou kůži ušního boltce prasete. Experiment byl prováděn ve vertikální statické difuzní komůrce dle Franze. Koncentrace pyrenu v donorové fázi byla 0,00095 g pyrenu/g rozpouštědla a 0,0095 g pyrenu/g rozpouštědla. Koncentrace pyrenu ve vzorcích receptorové tekutiny byla stanovována plynověchromatografickou analýzou s hmotnostní detekcí. Při použití slunečnicového oleje jako rozpouštědla byla absorpce pyrenu v případě nižší koncentrace donorové fáze 0,04±0,06 nmol/cm2/24 h; 0,15±0,14 nmol/cm2/48 h a 0,50±0,58 nmol/cm2/72 h, hodnota flux 0,0088±0,0089 nmol/cm2/h a hodnota lag time 17,36±13,43 h. Při použití donorové fáze s vyšší koncentrací byla absorpce pyrenu 0,07±0,06 nmol/cm2/24h; 0,34±0,25 nmol/cm2/48 h a 0,63±0,35 nmol/cm2/72 h, hodnota flux 0,0119±0,0063 nmol/cm2/h a hodnota lag time 18,09±10,54 h. Při použití acetonu jako rozpouštědla byla absorpce pyrenu v případě nižší koncentrace donorové fáze 0,02±0,05 nmol/cm2/12 h; 0,19±0,22 nmol/cm2/24 h; 0,55±0,59 nmol/cm2/48 h a 1,17±1,13 nmol/cm2/72 h, hodnota flux 0,0192±0,0181 nmol/cm2/h a hodnota lag time 15,38±10,04 h. Při aplikaci donorové fáze s vyšší koncentrací byla absorpce pyrenu 0,02±0,02 nmol/cm2/12 h; 0,09±0,05 mol/cm2/24 h; 0,39±0,36 nmol/cm2/48 h a 0,91±0,81 nmol/cm2/72 h, hodnota flux 0,0150±0,0139 nmol/cm2/h a hodnota lag time 13,16±6,37 h. Absorpce pyrenu byla v obou koncentracích donorové fáze vyšší v případě použití acetonového rozpouštědla, statisticky významný byl tento rozdíl pouze u hodnot nalezených po 12 a 24 hodinách u nižší expoziční dávky a po 12 hodinách u expoziční dávky vyšší., Polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) represent an important group of work and nonoccupational contaminants. Pyrene is one of the typical representatives of PAHs. In occupational exposure the inhaled amount of pyrene may be accompanied by a considerable transdermal intake. The presented in vitro experiment was focused on the influence of carrier medium/solvent (acetone or sunflower oil) on the basic characteristics of pyrene transfer through full pig ear skin, using diffusion Franz cells. Pyrene concentration in the donor phase was 0.00095 g pyrene/g solvent and 0.0095 g pyrene/g solvent. Pyrene concentration in the receptor fluid samples was determined by GC-MS. When using sunflower oil as a solvent, the absorptions of pyrene in the case of lower donor phase concentration were 0.04±0.06 nmol/cm2/24 h; 0.15±0.14 nmol/cm2/48 h and 0.50±0.58 nmol/cm2/72 h, flux 0.0088±0.0089 nmol/cm2/h and lag time 17.36±13.43 h. When using a donor phase with higher concentration of pyrene, the absorptions were 0.07±0.06 nmol/cm2/24 h; 0.34±0.25 nmol/cm2/48 h and 0.63±0.35 nmol/cm2/72 h, flux 0.0119±0.0063 nmol/cm2/h and lag time 18.09±10.54 h. When using acetone as the solvent, the absorptions of pyrene in the case of lower donor phase concentration were 0.02±0.05 nmol/cm2/12 h; 0.19±0.22 nmol/cm2/24 h; 0.55±0.59 nmol/cm2/48 h and 1.17±1.13 nmol/cm2/72 h, flux 0.0192±0.0181 nmol/cm2/h and lag time 15.38±10.04 h. When using higher donor phase concentration, the absorptions of pyrene were 0.02±0.02 nmol/cm2/12 h; 0.09±0.05 nmol/cm2/24 h; 0.39±0.36 nmol/cm2/48 h and 0.91±0.81 nmol/cm2/72 h, flux 0.0150±0.0139 nmol/cm2/h and lag time 13.16±6.37 h. The absorption of pyrene was in both donor phase concentrations higher in the case of using acetone solvent, but a statistically significant difference was only found after 12 and 24 hours of exposure at lower doses and after 12 hours of exposure at higher doses., Lenka Kotingová, Viktor Voříšek, Lenka Borská, Eva Čermáková, Zdeněk Fiala, and Literatura 34
Cíl: Retrospektivně zhodnotit efekt sekundárního zavedení ePTFE potahovaného stentu v léčbě dysfunkce TIPS ve srovnání s dalšími běžnými možnostmi (prostá angioplastika, zavedení dalšího nepotahovaného stentu). Soubor nemocných a metodika: Od začátku roku 2000 do konce roku 2004 byla na našem pracovišti provedena intervence pro dysfunkci TIPS ve 121 případech, kdy byl v době intervence zkrat tvořen pouze nepotahovaným stentem. Dle způsobu intervence byl soubor rozdělen do 4 skupin, a to na intervence s prostou angioplastikou (52 případů, 43,0 %), intervence se zavedením nepotahovaného stentu (35 případů, 28,9 %), intervence se zavedením nededikovaného ePTFE potahovaného stentu (15 případů, 12,4 %) a na intervence se zavedením dedikovaného ePTFE potahovaného stentu (19 případů, 15,7 %). U všech pacientů byla po dané intervenci v pravidelných intervalech sledována další průchodnost zkratu pomocí klinického vyšetření a dopplerovské ultrasonografie, případně i portální venografie. Ve všech 4 skupinách byla zhodnocena primární průchodnost zkratu po dané intervenci pomocí Kaplanovy-Meierovy analýzy. Tyto výsledky primární průchodnosti zkratu po dané intervenci byly vzájemně porovnány pomocí Coxova F-testu a logrank testu. Výsledky: Intervence byla úspěšná ve 120 případech (celková technická úspěšnost všech intervencí byla 99,2 %). Primární průchodnost zkratu po intervenci samotnou angioplastikou byla 49,7 % po 12 měsících a 25,3 % po 24 měsících, po intervenci se zavedením nepotahovaného stentu byla 74,9 % po 12 a 64,9 % po 24 měsících, po intervenci se zavedením nededikovaného ePTFE potahovaného stentu byla 75,2 % po 12 a 64,5 % po 24 měsících a po intervenci se zavedením dedikovaného ePTFE potahovaného stentu byla 88,1 % po 12 a 80,8 % po24 měsících. Statisticky významně lepší průchodnosti zkratu bylo dosaženo ve skupině intervencí se zavedením dedikovaného ePTFE potahovaného stentu a ve skupině se zavedením nepotahovaného stentu oproti skupině intervencí s prostou angioplastikou (p < 0,01). Závěr: Ze všech běžně používaných metod léčebné intervence pro dysfunkci TIPS bylo dosaženo nejlepší následné průchodnosti TIPS po intervenci se zavedením dedikovaného ePTFE potahovaného stentu., Václav Jirkovský, T. Fejfar, V. Šafka, and Lit. 20
Období vstupu do rodičovství je významným přechodovým obdobím v psychické ontogenezi ženy. Důležitým faktorem předvídajícím rodičovské kompetence a emoční pohodu je rodičovská self-efficacy (vnímaná rodičovská účinnost). Nedávné studie ukazují, že rodičovskou self-efficacy matky může ovlivnit i spokojenost s porodním zážitkem. Ta je zase predikována sociálně psychologickými aspekty porodního zážitku, především oporou ze strany zdravotníků a pocitem osobní kontroly. V longitudinálním dvoufázovém výzkumu jsme proto sledovali faktory ovlivňující rodičovskou self-efficacy v období kolem narození prvního dítěte a jednotlivé determinanty porodního zážitku. S využitím postupů mnohonásobné lineární regrese jsme zjistili, že ačkoli je rodičovská self-efficacy z velké míry založena už před porodem, opora ze strany zdravotníků při porodu a snadná utišitelnost dítěte ji mohou významně pozitivně ovlivnit. Potvrdili jsme také rozhodný vliv opory ze strany zdravotníků při porodu na spokojenost s porodním zážitkem i v našem souboru, reprezentativním pro prvorodičky v ČR., Transition to parenthood is a significant transition period in a woman’s psychological ontogenesis. An important predictor of parenting abilities and well-being is parental self-efficacy. Recent studies show that mothers’ parental self-efficacy can be influenced by childbirth satisfaction, which, in turn, is predicted by social-psychological aspects of childbirth experience, especially support by caregivers. In a longitudinal 2-phase research, we have followed parental self-efficacy determinants working around 1st childbirth as well as childbirth experience determinants. Using multiple linear regression analysis we determined that although parental self-efficacy is mainly prenatally determined, caregivers‘ support and baby’s soothability can impact it positively. We have also confirmed the decisive influence of caregivers‘ support on childbirth satisfaction in our sample, which is representative for Czech primiparas., Kodyšová E., and Literatura