Program pro screening nádorů prsu České republiky byl zahájen v září 2002, kdy byla mimo jiné určena síť akreditovaných screeningových center (v současnosti 68). Screening karcinomu prsu prošel úspěšnou transformací od oportunní prevence k organizovanému programu. Incidence karcinomu prsu nepřetržitě roste, nicméně při rostoucím podílu časných stadií. Úmrtnost podstatně klesá, důvodem je screening a lepší léčba. Pokrytí ve věkové skupině 45-69 let dosáhlo v roce 2013 56,6 % a účast postupně roste - tento rok očekáváme více než 60 % z důvodu adresného zvaní. Okolo 73 % zjištěných karcinomů je relativně malých s dobrou prognózou (CIS nebo T1)., The Czech Breast Cancer Screening Programme was launched in September 2002 by establishing a network of accredited screening centres (currently 69 centres). Breast cancer screening underwent succesful transformation from opportunic to an organised programme. Breast cancer incidence is steadily increasing, however with a growing proportion of early stages. The mortality rate is significantly decreasing due to screening and better treatment. The coverage in the age group 45-69 reached 56,6% in 2013 and the attendance is slowly rising - we expect this year more then 60%. About 73% of detected cancers are relative small with a good prognosis (CIS or T1)., Jan Daneš, and Literatura
Kolorektální karcinom (KRK) je druhým nejčastějším zhoubným onemocněním v České republice. Většinu KRK tvoří tzv. sporadická forma a pouze 14–19 % vzniká na základě vrozené predispozice. Vzhledem k relativně dlouhému času kancerogeneze je možné v rámci screeningu detekovat a včas odstranit premaligní léze, a zabránit tak vzniku KRK. Screening kolorektálního karcinomu v České republice prochází kontinuálním vývojem a jeho základními nástroji jsou aktuálně imunochemické testy na okultní krvácení do stolice s kolonoskopií v případě jejich pozitivity a primární screeningová kolonoskopie. Od ledna 2014 došlo k zavedení adresného zvaní občanů mladších 70 let k účasti na programu. Jedinci s vyšším rizikem kolorektální neoplázie jsou sledováni v rámci dispenzárních programů., Colorectal cancer (CRC) is the second most common malignant disease in the Czech Republic. Most CRCs are sporadic and only 14–19 % are associated with a genetic predisposition. Due to the relatively long carcinogenesis, premalignant lesions can be detected by screening and removed in time and CRC can thus be prevented. Colorectal cancer screening in the Czech Republic is undergoing continuous development. The basic tools currently used are either an immunochemical faecal occult blood test and a colonoscopy in the case of test positivity, or a primary screening colonoscopy. Since January 2014, citizens under the age of 70 have been actively invited to participate in the program. Patients with a higher risk of colorectal neoplasia are monitored within the dispensary programs., and Vojtěchová G., Suchánek Š., Grega T., Májek O., Dušek L., Zavoral M.
V České republice je organizován mamografický screening nádorů prsu od roku 2003. Do konce roku 2009 bylo vyšetřeno 2 518 710 žen a bylo zachyceno 12 063 karcinomů, a to v 70 % v časných stadiích T1 a Tis. Práce shrnuje auditační kritéria pro 66 fungujících akreditovaných center, diskutuje možnosti zvýšení účasti žen ve screeningu nad současných 50 % a způsoby další potřebné podpory pro zajištění stabilního programu, jehož cílem je redukce mortality na karcinom prsu., In the Czech Republic breast cancer screening program has been functional since 2003. Till the end of 2009 2 518 710 asymptomatic women have been mammographically examined. In this screening program 12,063 breast cancers have been detected with 70 % of them in early T1 and Tis stages. This study explains quality control criteria applied and regularly checked in 66 screening centers and suggests new options for increase of participation of women in the screening above current 50 % as well as other supportive ways to stabilize the program, which is aimed on reduction of breast cancer mortality., Miroslava Skovajsová, and Lit.: 19
Latitude gradients and secular trends in Europe and North America have been found in the male-female ratio at birth (M/F: male births divided by total births) which is expected to be 0.515. Annual national data for Czechoslovakia and the post-Czechoslovakian (Czech Republic and Slovakia) countries for male and female live births were obtained from the World Health Organisation and analysed with contingency tables. This study analysed 13,123,538 live births. An overall decreasing trend in M/F was found (p < 00001). No latitude gradient was noted. There was an overall deficit of 15,232 male births based on an M/F of 0.515. M/F is declining in this region, despite well developing economies that have resisted the worldwide slowdown. An interplay of several poorly understood factors is likely., Victor Grech, and Literatura 19
BACKGROUND: The male-female ratio at birth (M/F: male births divided by total births), which is anticipated to approximate 0.515, has been shown to exhibit latitude gradients and secular trends. METHODS: Annual national data for male and female live births for the 15 countries that comprise the former Soviet Union were obtained from the World Health Organisation for the period 1980-2009 (115,167,569 total live births) and analysed with contingency tables. Spearman correlation was also carried out to compare percentage annual gross domestic product growth (GDP%--downloaded from the World Bank) and M/F. In this context, GDP% is used as a measure for economic hardship or wellbeing within the populace. RESULTS: There have been overall highly significant secular increases in M/F (p < 0.0001) in the countries and regions investigated. M/F is significantly lower in the three more northern regions (Russian Federation, Baltic States and Central Asia. M/F 0.51324, 0.51335-0.51314) than the two more southern regions (Southern Caucasus and Eastern Europe. M/F 0.51654, 0.51635-0.51672). There was a male excess of 113,818 live births.There was a significant positive correlation between GDP% and M/F for Armenia, Azerbaijan and Uzbekistan. There was a significant negative correlation in Estonia. CONCLUSION: Previous studies have shown that improving socioeconomic conditions increase M/F, and the converse has also been demonstrated. This is a potential influence in this geographical area since this region has relatively recently emerged from communist rule and experienced an overall economic upturn, but is only partially supported using GDP%. Another factor may be the selective termination of female pregnancies. The latitude gradient parallels that of neighbouring Europe but no theory has been put forward to convincingly explain this finding to date. and V. Grech
BACKGROUND: Latitude gradients and secular trends in Europe and North America have been found in the male-female ratio at birth (M/F: male births divided by total births) which approximates 0.515. METHODS: Annual national data for Yugoslavia and the post-Yugoslavia States for male and female live births were obtained from the World Health Organisation and analysed with contingency tables. RESULTS: This study analysed 22,020,729 live births. There was a increasing trend in M/F prior to the breakup of the former Yugoslavia (1950-1990, p = 0.002), followed by a decreasing trend after 1990 (p = 0.02). A latitude gradient was also noted, with more males being born in southern, warmer latitudes (p < 0.0001). There was an overall excess of 42,753 male births based on an anticipated M/F of 0.515. CONCLUSION: M/F is decreasing in this region, similar to the rest of Europe and North America. A latitude gradient is also present with more males being born in warmer (more Southern) latitudes (p < 0.0001), even in this small region and over the short time-frame studied. and V. Grech
Úvod: Adjuvantní radioterapie je nedílnou součástí současné léčby celé řady maligních tumorů. Kromě benefitů ve smyslu snížení rizika recidivy však vede také k celé řadě nežádoucích účinků, z nichž jedním z nejzávažnějších je vznik sekundárních malignit. Kazuistika: Autor popisuje kazuistiku 77leté ženy, která prodělala v roce 2005 hysterektomii s oboustrannou adnexektomií a pánevní lymfadenektomií pro karcinom dělohy pT1bN0M0, G1. Následovala ještě adjuvantní zevní radioterapie dávkou 45Gy + brachyterapie 3x4Gy. Poté byla dispenzarizována gynekologickou klinikou, odkud byla odeslána v lednu 2015 pro rychle rostoucí tumor kůže a podkoží v hypogastriu v místě původního ozáření. Byla indikována k jeho excizi s podezřením na metastázu původního karcinomu dělohy, následné histologické vyšetření preparátu však odhalilo, že se jedná o angiosarkom. I přes negativní resekční okraje došlo k brzké recidivě s generalizací tumoru. Závěr: Angiosarkom jako následek ozáření bývá v současnosti popisován stále častěji. V drtivé většině případů se jedná o následek adjuvantní terapie po operaci karcinomu prsu. Jeho prognóza je velmi nepříznivá a terapeutické možnosti omezené. Základem léčby zůstává chirurgická excize s negativními okraji. Je třeba na tuto diagnózu myslet a pacienty podstupující radioterapii dlouhodobě dispenzarizovat., Introduction: Adjuvant radiotherapy is an integral part of the current treatment of many malignant tumours. However, this mode of treatment does not provide only benefits in the sense of lowering the risks of recurrence, but it is also associated with many undesirable side effects, from which one of the most serious is the development of secondary malignancies. Case report: The author describes a case report of 77 years old woman who underwent hysterectomy with bilateral adnexectomy and pelvic lymphadenectomy for uterine carcinoma pT1bN0M0, G1 in 2005. Adjuvant external radiotherapy with the dose 45Gy and brachytherapy 3x4Gy followed. Subsequently the patient was followed at the department of gynecology, which referred her in January 2015 with a quickly growing tumour of the skin and subdermal tissue in the hypogastric area, where previous radiation had been applied. Its excision was indicated with the diagnosis of suspected uterine carcinoma metastasis, but subsequent histological evaluation confirmed angiosarcoma. Despite negative resection margins the tumour quickly recurred and disseminated. Conclusion: Angiosarcoma as a side effect of irradiation is described increasingly more often nowadays. The vast majority of cases are related to the treatment of breast carcinoma. Its prognosis is very poor and therapeutic possibilities are limited. Surgical excision with negative margins remains the mainstay of the treatment. It is necessary to keep this diagnosis in mind and patients undergoing radiation treatment should be followed over a long period., and A. Zatloukal, M. Lerch, P. Zonča
Úvod: Systémový lupus erythematodes (SLE) je chronické autoimunitní onemocnění charakterizované multisystémovým postižením. Cílem naší studie bylo ozřejmit výskyt snížených hodnot koncentrací imunoglobulinů (s-Ig) v séru v populaci nemocných se SLE. V retrospektivní studii bylo zhodnoceno 799 výsledků vyšetření s-Ig získaných od 157 nemocných splňujících revidovaná klasifikační kritéria. Výsledky: Sérová koncentrace imunoglobulinů nižší než dolní hranice normy byla zjištěna celkem u 29 ze 157 nemocných (18,5 %). Nejčetnější byl výskyt izolovaného snížení IgG 12 ze 157 (7,6 %), 2 nemocné naplňovaly kritéria selektivního deficitu IgA a v jednom případě se jednalo o vzácnou koincidenci s běžnou variabilní imunodeficiencí (common variable immunodeficiency – CVID). Článek podrobněji prezentuje 2 případy nemocných se SLE komplikované těžkou hypogamaglobulinemií a infekcemi vyžadujícími dlouhodobou substituční léčbu imunoglobuliny. V prvním případě se jedná o vysoce pravděpodobný případ běžné variabilní imunodeficience a v případě druhém pak o léky indukovanou hypogamaglobulinemii. Tato žena s anamnézou maligního lymfomu a současným závažným multiorgánovým postižením při SLE byla léčena rituximabem po selhání konvenční léčby. Závěr: S protilátkovými deficiencemi se můžeme setkat i u nemocných se SLE. Opakované měření sérové koncentrace imunoglobulinů by mělo být součástí rutinního sledování těchto nemocných. Na možnost CVID bychom měli myslet v případě opakujících se sinopulmonárních infekcí, zejména v kombinaci s absencí aktivity SLE. Léčba rituximabem může vést i u nemocných se SLE k dlouhodobé supresi B-lymfocytů s rozvojem sekundárního protilátkového deficitu, který v některých případech vyžaduje substituční léčbu imunoglobuliny., Introduction: Systemic lupus erythematosus (SLE) is a chronic autoimmune multisystem disease. The aim of our study was to clarify the frequency of decreased serum immunoglobulin levels in SLE patients. There were evaluated 799 results of serum immunoglobulin levels gained from 157 patients fulfilling revised ACR criteria in the retrospective study. Results: The immunoglobulin levels under the normal range were found in 29/157 (18.5 %) patients. The most frequent was isolated reduction of IgG 12/157 (7.6 %), two persons fulfilled criteria for selective IgA deficiency, and one case possible diagnosis of common variable immunodeficiency (CVID). Additionally we report two cases of SLE patients complicated by severe hypogammaglobulinaemia and infectious complications with necessity of long-term immunoglobulin substitution therapy. The diagnosis of CVID is highly probable in the first case. The second case presents sever drug-induced hypogammaglobulinaemia. This female with lymphoma history and multiorgan impairment due to acute SLE was treated with rituximab after convention therapy failure. Conclusion: Humoral immunodeficiency may occur in SLE patients. The monitoring of serum immunoglobulin levels could be a routine in these patients. The CVID diagnosis is possible in patients suffering from recurrent sinopulmonary infections, especially in combination with absence of lupus activity. Rituximab therapy could cause long-term suppression of B lymphocytes with secondary humoral deficiency requiring immunoglobulin substitution therapy., and Pavlína Králíčková, Eva Malá, Doris Vokurková, Ondřej Souček, Irena Krčmová, Zbyněk Hrnčíř
Úvod: Demence patří mezi onemocnění poškozující nejen paměť, ostatní kognitivní funkce, ale i soběstačnost a funkční stav jedince. Kauzální léčba demence dosud neexistuje, onemocnění časem dospívá do terminální fáze projevující se imobilitou, inkontinencí, poruchami nutrice a plnou závislostí na okolí. Primární, sekundární i terciární prevence je u tohoto onemocnění klíčová. Metodika: Byla uspořádána observační studie hodnotící tíži demence u pacientek odeslaných k první hospitalizaci na ženský gerontopsychiatrický primariát psychiatrické nemocnice v Kroměříži. Studována byla příjmová lékařská zpráva, zkoumána byla tíže kognitivního deficitu, délka průběhu nemoci od prvních příznaků po odeslání k hospitalizaci, předchozí ambulantní léčba demence. Výsledky: Většina pacientek odeslaných na gerontopsychiatrické lůžko k léčbě demence přichází až ve stadiu středně těžké nebo těžké demence. Dalším závažným zjištěním je, že mezi prvotními příznaky demence a odesláním k nastavení léčby na gerontopsychiatrické oddělení uplyne relativně dlouhá doba, během které mohla být nasazena adekvátní a efektivní léčba. Dalším zjištěním je fakt, že u většiny pacientek odeslaných k prvotní hospitalizaci na gerontopsychiatrii nebyla vedena žádná ambulantní léčba demence ve snaze ovlivnit její časnější stadia. Závěr: Existují významné rezervy v sekundární prevenci demencí. Včasná a dostupná moderní diagnostika demence, včasná léčba demence, ale i vysoká erudice ambulantních lékařů může přispět ke stabilizaci onemocnění, oddálení těžkých stadií demence a zlepšení kvality života u pacientů s demencí., Introduction: Dementia is a disease leading to memory impairment, cognitive decline, loss of self-sufficency and deterioration of functional status. Causal therapy of dementia does not exist, disease is progredient in time up to terminal phase with imobility, incontinentia, problems with nutrition and functional dependence on caregivers aid. Primary, secondary and tertiary prevention of dementia has crucial position. Methods: Observational study evaluating stage of dementia among patients admitted to psychogeriatric ward, Mental hospital in Kroměříž, has been designed. Admission diagnosis, severity of cognitive decline, time past between first symtomps of dementia and admission to hospital, and anamnesis of prior outpatient treatment of dementia have been monitored. Results: Most of patients were admitted to psychogeriatric ward in moderate or severe stage of dementia, with long time between first symtomps of dementia and admission to hospital with loosing ideal time for effective therapy. Most of patients admitted to psychogeriatric ward had no prior outpatient therapy of dementia in anamnesis. Conclusion: There are serious shortcomings in secondary prevention of dementia. Early and modern diagnostic management of dementia, as well as early and effective treatment management, with high level of erudition in field of dementia among primary care physicians may stabilize natural course of dementias, postpone serious stages of dementia and patients quality of life improvement., Jan Lužný, Blanka Skopalová, and Literatura
Ortotopická transplantace srdce je zavedenou metodou léčby pacientů v terminálním stadiu srdečního selhání, která zlepšuje přežívání těchto pacientů. Cenou za podávání imunosupresivní léčby je řada potenciálních rizik, jedněmi z nejzávažnějších jsou infekční komplikace. Kazuistika popisuje případ pacientky se srdečním selháním na podkladě primární amyloidózy, která podstoupila srdeční transplantaci. Po transplantaci byla v plánu kurativní hematoonkologická léčba, která však vzhledem ke kompletní remisi základního onemocnění nebyla uskutečněna. V časném potransplantačním období pacientka prodělala řadu komplikací, z nichž nejzávažnější byla invazivní plicní aspergilóza. Tato infekce byla úspěšně zaléčena vorikonazolem a pacientka je nyní 28 měsíců po srdeční transplantaci ve velmi dobrém klinickém stavu bez známek aktivní infekce., Orthotopic heart transplantation is an established method of treatment for patients with end‑stage heart failure, which improves the survival of these patients. The use of immunosuppressive therapy comes at the price of a number of potential risks, the most serious being infectious complications. Our case report describes a patient with heart failure on the basis of primary amyloidosis who underwent cardiac transplantation. Hemato‑oncological curative treatment was planned after transplantation, but has not been applied due to the complete remission of the primary disease. In the early post‑transplant period, the patient experienced a number of complications, the most serious being invasive pulmonary aspergillosis. This infection was successfully controlled using voriconazole, and 28 months after heart transplantation the patient is now in good clinical condition with no signs of active infection., and Honěk T., Krejčí J., Němec P., Adam Z., Žampachová V., Feitová V., Špinarová L.