Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o dietní vláknině a jejich účincích na lidský organizmus. V článku je uvedena klasifikace a definice dietní vlákniny. Klasifikace necelulózových polysacharidů podle chemické struktury je zobrazena v přehledném schématu. Dále jsou v práci uvedeny účinky vlákniny na gastrointestinální trakt, metabolizmus cholesterolu a sacharidů. Je?li rozpustná vláknina fermentována v tlustém střevě, jsou produkovány krátké mastné kyseliny, vodík a methan. Produkce těchto kyselin je spojena s mnoha fyziologickými procesy podporujícími zdraví. Nutriční kvalitu dietní vlákniny lze hodnotit pomocí transit time, stanovením methanu či vodíku ve vydechovaném vzduchu., Up to date knowledge in the dietary fibre and its effects upon the human organism is summarized. A definition and a classification of the dietary fibre is elaborated in this article. The non?cellulosis polysaccharides classification in terms of their chemical struscture is shown in a diagram. The effects of the dietary fibre on the gastrointestinal tract, metabolism of cholesterol and glucose are presented. When soluble dietary fibre is fermented in the colon, short chain fatty acids, methane and hydrogen are produced. The production and consupmtion these acids is involved in numerous physiological process promoting health. The nutritional quality of dietary fibre as well as transit time of that fibre can be evaluated using methane or hydrogen determination in breath., Z. Zadák, A. Tichá, R. Hyšpler, B. Jurašková, and Lit.: 8
Východiska: Kojení a výživa mateřským mlékem je přirozenou a nenahraditelnou stravou pro novorozence. Dle WHO je mateřské mléko nejvhodnější potravou pro všechny děti včetně nedonošených a nemocných dětí. Aby kojení mohlo být správné, dostatečné a výlučné, je zapotřebí o něm matky efektivně poučit. Cíl: Cílem studie bylo analyzovat dosavadní používané edukační intervence a metody, které přinášejí efekt pro výlučné kojení dětí do období šesti měsíců. Metodika: Pro získání dat za období 2004–2014 byly použity elektronické licencované a volně přístupné databáze. Kritéria pro zahrnutí studií byla: metoda edukace, podpora kojení, efektivita edukace, výlučné kojení do šesti měsíců. Uvedená kritéria pro zařazení analýzy splňovalo 19 studií z původně 38 dohledaných. Výsledky: Nejefektivněji pro laktační poradenství se jeví metody názorné a praktické. Rovněž je třeba věnovat edukaci dostatek času a prostoru na dotazy žen. Edukaci v oblasti kojení je nutné zahájit v prenatálním období a ženy musí mít možnost systematického vzdělávání v uvedené oblasti. Závěry: Pokud mají ženy dostatečné znalosti o kojení, snižuje se riziko vzniku komplikací, obtíží a výlučné kojení bude trvat co nejdéle, nejlépe do 6. měsíce života dítěte., Background: Breastfeeding and breast milk nutrition is natural and non-substitutable food for a newborn. According to WHO, breast milk is the best food for all babies, including premature born and sick babies. To ensure correct and sufficient breastfeeding it is necessary to provide effective training for mothers. Aim: e aim of this study is to analyze the existing range of educational programs and methods bringing the most impact on exclusive breastfeeding for babies less than six months. Methods: Licensed electronic databases and freely accessible databases were used to obtain the data for the period 2004–2014. Study inclusion criteria covered education methods, breastfeeding support, education efficiency, exclusive breastfeeding for six months. From 38 previously identified studies only 19 studies met the study inclusion criteria. Results: Illustrative and practical methods used in breastfeeding education programs appeared to be the most effective. At the same time it is necessary to pay more attention to the questions and enquiries made by women. Education in the field of breastfeeding should be initiated during the prenatal period to ensure complex education in this area. Conclusion: Sufficient knowledge in the field of breastfeeding helps reduce the risk of various complications and breastfeeding disorders, it also promotes longer period (preferably 6 months) of breastfeeding., and Jana Chrásková, Mária Boledovičová
Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit stav a význam interní komunikace v konkrétním zdravotnickém zařízení a doporučit opatření k jejímu zlepšení. Metody: V souladu s cílem práce byl proveden kvalitativní výzkum formou hloubkových rozhovorů s top managementem nemocnice, a také proběhla analýza základních předpokladů (prvků) efektivní interní komunikace. Byly identifi kovány hlavní faktory ovlivňující interní komunikaci a jejich vliv a význam byl následně ověřován kvantitativním výzkumem – dotazníkovým šetřením mezi zaměstnanci. Výsledky: Byly potvrzeny hypotézy o významu interní komunikace a jejího vlivu na pracovní chování a výkony, byly zhodnoceny základní předpoklady pro efektivní interní komunikaci a doporučeno jejich konkrétní zlepšení. Závěr: Lze konstatovat, že se potvrdil signifi kantní význam interní komunikace ve zkoumané nemocnici. Pracovníci vnímají interní komunikaci jako důležitou a shodují se, že ovlivňuje jejich pracovní výkon a pracovní chování a jednání. Nemocnice neměla správně nastavené některé předpoklady pro fungování interní komunikace, ale následně přijala opatření k jejich zlepšení., Aim: The aim of the research was to describe the status and importance of internal communications in a hospital and recommend proposals for its improvement. Methods: There is analysis of internal communication according own methodology – key assumptions of eff ective internal communication. Qualitative research through depth interviews with top management of the hospital identifi ed the main factors aff ecting internal communication, its eff ect and meaning was tested by quantitative research – questionnaire survey of employee’s views. Results: The hypotheses the importance of internal communication and its impact on work behaviour and performance were confi rmed. Internal communication was evaluated by the basic assumptions of internal communication were evaluated and recommended its improvement. Conclusion: Workers perceive internal communication as an important and agree that aff ects their job performance and work behaviour. The hospital did not properly set some of main assumptions for the functioning of internal communication. Management adopted proposals of improvement., Jana Holá, and Literatura 11
Subject of this work is critical review of applications of selected qualitative research methods used in in health policy research. Attenti - on is paid mainly to discourse ana - lysis and critical discourse analysis. Possibilities of application of these research methods are discussed in the context of their developments in the 20th century., Háva P., Tušková E., Müller L., and Literatura
Cíl: Prospektivní studie. Zhodnocení přínosu CEUS u ložiskových lézí prsu. Metodika: Celkem jsme vyšetřili 108 pacientek a statisticky vyhodnotili 110 lézí (kategorie BI-RADS 3 - BI-RADS 5). Vyšetření jsme prováděli standardizovaným způsobem na přístroji Philips iU22 lineární sondou LI2-5 MHz v kontrastním režimu. Po intravenózní aplikaci 2,4 ml kontrastní látky SonoVue® (Bracco) jsme zaznamenávali smyčku minimální délky 60 sekund a výsledky kvantifikovali pomocí softwaru QLAB® verze 8.0. Hodnotili jsme změny perfuze ve sledované oblasti ROI (region of interest) z TI křivek, za sledované parametry jsme zvolili: TTP (time to peak), PI (peak intensity), WIS (wash in slope), AUC (area under curve). Statisticky jsem pomocí Mannova-Whitneyova testu a ROC analýzy vyhodnotili úspěšnost metody CEUS v detekci maligních a benigních lézí. Biologická povaha ložisek byla hodnocena podle výsledků patologa. Benigní leze bez histologické verifikace (BI-RADS 3) byly dále sledovány minimálně 12 měsíců. Výsledky: Z celkového počtu 110 lézí bylo 67 (60,9%) benigních a 43 (39,1%) maligních. U benigních ložisek jsme zaznamenali statisticky významně vyšší hodnoty TTP (p < 0,001) a statisticky významně nižší hodnoty WIS (p < 0,001) a Pí (p = 0,011) než u maligních nádorů. Pro parametr AUC nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v diferenciaci benigních a maligních ložiskových lézí. Na základě výsledků ROC analýzy jsme stanovili jako dobře diskriminující pouze parametr WIS (AUC = 73,5 %), jako nejlepší dělící bod jsme určili WIS=0,105dB/s, se specifkitou 79,1% a senzitivitou 69, 8%. Parametry TTP a Pí mají schopnost rozlišit maligní a benigní ložiska nižší (AUC = 60-70 %). Závěr: Prokázali jsme možnost diferencovat maligní a benigní leze pomocí metody CEUS., Aim: To evaluate the contribution of contrast-enhanced ultrasound in the assessment of breast lesions. Methods: 108 consecutive female patients were examined and 110 breast lesions (category BI-RADS 3 to BI-RADS 5) statistically analysed. Standardised contrast-enhanced breast ultrasound was performed using a Philips iU22 and linear transducer L12-5 MHz. Following intravenous administration of 2.4 ml of contrast medium SonoVue® (Bracco) a digital loop of at least 60 seconds was recorded. Results were subsequently analysed using software QLAB® 8.0. The changes of perfusion in the region of interest (ROI) were evaluated using these parameters: TTP (time to peak), PI (peakintensity), WIS (wash in slope) and AUC (area under curve). All acquired data were statistically analysed using Mann Whitney test and ROC analysis to assess the ability of CEUS to differentiate benign from malignant lesions. All lesions were histopathologically verified except benign lesions (BI-RADS 3) which instead had been followed up for at least 12 months. Results: 67 benign and 43 malignant lesions were found. Benign lesions showed statistically significantly higher TTP (p < 0,001) and significantly lower WIS (p < 0,001) and PI (p = 0,011) than malignant lesions. However, the ROC analysis proved only the WIS parameter, with specificity 79.1% and sensitivity 69.8%, to be well discriminating (AUC = 73.5%). The TTP and PI showed lower specificity and sensitivity than the WIS parameter with AUC of 60-70%. Conclusion: CEUS has the potential to differentiate benign from malignant., Eva Němcová, Lucie Křikavová, Tomáš Pavlík, Eva Jandáková, Karel Dvořák, and Literatura
Zvýšená hladina kyseliny močové je velice častá u pacientů s kardiovaskulárními, renálními i metabolickými onemocněními. Její role v patogenezi těchto onemocnění je již desítky let předmětem výzkumu a diskusí. Alopurinol, který je v klinické praxi užíván již téměř 50 let, je lékem první volby v terapii dny. Díky své efektivitě spojené s nízkou cenou a dobře známým rizikovým profilem je široce předepisovaným lékem. Preskripce u pacientů s asymptomatickou hyperurikemií a kardiovaskulárními onemocněními je však stále kontroverzní. Tato práce se zaměřuje na narůstající evidenci experimentálních a klinických studií, které nasvědčují tomu, že kyselina močová hraje v patogenezi kardiovaskulárních onemocnění kauzální roli. Na základě současných dat se zdá, že terapie alopurinolem by mohla mít u řady z těchto onemocnění pozitivní klinický efekt., Uric acid elevation is very common among patients with cardiovascular, renal and metabolic diseases. The role of uric acid in the pathogenesis of these diseases has been subject of intensive research and scientific discussions for decades. Allopurinol, which has been used in clinical practice for almost 50 years, is the drug of first choice for long-term control of gout. Due to its efficiency, low price and well-known risk profile, it is a widely prescribed drug. However allopurinol treatment in patients with asymptomatic hyperuricemia and cardiovascular diseases is still controversial. This review summarizes the increasing evidence of experimental and clinical studies suggesting that uric acid may play a causal role in cardiovascular disorders pathogenesis. The current evidence suggests that allopurinol therapy could provide a clinical benefit in the prevention and treatment in many of these conditions., and Aleš Linhart, Daniel Rob
Lymfangiogenéza – tvorba lymfatických kapilár – v malígnom melanóme a v jeho blízkom okolí zohráva dôležitú úlohu pri metastázovaní tumoróznych buniek z malígneho melanómu do organizmu. Malígny melanóm produkuje epidermálny rastový faktor EGF, ktorý indukuje tvorbu cievneho rastového endotelového faktora VEGF-C, a tým spúšťa lymfangiogenézu. Je veľmi pravdepodobné, že malígne bunky z melanómu vstupujú do lymfatických kapilár aj cez špecializované inter-endotelové spojenia (endotelové mikrochlopne, primárne chlopne) situované v ich stenách. Po vstupe malígnych buniek do lymfatických kapilár putujú tieto bunky v lymfe do sentinelovej lymfatickej uzliny. Malígne bunky môžu pravdepodobne lymfogénne metastázovať priamo aj do distálnych spádových lymfatických uzlín. Vo včasnom štádiu malígneho melanómu sa nevylučuje ani hematogénna cesta metastázovania., Lymphangiogenesis – proliferation of lymphatic capillaries – in melanoma and in its vicinity plays an important role in metastatic process of malign melanoma cells in organism. Melanoma produces epidermal growth factor EGF which induces vascular endothelial growth factor VEGF-C and thereby starts lymphangiogenesis. It is very probable that malignant melanoma cells enter lymphatic capillaries also through specialized inter-endothelial junctions (endothelial microvalves, primary valves) situated in their walls. After entry of malign cells into lymphatic capillaries, these cells travel in lymph to the sentinel lymph node. Malign cells metastasize through lymphatic vessels probably also directly into distal regional lymphatic nodes. Metastasizing through blood vessels is suggestible also in early stage melanoma., and Eva Rovenská
Epilepsie, onemocnění mozku projevující se opakovanými spontánními záchvaty, představuje závažný medicínský i sociální problém postihující 0,5–1 % populace. Epilepsie může být způsobena širokým spektrem lézí, mezi které patří vrozené vývojové či metabolické vady mozku, některé tumory, cévní anomálie, pozánětlivé, potraumatické nebo pooperační změny. Epilepsie se může rozvinout také v důsledku inzultů v prenatálním, perinatálním a časně postnatálním období. Úkolem zobrazovacích metod je co nejspolehlivěji prokázat potenciálně epileptogenní intrakraniální změny a pomoci určit etiologii epilepsie. Záchyt epileptogenní léze je významný zvláště u pacientů s farmakorezistentní epilepsií, kteří by mohli být vhodnými kandidáty pro chirurgickou léčbu., Epilepsy, a central nervous system disorder causing recurrent unprovoked seizures, remains a severe medical problem with a profound social impact on quality of life. The prevalence in population is 0.5–1%. Epilepsy is associated with various brain lesions such as developmental and metabolic disorders, some tumours, vascular malformations, postinfectious and postoperative changes or traumatic brain injury. Epilepsy can also develop as a result of prenatal, perinatal or early postnatal insults to the brain. The aim of diagnostic imaging is to identify underlying pathologies and to determine etiology of epilepsy. Identification of the epileptogenic focus is important especially for patients with pharmacoresistant epilepsy who could benefit from surgical treatment. Key words: epilepsy – magnetic resonance imaging –malformations of cortical development – focal cortical dysplasia of Taylor – tuberous sclerosis – classical lissencephalies and subcortical band heterotopias – lissencephaly – polymicrogyria – schizencephaly – hemimegalencephaly – Sturge-Weber syndrom The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Pažourková, A. Svátková, J. Kočvarová, J. Chrastina, P. Cimflová