Wittgenstein describes the process of mastering a rule (adopting a skill) as implanting mechanically a number of specific examples (steps) after which one ''knows how to go on''. Such a two-step concept of learning (e.g. in Cavell) can be understood as the sequence of i) propedeutics limited in time and ii) the subsequent skill to extrapolate the rule in unlimited number of cases (Chomsky’s account of rule). The relationship between the ''propedeutics of examples'' and the mastered skill is, however, more complex. I will refer here to the Wittgensteinian ethics (e.g., Winch) emphasizing the individual’s repeated work (reflection) on specific examples which never ends. I will also point to the empirical evidence (Ingold, in particular) that in the processes of learning an essential role is played by memorizing and copying of given (specific) models, where attention and observation is necessary. Competence is then a physical implantation and individual mastering of such a limited technique, rather than an ability to extrapolate and innovate foremost., Wittgenstein popisuje proces zvládnutí pravidla (osvojení dovednosti) jako mechanického implantování řady konkrétních příkladů (kroků), po nichž ,,ví, jak dál''. Takový dvoukrokový koncept učení (např. V Cavellu) lze chápat jako sekvenci i) propedeutiky časově omezené a ii) následné schopnosti extrapolovat pravidlo v neomezeném počtu případů (Chomskyho pravidlo pravidla). Vztah mezi ,,propedeutikou příkladů'' a zvládnutou dovedností je však složitější. Zmíním se zde o Wittgensteinově etice (např. Winch), která zdůrazňuje opakovanou práci jednotlivce (reflexe) na konkrétních příkladech, které nikdy neskončí. Poukazuji také na empirické důkazy (zejména Ingold), že v procesech učení se základní role hraje zapamatováním a kopírováním daných (specifických) modelů, tam, kde je nutná pozornost a pozorování. Kompetence je pak fyzikální implantace a individuální zvládnutí takové omezené techniky, než schopnost extrapolovat a inovovat především., and Ondřej Beran
Primárny aldosteronizmus (PA) je vyvolaný autonómnou nadprodukciou aldosterónu bunkami zona glomerulosa nadobličiek, je to najčastejšia forma endokrinnej hypertenzie. Morfologickým podkladom sú tumorózne alebo hyperplastické zmeny nadobličiek. Syndróm sa delí na viacero dobre definovaných patogenetických variantov. Liečba je medikamentózna alebo operačná. Úspech liečby aretériovej hypertenzie (AH) závisí na správnosti určenia variantu PA a trvaní klinických prejavov., Anna Tokárčiková, and Lit. 15
The paper deals with the problem of affected flow series in non-homogeneous conditions. The impact on water resources utilization is also discussed. The investigation has been based on the assumption that it is impossible to obtain ''pure'' homogeneous flow series by means of elimination or ''purification'' of anthropogenic factors. This is a good reason for application of maximum entropy, which is a suitable tool for the expression of maximum uncertainty due to affected flow series. A case study presents the results of the investigation of water reservoir function under the influence of anthropogenic factors. and Studie zkoumá problematiku ovlivněných průtokových řad v nehomogenních podmínkách a jejich dopady na využití vodních zdrojů. Vychází z předpokladu, že očištěním řad od antropogenních faktorů se nemusí vždy získat zcela neovlivněná a homogenní řada, protože nebyly k dispozici potřebné podklady. Využívá se princip maximální entropie, který za jistých podmínek připouští v dané náhodné řadě největší míru neurčitosti v rozložení pravděpodobnosti. Studie uvádí výsledky srovnávací analýzy dopadů různých modelů ovlivnění na zásobení funkcí nádrží.
The article introduces Prior’s paper Definitions, Rules and Axioms which deals with Leśniewski’s creative definitions. It presents the origins of Prior’s paper and the discussion which is linked with its final form. Prior’s aim in this paper was to present the Leśniewskian definitions in comparison with Russell’s concept of definitions, demonstrating their advantages and disadvantages. The main source of Prior’s knowledge about the Leśniewskian definitions were Sobociński’s papers and letters, which are stored in the Bodleian library. Although the paper Definitions, Rules and Axioms is a unique attempt at approximating creative definitions, it contains several mistakes. Lejewski identified them in his letter to Prior and also described how they arose. Lejewski’s critique was not severe, however, and Prior coped with it in the introductory page of his paper., Článek seznamuje s definicemi, pravidly a axiomy, které se týkají Leśniewského tvůrčích definic. Představuje počátky přednášky a diskusi, která je spojena s její finální podobou. Prioritním cílem této práce bylo představit Leśniewskovské definice ve srovnání s Russellovým pojetím definic, které demonstrují jejich výhody a nevýhody. Hlavním zdrojem znalostí Proroků o Leśniewskovských definicích byly Sobocińského noviny a dopisy, které jsou uloženy v Bodleovské knihovně. I když je papír Definice, pravidla a axiomyje jedinečným pokusem o aproximaci kreativních definic, obsahuje několik chyb. Lejewski je identifikoval ve svém dopise Prior a také popsal, jak vznikly. Lejewského kritika však nebyla vážná a Prior se s ní vyrovnal v úvodní stránce svého článku., and Zuzana Rybaříková
Problems of consideration of natural processes as factors, which limit or even threat interests of society is very topical. They are mainly those natural processes, which are able to go through the quiet periods and jump into the period of sudden active impact. Extreme (maximum) run-off from the basin belongs to this kind of processes. At present, in geographical scientific literature opinion is being pushed through, that these processes are necessary to be evaluated as a natural hazards and from them rised natural risks. Review of papers, which deal with this evaluation is presented in the study. Analysed papers can be devided into several groups. In the first, there are papers evaluating some of natural hazards (earthquake, landslide, avalanche, drought ...), the papers analysing certain flood situations from the point of view of hydrology and water management belong to the second group. Third group includes papers which describe steps to identifying and evaluation of flood hazard. In terms of all mentioned groups papers which are „transectional“ may occur. These papers pay attention to theoretical-methodological questions or deal with evaluation of more natural hazards. Flood situations appeared in a different time periods and in a different areas of Slovakia during past years. We think, that flood problem has exceeded engineer-hydrological, resp. water economy. There are clear indications, which show, that complex view is necessary to this phenomenon. It is particularly knowledge of relationship between rainfalls and run-off, which are connected not only to time and space wide spread of rainfalls, but also to land cover and land use. And just methodics of natural hazard evaluation allow such complex view. and Problematika chápania prírodných procesov ako faktorov, ktoré obmedzujú, limitujú alebo dokonca ohrozujú záujmy ľudskej spoločnosti, je v súčasnosti veľmi aktuálna. Sú to najmä tie prírodné procesy, ktoré dokážu z obdobia pomerného pokoja prejsť do obdobia aktívneho pôsobenia náhle, skokom. Medzi takéto procesy zaraďujeme aj extrémny (maximálny) odtok z povodia. V geografickej odbornej literatúre sa v súčasnosti presadzuje názor, že tieto procesy je potrebné hodnotiť ako prírodné hrozby a z nich vyplývajúce prírodné riziká. V predloženej štúdii prinášame prehľad prác, ktoré sa zaoberajú takýmto hodnotením. Analyzované práce môžeme rozdeliť do niekoľkých skupín. V prvej skupine sú práce, ktoré hodnotia niektorú prírodnú hrozbu (zemetrasenie, zosun, lavína, sucho ...), do druhej skupiny môžeme zaradiť práce, ktoré sa zaoberajú analýzou konkrétnych povodňových situácií z hydrologického, resp. vodohospodárskeho hľadiska. Tretiu skupinu tvoria práce, ktoré obsahujú konkrétne kroky vedúce k identifikácii a hodnoteniu povodňovej hrozby. V rámcivšetkých uvedených skupín sa môžu vyskytnúť práce, ktoré označujeme ako ''prierezové''. Sú to práce, ktoré sa venujú teoreticko-metodologickým otázkám, alebo sa zaoberajú hodnotením viacerých prírodných hrozieb. Povodňové situácie sa v uplynulých rokoch vyskytovali v rôznych časových obdobiach a v rôznych lokalitách Slovenska. Domnievame sa, že problém povodní už presiahol inžiniersko-hydrologický, resp. vodohospodárský rámec. Sú tu jasné indície, ktoré naznačujú, že na tento fenomén je potrebný komplexný pohľad. Je to najmä poznanie zrážkoodtokových vzťahov, ktoré súvisia nielen s časovým a priestorovým rozložením zrážok, ale aj s krajinnou pokrývkou (land cover) a využitím územia (land use). A práve metodiky hodnotenia prírodných hrozieb takýto komplexný pohľad umožňujú.
All phenomena in nature are going on continuity way. All independent and dependent quantities are changing with time. Solving the problems of advection and dispersion of an observed component in a system of river network, influences of time and dispersion cannot be neglected in general. Since knowledge of hydraulic quantities (average velocity and cross sectional area) are presumed, a concentration c(x,t) of the observed component in a stream is the only unknown function. To determine this function c(x, t), one equation is needed - Advective-Dispersion Equation (ADE). ADE expresses law of mass conservation. The paper deals with analytical solutions of problems of transport and dispersion of the observed component in streams, namely for steady and unsteady problems. Analytical solutions are useful for validation of numerical solutions and for sensitivity analysis. The sensitivity analysis helps to determine influences of a separate coefficient of a model. Analytical solutions are derived dfor constant velocity, constant discharge and constant cross-sectional area. Also it is assumed constant dispersion coefficient. and V přírodě probíhají všechny jevy kontinuálně, kdy veškeré nezávislé, ale i závislé veličiny se mění s časem. Při řešení úloh transportu a disperze látky v systému vodotečí se obecně nemůže zanedbat vliv času a účinku disperze. Jelikož se předpokládá znalost hydraulických veličin proudění vody v toku (rychlost a průtočná plocha), je jedinou neznámou funkcí koncentrace látky v toku c(x, t). K jejímu určení je zapotřebí jedna rovnice (rovnice transportu a disperze), která se získá aplikací zákona zachování hmotnosti. Předmětem článku jsou analytická řešení rovnice transportu a disperze látek v tocích, a to jak pro stacionární tak nestacionární děje. Analytická řešení jsou vhodná pro ověření přesnosti numerických řešení a pro citlivostní analýzu, pomocí které je možné určit vliv jednotlivých koeficientu modelu. Analytická řešení jsou odvozena pro konstantní průřezovou rychlost, konstantní průtok a konstantní průtočnou plochu, tedy pro rovnoměrné ustálené proudění. Dále se předpokládá konstantní součinitel disperze na celém studovaném úseku toku (oblasti řešení).