The experimental watershed Uhlířská of the Černá Nisa River (1.87 km2 ) is subject to hydrological monitoring on the continual basis focused towards the processes of water balance in the soil profile. Watershed average altitude is 822 m. Watershed rainfall exceeds 1300 mm/year. Its average temperature is 6.5o C. The typical soil profile is highly heterogeneous, formed by 0.8 - 1.2 m of Cambisols based on the decayed and fractured granite bedrock. At the locality Tomšovka, the experimental hillslope transect has been instrumented. In the subsurface trench, subsurface outflow is monitored and soil water suction is scanned by tensiometers adjacent to the trench. During seven vegetation periods more than 25 significant runoff events has been recorded. They are caused by a rainfall of a different intensity and duration. Runoff behaviour is of a high variability in terms of soil suction, soil moisture or depth of water in the soil profile in the vicinity of the trench. Instant moisture in the soil profile depends on the history of filling of the pore space. Soil profile is mostly unsaturated, however close to the saturation resulting in the course of the subsurface outflow. Relations of groundwater table, soil moisture, subsurface runoff and the total outflow from the watershed are significant, showing that transformation of rainfall into runoff in the area where soils are shallow, based on decayed crystalline bedrock is controlled by water content or soil suction in the subsurface. and V Jizerských horách na experimentálním povodí Uhlířská probíhá hydrologické monitorování na kontinuální bázi zaměřené na sledování procesů vodní bilance půdního profilu. Plocha povodí je 1.87 km2 , nadmořská výška je 822 m n.m. Srážkové úhrny převyšují 1300 mm rok-1. Půdní profil, tvořený hnědou půdou kyselou (Dystric Cambisol), je mělký a vysoce heterogenní, formovaný na zvětralém žulovém podloží. Ke studiu mechanismu transformace srážky na odtok z půdního profilu v prostředí, kde podpovrchový odtok hraje dominantní roli, byl vybudován podzemní sběrný příkop pro měření podpovrchového odtoku a plocha mikropovodí byla osazena tenzometry pro sledování půdního sacího tlaku. Během sedmi vegetačních období bylo zaznamenáno více než 25 významných odtokových událostí, způsobených infiltrací srážek různých intenzit a dob trvání. Odtokové jevy vykazují vysokou míru variability vztahu půdního sacího tlaku, půdní vlhkosti či celkového obsahu vody v půdním profilu vůči okamžité intenzitě odtoku. Momentální vlhkost půdního profilu závisí na historii plnění pórového prostoru. Půdní profil je převážně nenasycený, přesto je po většinu času blízko nasycení, což ovlivňuje průběh podpovrchového odtoku. Vztah půdní vlhkosti a podpovrchového odtoku s celkovým odtokem z povodí je velmi těsný. Odtok z povodí, kde je půdní profil tvořen zvětrávajícím krystalinickým substrátem, je podmíněn do velké míry půdní vlhkostí a existencí preferenčních cest.
The article describes the experimental research made in specific canal with free surface. It records the changes of velocity revolutions of the current meter propellers OTT in dependence on water temperature. The authors describe the methods of measuring, data evaluation and the ways their results can be used in practice in order to improve hydrometric propeller measuring. and Článek prezentuje dílčí výsledky experimentálního výzkumu, zaměřeného na posouzení vlivu teploty vody v měrném žlabu na rychlost otáčení propelerů u hydrometrických vrtulí firmy OTT. Jsou zde uvedeny způsoby měření a vyhodnocování naměřených dat a je naznačen způsob uplatnění dosažených výsledků při hydrometrování v praxi.
Water repellency is a relative (and a little misleading) term because no surface actually exerts a repelling force on a liquid. There is always some attraction between a liquid and any solid. The affinity (hydrophilicity) or repellency (hydrophobicity) between water and solid surfaces originates from mutual attractive forces (adhesion) and the attraction between the water molecules (cohesion). Soil water repellency is generally attributed to hydrophobic organic matter coating soil particles or accumulating in the soil environment. The definition of hydrophobicity and hydrophilicity, based on the contact angle α between water and a solid, reads: if α < 90°, the solid is wettable, if α ≥ 90°, the solid is water repellent (Adamson, 1990). Another definition of hydrophobicity and hydrophilicity, based on the surface-free energy, reads: solid surfaces with a surface-free energy σsa > 72.75 mN m-1 attract water and are therefore hydrophilic. Solid surfaces with a surface-free energy σsa < 72.75 mN m-1 are hydrophobic (Doerr et al., 2000). Soil water repellency (WR) is characterised using three parameters: severity (degree) of WR, persistence of WR, and index of WR. The most frequently used techniques for the severity and persistence of WR measurements are MED (molarity of ethanol droplet) and WDPT (water drop penetration time) test, respectively. and Vodoodpudivosť je relatívny (a trochu zavádzajúci) pojem, pretože žiadny povrch tuhej látky nepôsobí na kvapalinu odpudivou, ale vždy príťažlivou silou. Afinita (hydrofilnosť) alebo odpudivosť (hydrofóbnosť) medzi vodou a povrchom tuhej látky vzniká zo vzájomných príťažlivých síl (adhézia) a príťažlivých síl medzi molekulami vody (kohézia). Vodoodpudivosť pôdy sa všeobecne pripisuje hydrofóbnej organickej hmote, ktorá buď pokrýva pôdne častice alebo je akumulovaná v pôdnom prostredí. Definícia hydrofóbnosti a hydrofilnosti, založená na veľkosti uhla omáčania, znie: ak je uhol omáčania α menší ako 90°, tuhá látka je zmáčavá, ak je väčší alebo sa rovná 90°, tuhá látka je vodoodpudivá (Adamson, 1990). Iná definícia hydrofóbnosti a hydrofilnosti, založená na povrchovej voľnej energii, znie: povrch tuhej látky s povrchovou voľnou energiou σsa > 72,75 mN m-1 je hydrofilný a povrch tuhej látky s povrchovou voľnou energiou σsa < 72,75 mN m-1 je hydrofóbny (Doerr et al., 2000). Vodoodpudivosť je charakterizovaná tromi parametrami: veľkosť, stálosť a index vodoodpudivosti. Najčastejšie používanou metódou na meranie veľkosti vodoodpudivosti pôdy je MED test, v ktorom sa povrchová voľná energia pôdy určuje z molarity kvapky etanolu, ktorá vnikne do pôdy za určitý čas. Najčastejšie používanou metódou na meranie stálosti vodoodpudivosti pôdy je WDPT test, pri ktorom sa meria čas, potrebný na infiltráciu kvapky destilovanej vody do pôdy.
The main hydrological and geomorphological impacts of soil water repellency are: (a) reduced infiltration capacity; (b) increased overland flow; (c) spatially localised infiltration and/or percolation, often with fingered flow development; (d) effects on the three-dimensional distribution and dynamics of soil moisture, evapotranspiration, as well as plant germination and growth; (e) enhanced streamflow responses to rainstorm; (f) enhanced total streamflow; and (g) enhanced soil erosion. Surfactants (wetting agents), clay, and municipal solid waste compost were found to be successful in mitigation of the consequences of soil water repellency. and Hlavné hydrologické a geomorfologické dôsledky vodoodpudivosti sú: (a) zmenšenie rýchlosti infiltrácie vody do pôdy, (b) zväčšenie povrchového prúdenia, (c) priestorovo lokalizovaná infiltrácia a/alebo perkolácia a prúdenie prstami, (d) účinky na trojrozmerné rozdelenie a dynamiku pôdnej vlhkosti, evapotranspiráciu, ako aj klíčenie a rast rastlín, (e) zväčšenie odtoku po búrke, (f) zväčšenie celkového odtoku a (g) zväčšenie erózie pôdy. Dôsledky vodoodpudivosti pôdy možno zmierniť aplikáciou povrchovo aktívnych látok (zmáčadiel), ílu a kompostu z tuhého komunálneho odpadu.