Both drainage and surface stream runoff and water quality were measured on drained sites in the upper part of the Cerhovický potok catchment (Beroun district, Czech Republic). A few extreme precipitation - runoff situations were observed over the period 1994-1999, of which a flood wave with the fourth highest peak runoff was monitored and evaluated in detail as to the concentrations of nitrate both in the stream runoff and in the drainage discharge. In addition, average annual concentrations and average annual nitrate yields in the runoff from drained agricultural lands and undrained, prevailingly forest lands were estimated on the basis of regular monthly monitoring. In the course of the fourth highest runoff wave, the quality of water was sampled frequently and soil moisture contents and groundwater levels were also measured. The concentrations of nitrate and the specific yield of nitrate (kg d-1 ha-1) in the runoff generated on different sites were compared. It was found that, during extreme flows, the specific yield of nitrate [kg day-1 ha-1] in drainage runoff from agricultural lands exceeds 6.3 times the specific yield of nitrate [kg day-1 ha-1] in surface runoff from the entire catch-ment. The nitrate concentrations did not vary much in time during the extreme flow event. The leaching of nitrate was particularly intensive during the non-vegetation period, due to a higher water saturation of the soil. Some technical and agronomic measures for reduction of nitrate yields during high flow periods are discussed. and Na odvodněných pozemcích povodí Cerhovického potoka (okr. Beroun) byly dlouhodobě sledovány povrchové a drenážní odtoky a jejich kvalita. V období 1994 - 1999 se vyskytlo několik extrémních srážkoodtokových situací, z nichž čtvrtá nejvyšší odtoková vlna byla podrobně monitorována a vyhodnocena z hlediska koncentrace dusičnanů, jak ve vodách v toku, tak z plochy odvodněné. Na základě pravidelného měsíčního monitoringu byla vyhodnocena průměrná roční koncentrace dusičnanů ve vodách odtékajících ze zemědělsky a lesnicky využívaných pozemků. Současně byly měřeny vlhkosti půdy a sledovány hladiny podzemní vody. Odnosy a koncentrace NO3 byly porovnány podle jednotlivých charakteristických ploch a bylo zjištěno, že v době extrémních průtoků převyšuje specifický odnos dusičnanů z drenáže 6,3-krát specifické odnosy[kg den-1 ha-1] ve vodách z celého povodí. Koncentrace NO3 se v průběhu odtokové vlny příliš nemění. Proces vyplavování dusičnanů je v důsledku vyššího stavu nasycení půd vodou intenzivní zejména v mimovegetační době. V diskusi jsou uvedena některá technická a agrotechnická opatření, jimiž lze vyplavování dusičnanů v době vyšších odtoků snížit.
Stabilisation of banks is a very important, but often disregarded stage of setting a newly built water structure in operation. The descibed type of stabilisation creates in-time appropriate bank reinforcement (here, regardless the dam) that may prevent creation and development of subsequent abrasive or erosive damage. Here are presented first experiences with the stabilisation use of so called ''earth armour'' in an interaction with a root system of suitable woody plants on an operational experimental surface. This surface is the endangered, at present already very abraded shore of the Bílovec irrigation reservoir in South Moravia. and Stabilizace břehů je velmi důležitou, mnohdy však podceňovanou součástí uvedení nově budovaného vodního díla do provozu. Právě včasná stabilizace, tedy realizace vhodného opevnění břehů (nemluvíme zde o hrázi) může zabránit vzniku a rozvoji následného abrazního, či erozního poškození. Příspěvek prezentuje první zkušenosti se stabilizačním využitím tzv. ''zemní armatury'' za spolupůsobení kořenového systému vhodných dřevin na provozované experimentální ploše. Touto plochou je ohrožené a dnes již silně abradované pobřeží závlahové nádrže Bílovec na jižní Moravě.
Catastrophic impact of floods is the result of an interaction between extreme hydrologic events and environmental, social and economic processes. Therefore, an integrated approach to flood management plays an important role in sustainable development. Such an approach requires a team comprising experts from the fields of hydrology and water resources, nature protection, risk management, human security, municipalities, economics and land use. The estimations of experts can serve for finding a solution to specific YES/NO problems and for estimating the value of specific attributes or parameters. In order to measure and evaluate the level of agreement between experts, a newly developed method for assessing the level of agreement and the value of τ-agreement, based on the Shannon theory of entropy, was applied. The use of such fuzzy-group-agreement decision making procedure, involving a broad range of stakeholders, is illustrated by the Flood Control Case Study, Zarosice, Czech Republic. In the case study of the Zdrava Voda catchment, where a part of the urbanised territory of the Zarosice village suffered from periodical flooding, a group of experts analysed the catchment data, focusing particularly on designed rainfall data. The KINFIL model was subsequently applied. and Katastrofální dopad povodní je výsledkem vzájemné interakce extrémních hydrologických událostí a environmentálních, sociálních a ekonomických procesů. Z tohoto důvodu je integrovaný přístup k řešení protipovodňové ochrany důležitou součástí trvale udržitelného rozvoje. Tento přístup vyžaduje tým odborníků z oborů hydrologie a vodního hospodářství, ochrany přírody, řízení rizik (risk managementu), bezpečnosti osob, samosprávy, ekonomiky a hospodářského využití půdy. Názory těchto odborníků slouží k nalezení odpovědi na specifické otázky typu ano/ne, případně ke stanovení přesných hodnot parametrů. Pro měření a vyhodnocení konsenzu odborníků je použita nová metoda pro stanovení míry souhlasu a hodnoty τ-agreement vycházející z Shannonovy teorie entropie. Metoda je popsána na případové studii prováděné v části katastru obce Žarošice, která je často zaplavována. Tým expertů, zahrnující široké spektrum zainteresovaných subjektů, se zaměřil na dostupné informace o povodí, zejména na návrhové srážky, které byly následně vstupem do matematického srážko-odtokového modelu KINFIL.
The text comprises the method of the determination of dispersion coefficient at water courses. The text follows the paper Dispersion Coefficient for Open Channels Profiles of Natural Shape [4], which was published in the J. Hydrol. Hydromech., 43, 1995, 1-2, 93-101. The resulting formulae (12) to (15) and values of longitudinal dispersion coefficients in that paper are deemed to be incorrect. The corrected results of the analytical solution are given in the paper together with the comparison with numerical and experimental results. and V příspěvku je uveden postup výpočtu koeficientu podélné hydrodynamické disperze ve vodních tocích řešením Fischerova integrálu. Text navazuje na článek [4] Disperzný koeficient pre prirodzené profily povrchových tokov Ing. Karola Kosorina, DrSc., uveřejněný ve Vodohospodářském časopise, 43, 1995, 1-2, 93- 101. Podle názoru autorů tohoto příspěvku nejsou ani výsledné vztahy (12) až (15) ani výsledky v tabulkách 1 až 3 ve zmíněném článku [4] správné. V příspěvku uvádíme opravené vztahy spolu s jejich srovnáním s výsledky numerického výpočtu a experimentálního pokusu provedeného v roce 2000 na řekách Svitavě a Svratce.
The paper deals with the method of transverse dispersion coefficient statement from field measurement and with a way of correction of their values through the mathematical modelling. A constant steady source of tracer was used by the method of the computation of transverse dispersion coefficient from the field measurements and the method can be applied in wide and shallow rivers. It is based on the work of Demetracopoulos and Stefan (1983). The transverse dispersion coefficients were determined by this method at about 4 km long part of the Hron River. There was found out that the applied method gives overestimated results of transverse dispersion coefficients, so they had to be corrected by application of 2-dimensional numerical model of dispersion MODI with which there were simulated the results of field measurements. The summary of result values of these coefficients are in Tab. 1. and Príspevok opisuje spôsob stanovenia koeficientov priečnej disperzie a korekciu ich hodnoty za pomoci matematického modelu MODI, vychádzajúc z terénnych meraní. Pri terénnych meraniach bola aplikovaná metóda stanovenia priečneho disperzného koeficienta publikovaná Demetracopoulosom a Stefanom (1983). Táto metóda využíva konštantný zdroj stopovacej látky a je aplikovateľná pre široké plytké korytá. Na jej základe boli stanovené hodnoty priečnych disperzných koeficientov na cca 4 km dlhom úseku rieky Hron medzi zaústením toku Istebník a mostom v Banskej Bystrici-Šalkovej. Metóda Demetracopoulosa a Stefana (1983) však dáva vo všeobecnosti nadhodnotené výsledky priečnych disperzných koeficientov, preto hodnoty týchto koeficientov boli na základe simulácie výsledkov terénnych meraní modelom MODI následne korigované. Výsledky sú zhrnuté v tab. 1.