Freska v oválném rámu, umístěném po straně výjevu s Hostinou antických bohů. Žena, na hlavě závoj, drží v pravici svazek šípů. and Poche 1977#, s. 318-319.
Freska v oválném rámu, umístěném po straně výjevu s Hostinou antických bohů. Stojící nahá žena, drží před sebou hada zakousnutého do vlastního ocasu. and Poche 1977#, s. 318-319.
Freska v oválném rámu, umístěném po straně výjevu s Hostinou antických bohů. Stojící žena, drží žezlo, vedle ní mal Amor, toulec, drží luk a šíp. and Poche 1977#, s. 318-319.
Hrad po požáru 1547 přestavěn v renesanční zámek. Nejstarší část přestavby tvoří vstupní křídlo (na východě) s volutovými štíty, které jsou z optických důvodů umístěny příčně k vrcholnici střechy. Členění štítů netvoří tektonický systém, ale připomíná spíše pozdně gotické přesekávané pruty, v pozdně gotickém duchu jsou i subtilní a stejně netektonicky pojaté kamenné portály východního a severního křídla (1557-1558). Sgrafitová rustika se směrem nahoru iluzivně zmenšuje, výzdoba byla rekonstruována v letech 1891-1896.
Na vnější fasádě byla sgrafita imitující bosování, "piano nobile" bylo zdůrazněno ornamentálními páskami s úponkou, které probíhaly v úrovni parapetů oken a nadokenních říms. Nad hlavním vchodem byla iluzivně zobrazena tři okna s pootevřenými dřevěnými okenicemi. Sgrafita byla rovněž na zábradlí lodžií v patře dvora, na jižní straně byly podle Sedláčka (1905, 113) stařec na delfínu a mořská božstva. and Jeden z prvních dokladů mystifikujících zábavných prvků ve výzdobě venkovní fasády v českých zemích. Stejného ducha mají i nástěnné malby v interiéru, zejména portrétní medailony v místnosti v patře v jihovýchodním rohu. Nejen sgrafitová a malířská výzdoba, ale i celá architektonická koncepce kaceřovské vily je založená na antické nauce o vhodnosti ("decorum"), která se v evropské kultuře prosadila v první polovině šestnáctého století. Podle této koncepce vycházející z Vitruvia a popularizované Sebastianem Serliem, jehož knihy vycházely od roku 1537, má pojetí stavby a její výzdoba odpovídat jejímu určení. Pro venkovské vily určené k odpočinku tato nauka předepisuje uvolněnou formu a kratochvilnou výzdobu.
Patrový nárožní dům se sgrafitovou figurální výzdobou. Na fasádě do ulice Plánické čtyři ženské postavy s různými atributy. Směrem od nároží do leva: okřídlená žena s hadem omotaným na pravém předloktí, v levé ruce drží zrcadlo (Prudentia), dále nahá žena s přehozenou drapérií, levá ruka se opírá o sloup, jehož část drží v pravé ruce (Fortitudo). Třetí je postava ženy v soudobém oděvu, v levé ruce drží uťatou hlavu, v pravé meč (Judita). Poslední je Lukrécie (Pudititia) - žena v soudobém oděvu, která si zabodává dýku do prsou. and Pasportizace okresů Zpč. kraje - prosinec 1985: rejstříkové číslo 26427 /4-2669.
Na fasádě nájemního domu v prvním patře figurální výzdoba. Zcela vlevo Orfeus hrající zvířeti, nad tímto výjevem, ve druhém patře Eurydiké, Plúto a Orfeus v podsvětí (nahá postava s křížkem na krku stojí před okřídleným vousatým božstvem na trůnu, vedle něj muž hrající na flétnu), napravo od něj trůnící démon., Chamonikola 1999#, č. 108., Samek 1999#, s. 233., and Podle Samka je Orfeus "medvědář".
Freska, bitevní scéna na pozadí Milvijského mostu v Římě., Lanc 2010#,, and Bitevní scéna ilustruje historickou událost, která se udála 28. 10. 312 po Kr., u mostu přes řeku Tiber v Římě. V bitvě mezi císařem Konstantinem I. (od r. 306) a Maxentiem zvítězil Konstantin. Podle některých antických autorů (Eusebius, Vita Constantini, předpověď vítězství ve znamení kříže - "in hoc signo vinces"), byla tato bitva počátkem Konstantinovy konverze ke křesťanství. Prvotní uměleckou inspirací byla freska v Raffaelových stanzích ve Vatikánu, kterou vytvořil, patrně podle Raffaelových návrhů (zemř. 1520), Giulio Romano.
Sgrafitová ornamentální výzdoba pokrývá celou plochu fasády, předprseň druhého patra je vyzdobena kuželkami, nad pilíři druhého patra je zvířecí hlava a bukranium.