Tato studie identifikuje hlavní psychosociální proměnné v rámci perinatální péče, které mohou představovat podpůrné či rizikové faktory pro úspěšné zahájení kojení. Na základě statistického vyhodnocení dat z dotazníkového šetření, jehoţ se zúčastnilo 199 respondentek, a obsahové analýzy polostrukturovaných rozhovorů s 18 rodičkami se ukázalo, ţe do kvality kojení se promítá především rodičkou vnímaná atmosféra porodnice a přístup zdravotníků v období po porodu (schopnost empatie, poskytování psychické podpory a kvalita komunikace) a rovněţ aktivní nabízení pomoci s kojením. Podpora kojení poskytovaná rodičkám v rámci perinatální péče by se proto měla zaměřit nejen na dodrţování deseti kroků k úspěšnému kojení, které je podmínkou pro udělení statutu Baby Friendly Hospital, nýbrţ i na psychologické potřeby rodičky v době po porodu. and This study identifies major psychosocial determinants of perinatal care that can foster or inhibit successful breastfeeding initiation. Using statistical data analysis of a questionnaire survey with 199 primiparae and content analysis of semi-structured interviews with 18 primiparae and multiparae, it was found that the quality of breastfeeding is determined mainly by the postnatal ward atmosphere as perceived by the woman, the hospital staff attitude (ability to empathize, psychological support, and communication quality) and active offering of help by the staff. The breastfeeding support provided to women in perinatal healthcare should therefore focus both on compliance with the 10 steps for successful breastfeeding (on the basis of which the hospitals are certified as Baby Friendly Hospitals) as well as on meeting the psychological needs of women in the postnatal period.
Text reflektuje postavení podniku pro zahraniční obchod (PZO) Artia ve struktuře tuzemských hudebních vydavatelství v období normalizace s cílem přiblížit modus operandi exportně orientované hudebně vydavatelské činnosti v Československu. V porovnání s hudebními vydavatelstvími zaměřenými na domácí trh se Artia odlišovala svou koncepcí ediční i obchodní politiky, u níž ideologický a estetický diktát determinovaný systémem řízení a kontroly kulturní tvorby ustupoval obchodním zájmům Ministerstva zahraničního obchodu. Sledování dynamicky se proměňujícího střetu ideologických a ekonomických zájmů v oblasti kultury je zajímavé zejména v období nastupující normalizace charakteristické zesílenou kontrolou ideologické čistoty uměleckého projevu, a nejen proto je toto téma vhodné pro všechny zájemce o multidisciplinární zkoumání kulturních dějin Československa., The article reflects the position of a foreign trade enterprise called Artia within Czechoslovak music industry. The primary goal is to reveal the modus operandi of the music industry in international trading on the example of Artia. Given its export orientation, Artia was a specific organization dealing more than other Czechoslovak record companies with commercial success instead of ideological and aesthetical issues in its editorial policy. Such an approach was dramatically challenged in the period of „normalization“ (1969-1989) when ideological requirements on record companies were reinforced in the system of management and control of cultural production in Czechoslovakia. Artia, therefore, is a suitable object for exploring the relationship between ideological and commercial aspects of cultural production in Czechoslovakia from a multidisciplinary perspective., Martin Husák., and Obsahuje bibliografii