After the political crackdown of 1968, the atmosphere had become unbearable, and the situation got worse. Because Czechoslovak science had become a strong political force during 1968, it is not surprising that the Czechoslovak Academy of Sciences figured on the list of watched institutions. A day after the occupation of Czechoslovakia by Warsaw Pact troops, the CAS was closed by order of the commanding officer. The destruction of Czechoslovak science in the 1970s has proceeded slowly but systematically, not lacking, however, a "legal" basis. and František Janouch.
Recenzent se nejprve zamýšlí nad velkým zájmem, který česká veřejnost i odborníci v posledních letech projevují o popkulturu z období takzvané normalizace, což platí také o tehdejších filmech a televizních seriálech. Právě tato tvorba z let 1969 až 1989 tvoří tematické těžiště většiny příspěvků v předložené publikaci, která je čtvrtým svazkem sborníkové řady Film a dějiny. Kvantita si zde podle recenzenta ovšem vybírá daň na kvalitě. Přestože se editor Petr Kopal v úvodu snaží nastínit východiska sjednocující jednotlivé texty, vnitřní propojení se mezi nimi hledá jen s obtížemi, a některé navíc prozrazují neujasněný směr a cíl bádání. Vybrané příspěvky představuje recenzent podrobněji. Vedle textů trpících přemírou faktů, jejich pozitivistickým podáním, schematičností nebo absencí kontextu a analýzy vyzvedává několik velmi zdařilých statí z pera Petra A. Bílka, Petra Kopala, Kamila Činátla nebo Martina Štolla., The reviewer first discussess the great interest that Czechs, both experts and the general public, have had in recent years in the pop culture of the "Normalizaation" period (1969-89). This includes films and TV series, which constitute the focal point of most of the contributions to the publication under review, the fourth volume of the Film a dějiny (Film and history) series. But quantity, according to the reviewer, has taken its toll on quality here. Although the editor, Petr Kopal, has tried in the introduction to outline the starting points that unite the individual contributions, it is actually hard to see what they have in common, and, moreover, some reflect the confused directions and aims of the research. The reviewer presents some of the contributions in detail. Apart from articles that suffer from an excess of fact, positivistic treatment, schematicity, or a lack of context and analysis, the reviewer points to the highly successful essays by Petr A. Bílek, Petr Kopal, Kamil Činátl, and Martin Štoll., [autor recenze] Martin Šrajer., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
a1_Reformní komunisté, kteří po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odešli do exilu a začali rozvíjet svou činnost v rámci skupiny Listy (sdružené kolem bývalého ředitele Československé televize, vydavatele římského exilového dvouměsíčníku Listy a později poslance Evropského parlamentu Jiřího Pelikána), se při hledání politických spojenců proti Husákově §,,normalizaci'' snažili budovat kontakty hlavně s vlivnými představiteli západoevropské levice. Tento text ovšem sleduje jejich exilové angažmá, kterému dosud nebyla věnována pozornost - a sice rozvíjení kontaktů s čínskými komunisty, kteří byli v posrpnovém období na mezinárodních fórech hlasitými kritiky sovětského expanzionismu. Autor ukazuje, jak se toho exulanti snažili využít pro posílení svých pozic coby zahraniční socialistické opozice proti ,,normalizačnímu'' režimu. Při navazování těchto kontaktů mohli stavět na vazbách, které v Číně měl zejména Jiří Pelikán (1923-1999) z dob svého působení v Mezinárodním svazu studentstva. Jeho někdejší čínští kolegové v čele s Chu Jao-pangem (1915-1989) vystoupali během druhé půle sedmdesátých let na čelná místa ve stranické hierarchii a díky tomu se exulantům otevřely širší možnosti spolupráce. Z Číny získávali průběžné finanční příspěvky na své aktivity a Číňany naopak zajímal československý pokus o reformu státního socialismu z konce šedesátých let., a2_Autor přibližuje návštěvy vyslanců skupiny Listy do Číny, kteří své tamní partnery seznamovali s aktuálním vývojem ve střední Evropě včetně informací o disentu a opozičním hnutí. Specifickou iniciativou v rámci této spolupráce byl pokus prosadit vlastního zástupce v českém vysílání Rádia Peking - to se dočasně podařilo, ale plán ovlivňovat obsah vysílání do Československa, tak aby se mohlo stát pro posluchače ve vlasti informační alternativou k oficiálním médiím, se nezdařil a zástupci skupiny Listy působili ve vysílání jen jako jazykoví poradci., a1_Some reform Communists who went into exile after the Soviet-led military intervention in Czechoslovakia, in August 1968, began to work in the Listy group led by Jiří Pelikán (1923-1999), a former Director of Czechoslovak Television, the publisher of the Rome-based exile bimonthly Listy, and, later, a Member of the European Parliament. In the search for political allies against Husák´s regime of ''normalization'' (the return to hard-line Communist rule), they tried to establish contact mainly with influential representatives of the West European Left. This article, however, examines an area of their involvement in exile, which has previously not received attention - namely, their efforts to develop contacts with Chinese Communists who in the period after August 1968 were vociferously speaking out at international forums and criticizing Soviet expansionism. The author demonstrates how the exiles tried to take advantage of this in order to strengthen their positions as members of the foreign socialist opposition to the normalization regime. When establishing these contacts, they could build particularly upon those that Pelikán had developed in China while working in the International Union of Students. In the second half of the 1970s his erstwhile Chinese colleagues, led by Hu Yaobang (1915-1989), rose to leading positions in the Party, thus creating considerable opportunities for the exiles to work with them. From China, they received continous funding for their activities, while the Chinese were interested in the Czechoslovak attempt to reform state socialism in the late 1960s., a2_The author acquaints the reader with visits by Listy ''envoys'' to China, who acquainted their partners there with current developments in central Europe, including information about dissidents and the opposition movement. A special initiative as part of this collaboration was their attempt to get their own representatives involved in the Czech broadcasts of Radio Peking. Though they briefly succeeded in this, their plan to influence the content of transmissions to Czechoslovakia, and thereby make it an information source for listeners which would provide an alternative to state-controlled Czechoslovak mass media, ultimately came to naught: members of the Listy group worked at Radio Peking only as language advisers for the Czech broadcasts., Petr Orság., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Text reflektuje postavení podniku pro zahraniční obchod (PZO) Artia ve struktuře tuzemských hudebních vydavatelství v období normalizace s cílem přiblížit modus operandi exportně orientované hudebně vydavatelské činnosti v Československu. V porovnání s hudebními vydavatelstvími zaměřenými na domácí trh se Artia odlišovala svou koncepcí ediční i obchodní politiky, u níž ideologický a estetický diktát determinovaný systémem řízení a kontroly kulturní tvorby ustupoval obchodním zájmům Ministerstva zahraničního obchodu. Sledování dynamicky se proměňujícího střetu ideologických a ekonomických zájmů v oblasti kultury je zajímavé zejména v období nastupující normalizace charakteristické zesílenou kontrolou ideologické čistoty uměleckého projevu, a nejen proto je toto téma vhodné pro všechny zájemce o multidisciplinární zkoumání kulturních dějin Československa., The article reflects the position of a foreign trade enterprise called Artia within Czechoslovak music industry. The primary goal is to reveal the modus operandi of the music industry in international trading on the example of Artia. Given its export orientation, Artia was a specific organization dealing more than other Czechoslovak record companies with commercial success instead of ideological and aesthetical issues in its editorial policy. Such an approach was dramatically challenged in the period of „normalization“ (1969-1989) when ideological requirements on record companies were reinforced in the system of management and control of cultural production in Czechoslovakia. Artia, therefore, is a suitable object for exploring the relationship between ideological and commercial aspects of cultural production in Czechoslovakia from a multidisciplinary perspective., Martin Husák., and Obsahuje bibliografii