Placené zaměstnání se v naší společnosti stalo důleţitou součástí osobní identity, neboť uspokojuje potřebu finančního příjmu, umoţňuje společenský kontakt a strukturuje čas. Nezaměstnanost je vysoce stresující ţivotní událost, která způsobuje dopad nejen na psychické, ale i fyzické zdraví. Můţe tak vyvolávat psychické důsledky úzkosti, deprese atd. Na zdravotní stránce nezaměstnaných osob se významně spolupodílí psychologické faktory s fyziologickou predispozicí k nemocem. S ohledem na významné individuální rozdíly mezi nezaměstnaností a zdravím je obtíţné nalézt jednoznačnou souvislost. Mezi obzvláště ohroţenými jsou osoby s niţším socioekonomickým statusem. Hlavním záměrem této přehledové studie je především upozornit na značnou komplexnost problému nezaměstnanosti v oblasti výzkumu zdraví. and Paid employment is nowadays a very important part of one's identity as it satisfies the need for a wage-earning capacity, facilitates socialization and provides time structure. Unemployment is a very stressful life event that causes psychological but also physical health changes. We can mention feelings of anxiety, depression and so on. There is a very significant interaction between psychological factors and physiological proclivity for illness. There are also a lot of corresponding factors in relation to unemployment and health that cannot be fully described as there are significant differences between people. Especially people with lower socioeconomic status are at a health risk. The main aim of this study is to show the wide complexity of the unemployment problem in the area of health research.
The paper is focused into the research of distribution (2D) of magnetic field for analysis of samples with magnetic active films during the measurement of dark mode spectroscopy (DMS). In shortness is here described construction of the electromagnet and modelling of its magnetic field. and Příspěvek je zaměřen na studium rozložení (2D) magnetického pole pro analýzu vzorků s magneticky aktivními vrstvami při měření metodou tmavé vidové spektroskopie (DMS). Stručně je zde popsána konstrukce realizovaného elektromagnetu a jeho modelování.
Vzrůstající využívání digitálních technologií ve vědecké práci a komunikaci vyvolává otázku, jaká je epistemologická povaha takto vytvořeného vědění. V tomto eseji využívám pojmový aparát, který vyvinuli Steven Shapin a Simon Schaffer k analýze historického sporu mezi Robertem Boylem a Thomasem Hobbesem o způsob vytváření vědění v přírodní filosofii, a aplikuji jej na problematiku digitálního výzkumu. Jejich koncepty tří technologií vytvářejících vědění - materiální, literární a sociální - se ukazují jako heuristicky užitečné koncepty i pro reflexi digitálních technologií. Ty jsou v eseji představeny nikoliv jako samostatné technologie vytváření faktů, nýbrž jako prvky, kolem nichž se dosavadní vědecké technologie radikálně rekonfigurují. Zvláštní pozornost esej věnuje představě kódu jako literární technologie a roli digitálních technologií v humanitních vědách., The increasing use of digital technologies in scientific work and communication raises the question of the epistemological nature of knowledge thus produced. In this essay, I am employing the conceptual apparatus developed by Steven Shapin and Simon Schaffer for the analysis of the historical dispute between Robert Boyle and Thomas Hobbes over the ways of producing knowledge in natural philosophy, and applying it to digital research. Their concept of three knowledge-making technologies - material, literary and social - appear to be heuristically useful concepts for reflecting on digital technologies as well. The latter are presented in the essay not as a separate facts-producing technology, but as elements around which the existing scientific technologies are radically reconfigured. Particular attention is paid to the concept of code as a literary technology and the role of digital technologies in the humanities., Radim Hladík., and Obsahuje bibliografii