Bronzový reliéf (71, 1 x 34, 9 cm): busta císaře z profilu, na sobě má pancíř a řád zlatého rouna. Nárameník pancíře má podobu lví hlavy, pod ním na pancíři Herkules s globem v ruce, na spodní části pancíře je personifikace Umění se soškou Vítězství v ruce, sedí na válečných trofejích. Busta spočívá na orlovi, po stranách globus s hvězdou., Prag um 1600#, I, č. 59 s. 153., and Na portrétu je Rudolf II. oslaven odkazy na císaře Augusta (orel, hvězdy, personifikace Umění sedící na zbroji jako atribut Zlatého věku). Současně je charakterizován jako druhý Herkules (nárameník v podobě lví hlavy, postava Herkula nesoucího zemský globus). Identifikace s Herkulem se promítla i do fyziognomického portrétu, neboť císařův profil je ozvěnou profilu lva na jeho nárameníku. Renesanční zájem o fyziognomiku vycházel z Aristotela (První analytiky 2, 26) a z Fyziognomiky, která mu byla připisována. Popis lva ve Fyziognomice odpovídá tomu, jak zvíře podal Vries, stejné rysy zdůraznil i u Rudolfa zdůraznil: čtvercová tvář a čelo, prohlubeň uprostřed čela a val nad obočím, rýha uprostřed čela. Díla antických fyziognomiků byla uvedena do obecného povědomí bestselerem Della Porty (Della Porta 1586, německý překlad Della Porta 1601). Reliéf se "lvím" portrétem Rudolfa II. byl patrně součást triptychu oslavujícího Rudolfa II., který byl vystaven ve "druhé místnosti" císařské kunstkomory na Pražském hradě. Portrét mohl být uprostřed, po straně reliéfy Alegorie turecké války Rudolfa II. (circa 1603, Vídeň, Kunsthistorisches Museum) a Rudolf II. jako mecenáš umění (1609, Windsor).
Na příjezdové cestě, na mostě nad vodním příkopem před průčelím, podél zábradlí řada soch antických božstev: socha Herkula, drží kyj (první zprava)., Pauker, J., Lysice, Brno 1981., and Samek 1999#, 446-450.
Vstupní portál budovy zámku rámují dva Herkulové jako atlanti. Na obou stranách stojící muž s plnovousem na soklu zdobeném lví hlavou. Na levé straně portálu drží kyj v levé ruce a má jej položený na svém pravém rameni, lví kůži přetaženou přes hlavu. Postava na pravé straně, drží pravou rukou o zem opřený kyj, lví kůže je tlapami svázaná na jejím levém rameni. Nad portálem rodový znak Engelsflussů., Vlček 2001#, 372-373; Vlček 2004#, s. 75., and Budova zámku byla přestavěna po požáru v letech 1656 - 1672 družinou stavitele Carla Luraga, portál vytesal plzeňský mistr Sebastian Bossaert. Při obnově zámku v letech 1910-1911 byl však přetesán.
Olejomalba na mědi (63 x 47, 5 cm): nahá Psýché v okně vztahuje ruku k odlétajícímu Amorovi (luk, toulec). Okno nevede do místnosti, ale do lodžie otevřené na druhé straně sloupořadím, uvnitř je socha objímající se dvojice. I vnější výzdoba fasády stavbu charakterizuje jako palác všemocné lásky: nad oknem je spoutaný Jupiter a Neptun, v nice napravo spoutaný Herkules, pod ním Herkules a Omfalé. Na římse pod oknem nalevo Amor Lethaeus hasící vodou pochodeň a na pravo zápasící Eros a Anteros. and Kaufmann 1988#, 20.69.
Čtyři barokní pískovcové sochy Herkulů nesoucích mísy na novodobých soklech. and Do Bezručových sadů byly sochy přeneseny ze zahrady hejčínského cukrovaru v roce 1965.
Bronz (82 x 50 x 37 cm): nahý Herkules překračuje ležící tělo přemoženého kentaura Nessa, v náručí drží nahou manželku Déianeiru., Fučíková 1997#, 47, I/123, and Vries se k tématu později vrátil ( viz kresba z let 1615-1620): Budapest, SM, Vries, Herkules a Nessos)
Štuková výzdoba stropu Rytířského sálu. V šesti oválných medailonech Herkulovy činy., Samek 1996#., and Výjevy mají charakter karikatur - Herkules je zobrazen jako plešatý muž.
V přízemí jižní strany budovy, pod úrovní horního terénu zámku s galeriemi, šest místností s umělými jeskyněmi s vodními hříčkami, kašnami a nástěnnými malbami. Kašna se sousoším. Na vrcholu okřídlená mořská obluda s otevřenou tlamou, pod ní velká mušle, po jejíchž stranách dvojice putti. Pod mušlí orel, pod orlem skaliska s vytékající vodou, po stranách kašny dvě figury. Vlevo Herkules bojující s nemejským lvem, vpravo Herkules bojující s Hydrou., Poche 1980#, 78-80., and Vlček 2001#, 413.