Bronz patinovaný: sedící nahá Nymfa nebo Venuše, v pozdvižené ruce držela zrcadlo, vzhlíží k tančícímu nahému Faunovi., Fučíková 1997#, I120., and Jedna z nejranějších plastik Adriena de Vries.
Bronz zlacený (65 cm): Lazar sedí nahý na oděvu, psi mu olizují rány na nohou., Fučíková 1997#, I/132, and Námět je biblický (Lukáš 16, 19nn), ale výtvarné pojetí je variací na Láokoónta (gesto pravé ruky, nahoru obrácený obličej s expresivním výrazem, torze těla).
Bronz (45, 5 cm bez soklu): nahý Merkur (okřídlená čapka a boty, caduceus) běží., Fučíková 1997#, 49, I/131, and Inspirací byla soška Giambolognova Merkura z roku 1587 ( Wien, KM, Letící Merkur), jejíž exemplář byl součástí císařských sbírek v Praze. Vries Giambolognovu koncepci Vries pozměnil tím, že Merkura zobrazil v běhu.
Bronz (47, 3 cm): rozkročený Apollón před sebou drží luk, ale dívá se doprava, u jeho nohou toulec. Postoj je variací na sochu Apollóna Belvederského., Fučíková 1997#, 47, I/121, and Dochován rovněž kresebný návrh (Gdańsk, Muzeum Narodowe, Vries, Apollo ?), podle sochy nebo podle přípravné kresby Jan Muller vytvořil kolem roku 1598 rytinu, na níž je Vries uveden jako autor kompozice. Inspirace Apollónem Belvederským je zjevná, Vries postoj pozměnil především tím, že se Apollón nedívá směrem, kterým střílí, ale do strany, takže postoj vytvořil manýristickou spirálu.
Bronz (82 x 50 x 37 cm): nahý Herkules překračuje ležící tělo přemoženého kentaura Nessa, v náručí drží nahou manželku Déianeiru., Fučíková 1997#, 47, I/123, and Vries se k tématu později vrátil ( viz kresba z let 1615-1620): Budapest, SM, Vries, Herkules a Nessos)
Bronz (162, 5 cm): nahý bezvousý Herkules stojí rozkročen s kyjem přes rameno, v levé ruce opřené o bok drží jablka. Úponka vyrůstající z pařezu mezi jeho nohama mu kryje genitálie, o pařez je opřený roh hojnosti., Fučíková 1997#, 49, I/133, and Dílo je inspirováno antickým typem odpočívajícího Herkula (e.g. Řím, Palazzo dei Conservatori), motiv ruky s jablky Hesperidek je citátem z Hercula Farnese, ale Vriesova kompozice se jako celek nedrží žádného dochovaného vzoru. Socha pochází ze schodiště domu čp. 14-I. v Celetné ulici v Praze, původně byla patrně určena pro zahradu Valdštejnského paláce v Praze.
Bronz (37 cm): odlitek mramorové sošky Hanse Monta z doby před rokem 1580 (Praha, NG, Mont, Mars a Venuše), jejíž význam tkví v tomu, že ukazuje podobu sochy před (barokními ?) opravami. and Fučíková 1997#, I/117.
Bronz (77, 3 cm): dvě nahé ženy, mladá stojí (vavřínový věnec na hlavě), v levé ruce drží nahoře věnec, pravicí sráží k zemi stařenu., Fučíková 1997#, 49,I/129, and V inventáři kunstkomory Rudolfa II. z let 1607-1611 (č. 1978) je neřest označena jako Avaritia/ Lakota, patrně narážka na neochotu říšských knížat přispívat na tureckou válku. Sousoší je v inventáři označeno jako Triumf Ctnosti nad Neřestí (Imperium triumphante). Inspirací byla Vriesovi obdobná skupina, kterou Ammanati vytvořil v roce 1540.
Bronzová soška (57 cm): na zemi leží poražený Kentaur Nessos, drží Herkula za nohu. Herkules kentaura překračuje a odnáší si manželku Déianeiru. Pod Kentaurem Herkulův luk a prázdný toulec., Fučíková 1997#, I/112, and Autor navazuje na Giambolognův Únos Sabinky a na Herkula bojujícího s Kentaurem. Expresivní výraz Gerhardova Herkula byl ovlivněn antickým hellénistickým sochařstvím zprostředkovaným vatikánským Laokoontem.
Bronz (62, 7 cm): nahý Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty) letí a ukauje vzhůru, v ruce původně držel caduceus., Fučíková 1997#, I/115., and Toto dílo existuje v mnoha verzích a různých velikostech.