Socha Herkula (kyj) bojujícího s Hydrou stojí na podstavci ve vodní nádrži kašny., Vlček 1999#, 261-264., and Patrně se jedná o kopii původní plastiky, autor dosud nebyl určen.
Na stropě a zdech otevřené arkádové budovy (František Maxmilián Kaňka) jsou zobrazeny výjevy z Itálie - výbuch Vesuvu, Pompeje a některé obrazy z antické mytologie (Herkules, Herkules a Antaios, Herkules a Kerberos, Satyr a Amor)., Poche, Preiss 1973#, 67, 97, 166, obr. 51-53., Vlček 1999#, 261-264., and Bitevní scéna na stěně zahradního schodišťového parteru od V. V. Reinera z roku 1730 (Bitva Římanů s barbary, dnes nedochovaná), byla v roce 1797 zakreslena Antonínem Machkem (dnes je nezvěstná), který za kopii získal první cenu Společnost vlasteneckých přátel umění.
Nástěnná malba: socha stojící ve výklenku s naznačeným stromem. Na podstavci leží kyj a stojí sousoší představující Herkula (na hlavě lví kůže) zdvíhajícího od země Antaia., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., and Vlček 1999#, 445-448.
Štukové reliéfy v medailonech lemovaných akantovou kartuší na stropě. Výjevy představují dva z Herkulových činů - Herkules bojující s Hydrou a Herkules bojující s Nemejským lvem., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., and Vlček 1999#, 445-448.
Reliéf na pískovcové váze: nahý Herkules (vousy) stojí opřený o kmen stromu. Levici má za zády, přes pravici s kyjem má přehozenou lví kůži., Vlček 1999#, 471-475., and Součást souboru dekorativních kamenných váz s mytologickými reliéfy. Dnes jsou na místě tesané kopie, faksimile z umělého pískovce, které v letech 1973-90 nahradily originály, jsou uloženy v Galerii hlavního města Prahy. Reliéf odkazuje na slavnou mramorovou sochu známou jako Herkula Farnese, což je římská kopie řeckého originálu. Socha byla objevená roku 1546, ale typ odpočívajícího Herkula byl známý už od konce 15. stol. z jiných antických verzí. V ruce za zády držel Herkules jablka ze zahrady Hesperidek, což byl jedenáctý z jeho slavných činů, při němž mu pomohl Atlás. Reliéf na váze umístěné na severní straně schodiště tak obsahově souvisí s reliéfem na váze umístěné na protější, jižní straně. Reliéfy s odpočívajícím Herkulem a Atlantem definují Vrtbovskou zahradu jako bájnou zahradu Hesperidek.
Bronz (162, 5 cm): nahý bezvousý Herkules stojí rozkročen s kyjem přes rameno, v levé ruce opřené o bok drží jablka. Úponka vyrůstající z pařezu mezi jeho nohama mu kryje genitálie, o pařez je opřený roh hojnosti., Fučíková 1997#, 49, I/133, and Dílo je inspirováno antickým typem odpočívajícího Herkula (e.g. Řím, Palazzo dei Conservatori), motiv ruky s jablky Hesperidek je citátem z Hercula Farnese, ale Vriesova kompozice se jako celek nedrží žádného dochovaného vzoru. Socha pochází ze schodiště domu čp. 14-I. v Celetné ulici v Praze, původně byla patrně určena pro zahradu Valdštejnského paláce v Praze.
Mědiryt (21, 7 x 13, 7 cm): arcivévoda v soudobém oděvu, se řádem zlatého rouna na hrudi, stojí v nice. V ruce má herkulovský kyj, u jeho nohou přilba v podobě lví hlavy, narážka na lví kůži Herkulovu. and Prag um 1600#, I, č. 35.