In this article we introduce the notion of non-home as an attempt of meaningful insight into the migrants’ dwelling constructed from elements of diff erent provenance (family homes, social housing institutions, etc.), depending on tenants housing experiences, defi nitions (knowledge) and the very materiality of a living space. In developing the idea of a non-home we refer to the theoretical concepts of non-places and heterotopias., V tomto článku představujeme pojem ne-domova jako pokus o smyslupný náhled do bydlení migrantů, jenž je zkonstruováno z prvků různé provenience (rodinné domovy, instituce sociálního bydlení apod.) v závislosti na obyvatelských zkušenostech nájemníků, defi nicích (vědění) a samotné materialitě prostoru obydlí. Při rozvíjení myšlenky ne-domova se odvoláváme na teoretické koncepty ne-míst a heterotopií., and Magdalena Łukasiuk, Marcin Jewdokimow.
Detašované pracoviště Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v Mikulčicích vzniklo současně se zahájením archeologického terénního výzkumu na slovanském hradišti Mikulčice-Valy před šedesáti lety v r. 1954. Původní základnu na akropoli hradiště, označovanou též jako mikulčická archeologická expedice, nahradila v roce 2013 nová výzkumná základna v poloze Trapíkov. and Lumír Poláček.
V závěru loňského roku zveřejnila Evropská komise jméno nového předsedy Evropské rady pro výzkum (European Research Council - ERC). V pořadí třetím předsedou (činnost ERC zahajoval v roce 2007 prof. Fotis Kafatos) se stal prof. Jean-Pierre Bourguignon, vědeckým zaměřením matematik, který od 1. ledna 2014 nahradil prof. Helgu Nowotny. Předseda ERC bude mít nově v Bruselu po dobu čtyřletého mandátu stálou kancelář. and Kateřina Slavíková.
This work presents an analysis of the analogy between scientific and ethical theories with respect to their testability, explanatory potential and the causal relevance of the entities they postulate. Critics of ethical theories often claim that ethical theories are in fundamental contrast to scientific theories as they cannot be tested by empirical methods. While scientific facts are objective and open to empirical investigation, moral facts are mere expressions of subjective attitudes towards objective facts, and thus fall out of the scope of legitimate, scientific knowledge. We believe that this picture of such a deep contrast between science and ethics is based on a naïve conception of both types of theories. If we accept a more sophisticated view of scientific activity, interesting anal- ogies begin to turn up. This paper attempts to assess critically some of the analogies., Tato práce představuje analýzu analogie mezi vědeckými a etickými teoriemi s ohledem na jejich testovatelnost, vysvětlující potenciál a příčinnou relevanci subjektů, které postulují. Kritici etických teorií často prohlašují, že etické teorie jsou v základním kontrastu k vědeckým teoriím, zatímco oni nemohou být testováni empirickými metodami. Zatímco vědecká fakta jsou objektivní a otevřená empirickému zkoumání, morální fakta jsou pouhým vyjádřením subjektivních postojů k objektivním skutečnostem, a proto nespadají do rozsahu legitimních vědeckých poznatků. Věříme, že tento obraz tak hlubokého kontrastu mezi vědou a etikou je založen na naivní koncepci obou typů teorií. Pokud přijmeme sofistikovanější pohled na vědeckou činnost, začnou se objevovat zajímavé analýzy., and Radim Bělohrad ; Zdeňka Jastrzembská