Na dřevěné řezbové fasádě alegorické výjevy a antická božstva s atributy: Sluch (žena se psem), Chuť (žena s nádobou), Mars (drží meč a přeslici?), Saturn (vousatý muž s dítětem a kosou), Venuše (drží hořící srdce a šíp) s Amorem (drží luk, toulec a šípy), Sol (kolem hlavy záře, drží kopí a planetu?), Jupiter (sedící vousatý muž, drží blesky), Merkur (okřídlená čapka, drží caduceus), Luna (sedící žena drží měsíc a cíp drapérie),
Stříbrná tepaná mísa (41 x 52 cm), na spodní straně dna reliéf. Uprostřed obrazového pole polonahá Diana (měsíční srpek na čele) v potoce, před ní Aktaión (čapka, kabátec, vysoké boty, přes rameno brašna), na čele parůžky. Okolo jsou nahé Dianiny družky a lovečtí psi, v popředí nalevo Nymfa stojí a napravo sedí. Nalevo vepředu leží na zemi toulec a luk, další toulec a luk visí na stromě vzadu napravo. Výjev je zasazen do lesní krajiny., Fučíková 1997#, II/16., and K reliéfu se dochovala Vianenova přípravná kresba (viz: Frankfurt am Main, Diana a Aktaión). Mísa byla součást soupravy, k níž patřila konvice s reliéfem s Dianou a Kallistó (viz: Amsterdam, Příběh Kallistó). Mísa byla brzy po svém vzniku odvezena z Prahy do Holandska, kde se reliéfem inspirovala celá řada umělců.
Stříbrna konvice (34 cm) s tepaným reliéfem: na přední straně Jupiter v podobě Diany svádí Kallistó (vyhrnuje jí tuniku, Kallistó zděšeně zdvihá ruce nad hlavu), v pozadí Diana objevuje těhotenství Kallistó. Na zadní straně je Kallistó proměněná v medvěda, ktrého se chystá zabít syn Kallistó, Arkás., Fučíková 1997#, II/15., and Konvice byla součást soupravy, k níž patřila mísa s reliéfem s Dianou a Aktaiónem (viz: Amsterdam, Diana a Aktaión). Vianen použil kompozici také pro svoje další díla (Molen 1984 č. 110 a 111). V roce 1637 byla vyrobena kopie konvice zlatníkem Servaesem Cocquem, která se dostala do majetku polského krále.
Měšťanský dům s renesančním obloukovým portálem z červeného mramoru s latinským nápisem., Poche 1977#, 63-64., and Dům dal postavit roku 1612 Jindřich Čížek z Jenštejna, městský patricij a berounský císařský rychtář.
Kresba perem a štětcem (23, 9 x 16, 8 cm): Merkur (caduceus, okřídlená čapka a boty) se snáší na zem, kde sedí Aglaura (?) a objímá spící Hersé (?), aby k ní Merkur nemohl. Nalevo dvojice kráčejích dívek, první z nich je snad Hersé. Výjev je zasazen do krajiny, v pozadí město (Athény ?)., Fučíková 1997#, I/182, and Výjev není možné jednoznačně vyložit, jediná jednoznačně identifikovaná postava je Merkur. Kresba patrně evokuje historii Hersé z Ovidiových Proměn (Ov. met. 02, 708-832). Dvě dívky nalevo mohou připomínat průvod athénských dívek, který se právě vracel z Akropole v čele s Hersé, když Merkur letěl nad Athénami a do dívky se zamiloval (708-726). Napravo jsou dvě ženy (Prag um 1600, I, s. 346: mladík a žena), patrně Hersé objímající spící sestru, čímž mohlo být vyjádřeno, že Merkurovi zabránila, aby vstoupil do její ložnice (737-759).
Akvarel na pergamenu (17, 8 x 13, 3 cm): Amor si vyřezává luk, Venuše (chitón a himation) přihlíží. Výjev je situován do lesa., Fučíková 1997#, I/176, and Amor se těsně drží Amora z Parmigianinova obrazu v pražské sbírce Rudolfa II. , kam se dostal v roce 1603 (dnes Wien, KM). V Praze Josef Heintz starší po roce 1603 vytvořil dvě kopie Parmigianinova obrazu, jedna je ve Vídni, druhá v Mnichově.