OPĚT ANTIKA"Tlučhubou" se na jeviště Horáckého divadla dostává po dlouhé době opět antika. Říkám-li po dlouhé době, je to možná slabé slovo, protože poprvé a vlastně naposled se hrála v našem divadle pouze Sofoklova "Antigona", a to hned v první sezóně nově založeného souboru v létech 1941/42. Od té doby se na repertoáru HD žádná hra z tzv. klasického odkazu antiky neobjevila. Dnes je těžké říci, proč se této oblasti dramatických textů naše divadlo tak houževnatě vyhýbalo.Snad z obavy o případný nezájem publika. Snad z pocitu, že antika je svými tématy příliš vzdálena cítění a zájmům dnešního člověka. Nevím. Jedno je však jisté. Antika přitahovala a přitahuje tvůrce ve všech oblastech umění i dnes. Fascinující je na ní nejenom dokonalost skloubení obsahu a formy, ale často i hluboké a moudré poznání zákonitostí běhu lidského života na straně jedné, na straně druhé pak odvaha do sytosti se vysmát všemu nepřirozenému, hloupému a směšnému.PLAUTUS (254-184) byl Říman. Žil v době, kdy slávě helénistického světa bylo pomalu odzvoněno, a kdy z kulturního odkazu Řecka začínal čerpat do té doby "barbarský" Řím. Plautus sám byl potom víc adaptátorem řeckých komedií než autorem v dnešním slova smyslu původním. Vybíral si své náměty z repertoární zásoby nové komedie attické a většinu vlastních textů tvořil kontaminací např. dvou her řeckých. Tak vznikl i "Tlučhuba" (pův. název Miles gloriosus). Své komedie z valné části situoval do Řecka (svědčí o tom mimo jiné i jména postav), ale zpravidla mířil cizím prostředím i na domácí poměry. Ve svých hrách zachytil nejenom živé lidské bytosti doby, v níž žil, ale podařilo se mu postihnout některé základní charakterové vlastnosti lidí tak, jak se s nimi setkáváme v nejrůznějších modifikovaných podobách a situacích i dnes.Knauthova úprava "Tlučhuby" směřovala především ke zdůraznění charakterů jednotlivých postav. Ke zhutnění a zestručnění dramatického dialogu. Knauth zasáhl i do jazykové struktury textu. Oživil jej slovníkem svých současníků, i když situační rámec komedie ponechává nezměněn. Podařilo se mu tak vrátit divadlu text, který si zcela jistě zaslouží pozornosti. Na divadle pak záleží, aby vrátilo Plauta dnešním divákům.ten.
Bozzetto určeno pro Výzdobu Horního Belvederu, v majetku Colloredů asi od 1737., Životská J., Opočno, 1992, and Jedna ze dvou studií pro nástropní výzdobu vídeňského paláce Belveder.
Olejomalba na plátně (122 x 101 cm): Apoteóza vítěze přijímaného na nebesích Minervou a oslavovaného Fámou., Daniel, Prohaska 1995#, 152, B 30., Zboranová 2005#, 60., and Studie pro dekoraci stropu Horního Belvedéru ve Vídni (malba ve Vídni, v roce 1950, shořela). Ze sbírky Colloredo-Mansfeld (konec 18.-zač. 19. století).
Alegorie vítězství Karla VI. nad Turky. and Studie pro dekoraci stropu Horního Belvedéru ve Vídni. Jedno ze slavných vítězství z let 1716-1718, které pro císaře Karla VI. vybojoval Evžen Savojský.