Reitharová 1991, s. 154; Svoboda 1978, 427-428 and Ludvík Kohl, později dvorní malíř císařovny Marie Terezie, se od počátku své tvorby zajímal o antickou kulturu. Již v roce 1769 vytvořil ve Vídni malbu s názvem Lucius Virginius zabíjí svou dceru (dílo je dnes nezvěstné). Po návratu do Prahy se specializoval na obrazy s antickou (nejen řeckou) architekturou. Soustředil se na zobrazení žápalných obětí v řeckých nebo římských chrámech, v sérii výjevů z římských dějin. Jedním z těchto výjevů je i Zápalná oběť před antickým chrámem.
Dvě alegorické postavy na sloupu před budovou Plynárny. Model je dnes v Plynárenském muzeu v Michli. and Alegorie plynárenství zosobněna v soše ženy jako personifikace Vědy a muže jako personifikace Práce (horník).
Čtyři sokli sloupů v průčelí podle modelu B. Schnircha z r. 1881 Alegorie Země (dvojice putti se štítem s rohy hojnosti a pochodní), Voda (štít s trojzubcem ovinutým delfínem), Oheň (štít s lyrou a sluncem), Vzduch (dvojice andílků se štítem s okřídlenou hlavou).
Socha ženy (Obětující - Thysia). Památník dárcům těl pro lékařské výzkumy. Patrně narážka na Empedokla, Anaxagoras, zápalná oběť - thysia? Thyó = obětovat zápalnou oběť, obětovat jakoukoliv oběť (viz. Zdeněk Kratochvíl, Prolínání světů. Středoplatónská filosofie v náboženských proudech pozdní antiky, -výraz LOGIKÉ THYSIA Apollonius z Tyany, Kleméns Alexandrijský - 6.7 Skytá píseň, XIII,19: skrze mne přijmi veškerenstvo Slovem, přijmi řádnou oběť Slova (Logikén Thysian). Tak volají síly, které jsou ve mně. Opěvují Tebe: veškerenstvo, naplňují tvoji vůli. and Výroční zpráva za rok 1998, 1. lékařská fakulta UK, s. 11.
Soubor budov skladů Národního divadla. Fasáda do Apolinářské ulice se štukovými reliéfy v kruhových rámcích. Ženské postavy oděné do staročeských krojů s různými atributy jako Múzy. Tanec (žena s tamburínou); Hudba (žena s lyrou); Drama (žena s maskou na temeni, svitek, vavřínové snítky, meč)., Baťková 1998, s. 325, and Typické atributy múz, postavy jsou však oblečeny do staroslovanských oděvů, naznačena starobylost české kultury.
Láska k minulosti s plamennou čelenkou hledí dozadu prostřednictvím zrcadla, pomocné atributy pochodeň, symbol tradice, a učenec. Nadšení trubkou povolává k následování, pomocné atributy pero a rýč, nadšení se projevuje slovem a činem. Obětavost s hvězdnou čelenkou (srv. Zj 12.1) drží v ruce svitek symbolisující slovo (nová smlouva o oběti Syna), pomocné atributy oběti kříž (oběť Kristova) a štít (oběť v boji). Láska k pravdě s paprskovou čelenkou drží v ruce pochodeň, atribut kontinuity generací, a harfu (srv. Zj 14.1-3 a Zj 15.2 - chvalozpěv vykoupených) pomocné atributy meč a štít (srv. ap. Pavel 'opásáni kolem beder pravdou' přijměte 'meč ducha' Ef 6.14+17), žezlo (moc pravdy, která vítězí) a vítězný vavřín (sláva věrných obhájců pravdy).Ze soch pak: čtvero mohutných sousoší na hlavní kopuli - Nadšení vlastenecké, které odumírající národ náš k novému životu vzkřísilo a které od prvopočátku obráželo se v zřízení "musea". Obětavost, bez níž by nadšení nebylo dosáhlo těch výsledků, k nimž dospělo. Láska k minulosti, z níž linulo historické a literární probuzení, a Láska k pravdě, která nejen vede k vědeckému badání, nýbrž k poznání pravých cílů života.
Rampa Národního muzea, pískovcová socha ležící na soklu nad fontánou - postava sedící ženy, na hlavě koruna, v pravé ruce meč, v levici žezlo, opírá se o štít s českým lvem.