Kachel byl součást výzdoby kamen, jež sestávala z antikizujících alegorických postav astrálních božstev v edikulách. Celá kamna s analogickou výzdobou dochována v Landesmuseum Joanneum, Graz (ze zámku Schönberg ve Štýrsku). and Fučíková 1997#, V/233/2.
Kachel byl součástí výzdoby kamen, jež sestávala z antikizujících alegorických postav astrálních božstev v edikulách. Celá kamna s analogickou výzdobou dochována v Landesmuseum Joanneum, Graz (ze zámku Schönberg ve Štýrsku). and Fučíková 1997#, V/233/4.
Kachel byl součástí výzdoby kamen, jež sestávala z antikizujících alegorických postav astrálních božstev v edikulách. Celá kamna s analogickou výzdobou dochována v Landesmuseum Joanneum, Graz (ze zámku Schönberg ve Štýrsku)., Fučíková 1997#, V/234/2., and Výzdoba medailonové kachle s ideálními antickými portréty je inspirována římskými portréty.
Kachel byl součástí výzdoby kamen, jež sestávala z antikizujících alegorických postav astrálních božstev v edikulách. Celá kamna s analogickou výzdobou dochována v Landesmuseum Joanneum, Graz (ze zámku Schönberg ve Štýrsku)., Fučíková 1997#, V/234/1., and Výzdoba medailonové kachle s ideálními antickými portréty čerpá z antické mythologie.
Kamej s podobiznou, šperk byl nalezen v hrobě kněžny ze druhé poloviny 9. století v Želénkách (severozápadní Čechy). and Antické tradice, s. 69, č. k. 23.
Akvarel zachycuje pohled do pokoje na zámku Obříství, pravděpodobně občasné pracovny barona Františka Kollera. Je zde zachycena vitrína s antickými vázami, bronzy, modely architektury - část rozsáhlé sbírky antických starožitností, kterou baron soustředil v 1. polovině 20. let na zámku. and Antické tradice, s. 67, č.k. 18
Památník malíře Jana Kulíka (1644-1693), různé práce jeho kolegů, mezi nimi Amor a Psyche od Michaela Kradla, Perseus a Andromeda od Johannese Dusseka. and Fučíková 1997#, 401, V/276.
Svoboda 1978, 427-428. and Autor studoval skutečné archeologické památky, dochoány jsou jeho studie hlavic, řím, ornamentálních detailů apod. Autor však nezobrazuje skutečnou architekturu, stavby jsou fiktivní rekonstrukcí, i když v některých případech je výjev připomínkou známé stavby. Vzhledem k řadě archeologických nesrovnalostí nelze obraz ztotožnit se skutečností. V tomto případě autor vymyslel peripteros bez celly, s iónskými hlavicemi zdobenými festony, který ve skutečnosti nemohl nikdy existovat.