Tapiserie - Královna Kleopatra sedí na trůně, přijímá vyslance římského státu., Blažková 1969#, s. 12-13., and Jedná se o jeden kus, dříve považovaný za součást série Antonius a Kleopatra, kterou Adam Schwarzenberk koupil roku 1666 v Bruselu. Tradiční výklad námětu není uspokojivě dolože.
Lovecký zámek Ohrada, čtyřkřídlá budova se čtvercovým dvorem (Pavel Ignác Bayer (1656-1733) má v průčelním rizalitu široký balkon. Nad ním je nad okny vytvořeno pět štukových kartuší s figurální výzdobou. Uprostřed je Boreás unášející Óreithyu. Únosce má plnovous a rozevláté vlasy, drží dívku kolem pasu, opírá ji o svůj levý bok, zatímco dívka vztahuje ruce ve snaze přivolat pomoc, ve tváři má výraz zděšení, vlající vlasy jí přecházejí v listy. Po obou stranách jsou ve zdobných kartuších poprsí dětí zrozených ze spojení Borea a Oreýthie: synové Kalais a Zétes mají otevřená ústa, vzduté vlasy, dcery Chioné a Kleopatra mají vlasy zdobené perlami a perlové náušnice. and Hlavní vchod do zámku byl zvýrazněn citátem triumfálního oblouku, jehož horní část tvoří balkón hodovního sálu. V délce balkónu mají okna supraporty s reliéfy, jejichž tematika je rovněž triumfální - je tu oslaven Boreás (Severák), odkaz na umístění zámku na severu habsburské říše. Óreithyia byla smrtelnou dcerou athénského krále Erechthea, kterého bůh požádal o její ruku. Otec však dlouho otálel se svolením k sňatku a tak se jí Boreas zmocnil násilím. Unesl ji do hor, kde se stala bohyní studených horských větrů a porodila mu čtyři děti. Byli to synové Zétés a Kalais a dcery Kleopatra a Chioné, bohyně sněhu. Starověcí Athéňané věřili, že díky příbuzenskému svazku je jim bůh severního větru nakloněn a pomáhá jim v boji s nepřáteli, v 18. století mohlo být toto antické mytologické téma chápáno jako odkaz na Boží přízeň.
Tapiserie, 416 x 334 cm. Figurální výjev v krajině na pozadí otevřeného stanu. Kleopatra přijímá vyslance římského senátu Dellia., Bažantová 1990#., and Jeden kus ze série tapiserií s námětem z římské historie - Antonius a Kleopatra. Audiencí u královny začíná příběh inspirovaný líčením Plútarcha.
Tapiserie (411 x 540 cm). Figurální scéna na mořském břehu. K pobřeží přiráží veslice, z ní vyskakují Římané a pronásledují Antonia prchajícího po břehu na koni. V oblacích nad veslicí volavky, jedna drží v zobáku hada., Bažantová 1990#, 204-205., and Tento výjev je jedním ze série bruselských tapiserií Historie Antonia a Kleopatry. Autorem kresebných návrhů (kol. roku 1650) byl Justus van Egmont (1601-1674), tkána byla v dílně Geraerta van Streckena a Iana van Leefdaela mezi lety 1650-1677). Série byla pravděpodobně zakoupena pro arcivévodu Leopolda Viléma v době jeho pobytu v Bruselu a pak byla součástí jeho sbírek. Od toku 1785 byla vedena v inventáři Pražského hradu v počtu osmi kusů až do roku 1876, kdy byla odvezena do Vídně. Po vyhlášení Československé republiky se cyklus vrátil na Pražský hrad (kromě výjevu Triumf Antonia a Kleopatry). K bruselskému cyklu tapiserií srov.: Standen, E. A., European Post-medieval Tapestries and Related Hangings in the Metropolitan Museum of Art, sv. 2, New York 1985, s. 206-217).