Olej na plátně (102 x 102,5 cm): Venuše klečí u kamenného ohniště a namáčí do nádoby stojící u zapáleného ohniště šíp. K Venuši se zezadu blíží Amor. Výjev se odehrává v přírodním rámci., Togner 1999#, s. 403, č. 414., and V kroměřížské sbírce patrně od doby před rokem 1776. Výjev ilustruje příběh známý ze sbírky Anakreonteia, v němž se píše o Venuši namáčející Amorovy šípy v medu.
Olej na plátně (143 x 208 cm): Venuše doprovázená Amorem v dílně chotě Vulkána, který právě na kovadlině kuje pancíř pro Venušina syna Aenea. Venuše drží již hotový meč a štít, Amor přilbu., Togner 1999#, s. 304-5, č. 304; Togner 2010#, 130., and V hamburgské Kunsthalle je přípravná kresba (inv. no. 1963-91).
Olej na plátně (85,5 x 72 cm): polonahá Venuše (řetěz s drahými kameny přes hruď, náramky na obou rukou) společně s polonahým Vulkánem (pleš, vousy, kladivo) drží šíp hrotem vzhůru. Venuše se obrací k Amorovi vznášejícím se nad ní (luk, toulec), Amor má zavázané oči a ukazováčkem ukazuje na hrot šípu., Togner 1999#, s. 33-35, č. 6., and Výjev s Amorem, který i se zavázanýma ukazuje přesně na hrot šípu, lze číst různým způsobem, ale o alegorickém charakteru zobrazení není pochyb.
Závěsná nástropní malba (olej na plátně). Figurální výjev v oblacích s motivem architektury. Zobrazeny jsou dvě scény z příběhu o Trojské válce: Svatba Pélea a Thétidy a Paridův soud. Z oblak slétá bohyně Sváru Eris, v ruce drží hada. V pravé polovině obrazu scéna svatební hostiny. U prostřeného stolu sedí svatebčané a olympští bohové - Jupiter s korunou na hlavě, sedí na tůně, vedle něho orel. Vedle něho sedí Herkules se lví kůží přes hlavu. Za ním stojí Diana. Vzhůru k Erinii se dívá Neptun, v ruce drží trojzubec, na hlavě věnec z chaluh. Proti Jupiterovi sedí Thetis, nad její hlavou drží amor květinový věnece, nad nimi v oblacích Hymen. Kolem stolu další svatebčané, v popředí zlatý vůz s pávy, žena a mladík? V levé části plátna stojí tři bohyně - Venuše, Minerva (kopí, štít, přilba) a Juno, před nimi sedí Paris s jablkem v ruce, dva psi a Merkur., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Autorem koncepce výzdoby byl F. A. z Freenthalu. Kompozice Paridova soudu, sedící Paris, vedle něho Merkur a před ním stojící trojice bohyň, nevybočuje z tradičního formálního schematu (má velmi blízko kupříkladu k obrazu Hendricka van Balen (1599), scéna slavnostní hostiny bohů je omezena jen na hlavní postavy, které jsou nezbytné pro ilustraci příběhu.
Mramorová plastika, poprsí Venuše, ve vlasech má perly, odhalená ňadra, drží na levé paži nahého malého Amora., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 83-84., and Jedna z osmi mramorových bust neznámého sochaře, snad z Fontanovy dílny.
Podél středové cesty zahrady pískovcové sochy představující Roční doby - stojící nahá mladá žena, u pravé nohy rostlina., Blažíček 1959#., and Poche 1978#, 171.
Bronzový odlitek (v. 32 cm), nahá ženská postava, stojí na levé noze, pravá spočívá na malém krychlovém soklu; v pozdvižené pravici drží jablko, levá ruka přidržuje na levém stehně drapérii, která je přes rameno upevněna stuhou. Účes z vlasů svázaných na temeni hlavy., Chlíbec 2006#, 110-111, č. 43, obr. s. 111)., and Původně ve sbírce Heinrich von Liebig, v muzeu od roku 1904. Autor sošky se inspiroval antickými bronzy ze 4. stol. př. Kr. (účes).