Na podstavci pomníku Karla IV. čtyři doprovodné figury. Sedící ženy s atributy představují universitní fakulty., Poche, Preiss 1973#,, Vlček 1996#,, and Plastiky odlity v saském Lauchhammeru v železárnách hr. z Einsiedelu.
U kmene stromu, patrně palma, který přechází v mísu kašny, stojící chlapec v antickém chitónu, podává sedící dívce v antické drapérii hrozen vína. U nohou chlapce kohout, na kmeni bohatý ovocný a květinový feston. Na vrcholu mísy labuť (?). and Kašna přenesena z původního místa na Národní třídě, 1880 na Betlémském náměstí, pak ve Vrchlického sadech, od roku 1952 na Uhelném trhu. V 70tých letech 20. století poničena, nahrazena kopií. Originál v Lapidáriu NM v Praze. Námět je interpretován jako alegorie zemědělství a vinařství.
Na západní fasádě budovy štít, na jeho stranách dvě polo ležící kamenné plastiky: vlevo nahá mužská figura, u nohou má kovadlinu, vpravo nahá ženská figura, kolem těla drapérie (Průmysl a Obchod)., Vlček 1996#, 528-529., and Stavba (Josef Fanta) realizována v letech 1928-1934.
Personifikace průmyslu., Vlček 1996#, 528-529., and Stavba (Josef Fanta) realizována v letech 1928-1934. Bohatou sochařskou výzdobu budovy reprezentuje celkem sto dvacet kamenných plastik.
Mědirytina (29 x 17, 5 cm). Kompozice ve třech rovinách nad sebou: dole, v podzemí, spí Zahálka, zhoubný Čas požírající knihy, Válka (Mars) Hereze a Závist. Nad podzemím skála, uprostřed s vytesanými bustami českých panovníků, ke skále přichází zleva postava badatele s lucernou, vpravo odchází nahá Pravda se slunečním diskem nad hlavou, v podpaží nese svazek knih. Nahoře Historie a Píle obklopené postavami - Spravedlnost váží hodnotu knih, Filozofie, Paměť s knihou a perem a zamyšlená Meditace, letící Fama a dvě Ctnosti (voják s mečem, stařec s hady)., Zelenková 2009#, 84-85., and Frontispis pro dílo Bohuslava Balbína Epitome historica rerum Bohemicarum. Tisk podle návrhu Karla Škréty (kresba v Berlíně, Staatiche Museen zu Berlin, Kupferstichkabinet, inv. č. KdZ 26395).
Monumentální nástropní freska. Ve čtyřech scénách podél stropu sálu je znázorněno období starozákonní (kratší strana nad vchodem do sálu), doba mytologická (levá delší strana sálu), starořecká od Alexandra Velikého, antických filosofů a učenců (levá delší strana sálu, pokračuje na pravé delší straně sálu), období počátků křesťanství (kratší strana proti vchodu do sálu) až do současnosti - tedy doby založení filosofického sálu v klášteře - triumf Moudrosti (střední část pravé delší strany sálu). Uprostřed na stropě Božská Moudrost, která je obklopena Ctnostmi, s Géniem náboženství svrhujícím Neřesti. and Knihovní sál sahá přes dvě patra budovy, byl zbudován v letech 1783-1785, k jeho zařízení bylo druhotně použito vybavení knihovny ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma. Alegorické výjevy ve všech čtyřech rozích klenutého stropu sálu znázorňují vliv filosofie, vědy a náboženství na vývoj lidstva, přičemž nalezení pravé moudrosti spočívá v křesťanství. Ve výzdobě je řada námětů odvozených z antické mytologie, historie i umění.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Figurální scéna v krajině, nad postavami fragment antické architektury, oblouk a sokl se sochou sfingy. Postavy zleva doprava: Bucefalus a Alexandr Veliký, Aristoteles, Krates, Demokritos, Diogenes, Fainias, Sokratés a Xantipa, Kleobúlos s dcerou, Platón, Pythagorás, Solón z Athén, Lykurg, Archimédés, Anaxagorás, Apellés, Thálés, Apellés, Aeskulap, Hippokratés, Galén.
Olej na plátně (213 x 142 cm): Hojnost (Abundantia) s rohem hojnosti, Spravedlnost (Justitia) s mečem a Mír (Pax) s holubicí s olivovou ratolestí na rameni. Všechny tři ženy mají bohaté šaty, odhalená ňadra a sedí vedle sebe a Mír objímá Spravedlnost, která má ruku na rameni Hojnosti, ta má ruku položenou na jejím koleně. Hojnost jakožto plodivá síla země sedí nejníž. Nalevo ženský genius (křídla) korunuje Hojnost věncem z obilí a Spravedlnost květinovým věncem. Napravo Vědění (Scientia) s knihou v ruce položenou na rameni Spravedlnosti, obrací se dozadu pravicí odstrkuje Válku (brnění, kopí), za Válkou je vidět Turka (turban). Putto korunuje vavřínovým věncem Vědění a Mír olivovým věncem. Nalevo nahoře putto odhrnuje závěs, uprostřed nahoře orel drží v pařátech zlaté okovy, od nichž jdou řetězy k Spravedlnosti a Vědění. Orel letí k nebesům, kde je na ozářeném oblaku emblém Rudolfa II., vavřínový věnec se žezlem a palmovou ratolestí. Dole, u nohou Spravedlnosti a Míru je znak habsburského arcivévodství (bílo, červeno, bílé pruhy) s vévodskou korunou., Fučíková 1997#, I/54, and Zjednodušenou verzi alegorie najdeme na malířově obraze z doby okolo roku 1600 (Osnabrück, Ravesteyn, Alegorie Spravedlnosti a míru). Koruna protknutá dvěma palmovými listy byla emblémem císaře Ferdinanda I. (Typotius 1601-1603, 2, tab. 106) , emblém doprovázelo moto LEGITIME CERTANTIBUS: koruna patří tomu, kdo bojuje se ctí. Žezla a palmové listy v koruně byly emblémem císaře Rudolfa II. (viz: Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.). První zmínka o Rudolfově žezlu a palmovém listu symbolizujími moc v míru a válce, najdeme v emblematickém traktátu, který císaři Rudolfovi II. věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Žezlo s palmovým listem v koruně se objevuje jako emblém Cesare I. Gonzagy (1530-1575) v Typotiově katalogu emblémů evropských vladařů vydaném v Praze (Typotius 1601-1603, tab. 99, první v horní řadě), s heslem HAEC EST SOLA NOSTRA GLORIA.