Mědirytina (29 x 17, 5 cm). Kompozice ve třech rovinách nad sebou: dole, v podzemí, spí Zahálka, zhoubný Čas požírající knihy, Válka (Mars) Hereze a Závist. Nad podzemím skála, uprostřed s vytesanými bustami českých panovníků, ke skále přichází zleva postava badatele s lucernou, vpravo odchází nahá Pravda se slunečním diskem nad hlavou, v podpaží nese svazek knih. Nahoře Historie a Píle obklopené postavami - Spravedlnost váží hodnotu knih, Filozofie, Paměť s knihou a perem a zamyšlená Meditace, letící Fama a dvě Ctnosti (voják s mečem, stařec s hady)., Zelenková 2009#, 84-85., and Frontispis pro dílo Bohuslava Balbína Epitome historica rerum Bohemicarum. Tisk podle návrhu Karla Škréty (kresba v Berlíně, Staatiche Museen zu Berlin, Kupferstichkabinet, inv. č. KdZ 26395).
Nástropní malba s bohatou figurální kompozicí. Centrálním motivem je Chronos, na hlavě má přesýpací hodiny, levou rukou odhaluje závoj (se slunečním diskem) z nahé ženské figury - Pravdy., Poche, Preiss 1973#, 143., Horyna, Neubert 2000#,, and Téma bylo zejména od 16. století často zobrazováno různými autory. Kompozičně blízko, s postavou Saturna nadzdvihujícího drapérii nad ležící Pravdou, je kopie podle Berniniho díla, který je patrně autorem tohoto kompozičního schematu, dále i kresba italského anonymního malíře dnes uložená ve sbírkách v Louvre.
Reliéf hlavy Medúzy. Po stranách klenáku datování (1689)., Horyna, Neubert 2000#, 41-51, and Sochařskou výzdobu schodiště zahradního průčelí vytvořil Jan Jiří Heermann a jeho synovci Pavel a Zachariáš Heermannové ze Saska.
Před budovou policie ("Rendőrkapitányság") vysoký postavec s bronzovou sochou chlapce, který drží v levé ruce hada. Na plastice je uvedeno datum 1938 a jméno Beckö Fülöp. V maďarské literatuře je jako autor uveden Frerenc Laborcz (který sochu patrně odlil, bronzový odlitek, Magyar Nemzeti Galéria, Budavári Palota, Budapest) a rok 1961 (1985) v jiných pramenech (http://www.artportal.hu/) je uveden rok 1961 - 1963., Hadházy -Szilágyi - Szőllőssy 1985, č.161; http://www.artportal.hu/ ( 02.02.2006) (Laborcz Ferenc), and Chlapec s hadem není v moderním sochařství tématem ojedinělým, stejné téma zobrazil maďarský sochař Pátzay Pál (1896-1979) v roce 1974 (bronzová plastika v. 64cm). Patrně je zde jistá souvislost s častým námětem inspirovaným zobrazením Laokoona a jeho synů. Není vyloučeno myšlenkové spojení s antickým zobrazováním hrdiny Herkula, který hada přemohl jako dítě, což bylo v zobrazeních oslavou jeho hrdinství. Had jako symbol představuje sílu a obezřetnost. Není vyloučeno, že umístění takovéto plastiky před policejní budovou má i tento skrytý význam.
Pozlacený stříbrný reliéf na dně mísy (délka 64, 7 cm): dole dva putti bez křídel napínají luk, okolo jsou sedící a stojící polonahé ženy v přírodním rámci. Symbolický význam činnnosti putti a identita žen jakožto družek Európy vyplývá z výjevů v pozadí. Nalevo v pozadí nahý Merkur (křžídlená čapka) s pastýřskou holí žene stádo, do něhož se vmísil Jupiter proměněný v býka. Nalevo v pozadí Jupiter v podobě býka unáší Európu, uúrosžed nahoř napravo nahoře Jupiter objímá Európu na obblaku, vedle orel. Na okraji mísy se čtyřikrát opakuje emblém s labutí bojující s hadem. and Fučíková 1997#, II/209
Olejomalba na plátně (108 x 71 cm): polonahá Kirké sedí s levou rukou na knize na stolku za ní, na knize ležící na podlaze má položenou nohu, další knihy jsou a na zemi vlevo. Pravou ruku má Kirké položenou na dózu. Kouzelnice sedí na klíně Odyssea v brnění, s helmou na hlavě, levou rukou drží Kirké za nohu, pravou rukou ukazuje doleva. Na stole vedle Kirké je socha nahé bohyně, před sebou drží půlměsíc s hvězdou, za zády drží hada. V pravém dolním rohu je štít a meč., Kaufmann 1988#, 2040., and Kirke byla zjevně inspirována často napodobovaným antickým reliéfem, Letto di Policleto (tehdy ve sbírce Este ve Ferraře), po němž císař Rudolf II. dlouho toužil. V roce 1600 získal jeho kopii ze sbírky kardinála Granvella a později i originál, který je v Praze doložen od června 1603. Oba exempláře se v 17. století ztratily. Socha na stole za Kirké kouzelnici charakterizuje. Had vylézající z nádoby, který socha drží za zády symbolizuje Kiřčinu záludnost a nebezpečnost, srpek v pravé ruce ji charakterizuje jednak jako vladařku, jednak ji připodobňuje k Venuši. Tradičním významem měsíčního srpku a hvězdy byla panovnická MAJESTAS (Molnar 1999, 110). Srpek s hvězdou se objevuje na averzu mincí císaře Augusta, které byly v 16. století známé z populární knihy Enea Vica, v níž byly publikovány mince dvanácti císařů (Zantani, Vico 1548, s. 17a). V úvodu Antonia Zantani je v této publikaci hvězda na Augustově minci spojena s Venuší (Zantani, Vico 1548, 4a: la stella, che nella medaglia di C. essere la stella di Venere dalle quale egli discese). V rejstříku k latinskému vydání Vicova díla, které vyšlo v roce 1548 je zobrazení interpretováno jako konjunkce měsíce s Venuší nebo Jupiterem (stella Iouis, aut Veneris cum Luna conjuncta). Venuše se srpkem a hvězdou se v Praze objevuje ve výzdobě horní galerie (Astrologické chodby) Valdštejnského paláce, kterou vymaloval v letecgh 1623-1624 pro Albrechta z Valdštejna Baccio di Bianco.