Stavba z let 1533 - 1582, stavebník Zdeněk z Valdštejna a jeho vdova Maří z Martinic. V přízemí otevřená arkádová chodba, renes. portály, okna, na vých. fasádě figurální sgrafitová výzdoba, 1582, obnovena 1936. and Poche 1977#, s. 403.
Kašna se sochou. V kruhové nádrži sloup s korintskou hlavicí, na něm socha ženy ve zbroji, levice drží erb města, zdvižená pravice drží ratoles -Spravedlnost.
Vstupní portál s medailony s reliéfními bustami. Dům je z let 1510-1512, na dvoře otevřená lodžie přestavěná koncem 16. století. and Poche 1977#, s. 417.
Pískovcové sousoší: nahý bezvousý muž, Caecina Paetus, se dívá nahoru a zabíjí se dýkou, levicí drží za paži manželku, Arrii Starší, zhroucenou u jeho nohou. Žena má zavřené oči., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Sousoší tvoří dvojici se sousoším s Arrií Mladší, které je na bráně umístěno na 6. sloupku od jihu (srov. Hořovice, zámek, brána, Paetus a Arria Mladší). Sounáležitost obou soch je evidentní, v obou případech je zobrazen muž s dýkou a u jeho nohou ženská postava. Sochu zobrazující Arrii Starší zhotovila Braunova dílna pro zámeckou zahradu ve Valči, srov. Kladruby, Lapidarium, "Paetus a Arria." Antický originál zobrazuje ve skutečnosti sebevraždu galského zajatce a jeho ženy (srov. Exemplum: "Paetus a Arria"), v Braunově dílně mohla být použita Perrierova rytina z roku 1638 (zrcadlově obrácená), protože obrysy sousoší jsou nápadně podobné. V Perrierově albu je však sousoší interpretováno jako Pyramus a Thisbe. "Paetus a Arria" bylo antické sousoší nazváno až kolem roku 1670 a tak bylo známo po celé následující století. Nejpravděpodobnějším zdrojem inspirace v Braunově dílně byla rytina v Sandratově dílu z roku 1675 (návrh I. D. Sandrart, rytex R. Collin), která sousoší zobrazuje ze stejného úhlu jako rytina Perrierova (nápis: PAETUS und ARIA Röm. Ehe Paar:im Palast von Pr. Ludovisi zu Rom). Na Sandrartově zobrazení je "Paetus" oproti originálu mnohem razantněji rozkročen, takže při bočním pohledu je vidět jenom jeho levá noha, což je na soše z Braunovy dílny věrně reprodukováno.
Pískovcová socha: nahý Herkules tlačí kyjem k zemi hlavu Hydry, na jejímž těle spočívá jeho noha., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Protějšková socha k soše na druhé straně brány (Hořovice, zámek, brána, Herkules a nemejský lev).Stejné schéma, Herkula se lvem a Hydrou na pilířích po stranách vchodu, najdeme také na souboru plastik z Braunovy dílny pro zámek v Duchcově. Sochy oslavují hraběte z Vrbna jako druhého Herkula.
Pískovcová socha: Herkules přistupuje zezadu k nemejskému lvovi a rozevírá mu tlamu., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Protějšková socha k soše na druhé straně brány (Hořovice, zámek, brána, Herkules a Hydra). Stejné schéma, Herkula se lvem a Hydrou na pilířích po stranách vchodu, najedeme také na souboru plastik z Braunovy dílny pro zámek v Duchcově. Sochy oslavují hraběte z Vrbna jako druhého Herkula. O námětu srov. Exemplum: Herkules a nemejský lev.
Pískovcová socha Hersé v tunice podkasané nad kolena, je nakloněna dopředu, v levici věnec, který si tiskne k tělu., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Hersé (řecky "rosa") tvoří dvojici s Merkurem, který je na bráně umístěn na protějším sloupku (Hořovice, zámek, brána, Merkur). Merkurova družka, která byla v Hořovicícíh dříve interpretována jako Venuše, se objevuje v tvorbě Braunovy dílny ještě dvakrát, v těchto zobrazeních byla pro změnu interpretována jako Andronika (Kladruby, Lapidarium, Merkur a Hersé; Sloup, zámek, Merkur a Hersé). Pro identifikace této ženy jako Andronika či Venuše nejsou v dobovém výtvarném umění žádné analogie. Ve všech třech zobrazeních z Braunovy dílny se zjevně jedná o tutéž postavu, na což ukazuje také skutečnost, že v Hořovicích i v Sloupu je charakterizována stejným atributem, věncem, který si tiskne na hruď. V 16.-18. století byl Merkur zamilovaný do Hersé častým námětem výtvarného umění, nejčastěji byl zobrazován okamžik, kdy letící Merkur spatřil pod sebou Hersé s květinami v obětním průvodu na počest Minervy. Merkur a Hersé jsou na Hořovické bráně protějškem Minervy a Marta, kteří jsou umístěni na odpovídajícím místě na severní straně, na 7. a 8. sloupku od jihu (Hořovice, zámek, brána, Minerva; Hořovice, zámek, brána, Mars). V ideovém programu zahradní brány zámku v Hořovicích Minerva a Mars ztělesňují ctnosti nutné k dosažení vítězství, jejich protějšek, Merkur a Hersé, patrně ztělesňují hlavní překážku, kterou je nutné překonat - lidskou závist.