Kresba (12, 8 x 17, 8 cm): Minerva (přilba, kopí, štít, plášť, antické brnění, pod ním dlouhý chitón), na přilbě sedí sova. Napravo od Minervy sedí Múzy: Úraníá (Múza hvězdářství) se sférickým astrolábem, Rétorika s caduceem, Hudba s loutnou, napravo ženská postava se stuhou (?). Před Minervou je do země vsazená kamenná deska, na kterou oblečený putto vytesává kladivem a dlátem nápis "inscius non honorabitur." Výjev je zasazen do krajiny (stromy vlevo)., Fučíková 1997#, V/537, and Nápis na kameni je citát z Vulgaty, "nevědomý nebude ctěn" (Sirach 10, 28).
Bronzový odlitek (v. 26 cm). Minerva v plné zbroji (brnění, štít, meč, kopí, helma), stojí na pravé noze, levá odlehčená., Chlíbec 2006#, 168-169, č. 74, obr. s. 169., and Bronzová plastika pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25), ve sbírkách NG je od roku 1945. Existuje množství replik a variant této sošky.
Kresba černou křídou a perem (18, 9 x 25, 4 cm): mladý Bakchus sedí na sudu s číší v pozdvižené pravici, okolo ženy hrající na hudební nástroje., Fučíková 1997#, I/148., and Fusenig 2010#, č. 55 s. 181.
Kresba na papíře, zlaceno (85 x 135 mm). Figurální scéna ve vojenském táboře, výjev se odehrává před otevřeným stanem, kde sedí u kulatého stolku s měšci a mincemi Porsena. Proti němu truhla a na podstavci nádoba s ohněm, u ní stojí Mucius Scaevola, v levé ruce kterou vkládá do plamenů drží meč. Kolem vojáci ve zbroji, v průhledu vojenské ležení., Volrábová 2007#, 78-79., and Původně byla kresba určena jako knižní ilustrace, dílo českého mistra ze druhé poloviny 16. století. Jedná se o oblíbený renesanční a barokní námět, jeden z příkladů římských ctností, příklad statečnosti a trpělivosti. Autor kresbu údajně kopíroval z grafické předlohy (Johann Ludwig Gottfried, Matthaeus Merian: Historische Chronica, oder, Beschreibung der führnemsten Geschichten so sich von Anfang der Welt bisz auff vnsere Zeitten zugetragen : nach Ausztheylung der vier Monarcheyen ... [Franckfurt?] : getruckt bey Caspar Röteln, první vyd. 1630-1634).
Lavírovaná kresba perem a tuší (228 x 350 mm). Skupinová figurální kompozice v architektuře palácové zahrady s kašnou. V popředí skupina žen - stařena a tři dívky, otevírají košík, v něm leží dítě s hadím ocasem., Slavíček 1993#, 194-195., and Král Erichthonius (Erechtheus I nebo Erichthonios) byl, podle některých legend zrozen ze země. Vulkán se pokusil znásilnit Minervu, ta však prchla a Vulkánovo semeno oplodnilo matku Zemi, která porodila dítě, které však mělo podobu hada. Minerva dítě ukryla do košíku a dala ho dcerám krále Kekropse s tím, že nesmějí koš otevřít. Dívky neposlechly a tajemství bylo odhaleno. Podle Ovidia nebyla neposlušnost sester potrestána. Kompozice je velmi blízká Rubensovu obrazu ze sbírek Lichtensteinského muzea ve Vídni, chybí však socha Diany a Amor, pozice žen jsou poněkud pozměněny a jiné je i prostředí, ve kterém se výjev odehrává.
Grafika: figurální scéna v krajině, uprostřed kompozice žena s tělem proměněným ve strom, ruce-větve pozdvižené k obloze. Kolem jsou shromážděny Najády, které se účastní narozeni Adonida. and Dílo je v expozici uvedeno jako anonymní práce. Jedná se však o jeden z gafických listů z vydání Ovidiových Metamorfóz (Métamorphoses d'Ovide en Latin et Francais, tr. P. Du Ryer (Brussels, 1677), stejné ilustrace byly začleněny do vzdání v roce 1702 a 1732 (Ovid's Metamorphoses, tr. A. Banier, illus. B. Picart, (Amsterdam, 1732).
Kompozice zahrnuje tři výjevy. Narození Bakcha, Prohranou pěveckou soutěž Pieridek s Múzami na Helikónu a jejich následnou proměnu ve straky a apoteózu Ariadny.
Olej na plátně. Noční scenérie, krajina s ruinami, zleva přichází mohutná mužská postava, muž je bosý, na nahém těle má chiton, vpravo mezi ruinami ležící pes., Bydžovská,Srp 2006#, s. 110, obr. 100. Havlíková 2008., and Hrdina Trojské války se po letech útrap vrací domů, kde však není svými blízkými hned poznán, protože se vydává za žebráka. Pozná jej však jeho věrný pes Argos, který hned poté umírá. Šíma údajně propojil mýtus s vlastní zkušeností. Po návratu z války ho jeho pes údajně poznal dřív než vlastní rodina (Šmejkal 1988, pozn. 3, s. 232).