Malba na pergamenu: nalevo od znaku stojí Hermes (caduceus, okřídlená přilba a boty) napravo Fama (odhalená ňadra, dvě trubky), nad znakem Athéna (přilba, brnění, kopí a štít). Nahoře feston, na němž sedí putto s vavřínovým věncem a palmovou ratolestí., Fučíková 1997#, V/189., and Miniautura je součástí Majestátu Rudolfa II. z roku 1595, jímž byla staroměstskému a malostranskému cechu v Praze potvrzena stará privilegia a malířství bylo povýšeno na umění (místo na znak bylo při vydání listiny ponecháno volné). Návrh znaku pochází od Bartholomea Sprangera.
Mědiryt (272 x 400 mm). Pohled na krajinu s průhledem na řeku s loděmi, ostrůvek s ruinou antického chrámu, město a pohoří. V popředí pololežící mužská postava (kyj, na hlavě věnec, na zemi toulec se šípy, luk a lví kůže). Levá noha překřížena a pravá ruka spočívá na levém koleni, hlava pootočena k levému rameni, levá ruka opřená o terén drží kyj., Zlatohlávek 1997#, 174, č. 97., and Herkules odpočívá po vykonaných činech. Stejná figura ležícího Herkula je zobrazena na štukovém reliéfu pod valenou klenbou v lunetě na východní straně sálu v Camera degli Stucchi v Palazzo del Te v Mantově. V západní lunetě je zde proti Herkulovi zobrazen Mars. Na výzdobě místnosti se spolu podíleli Primaticcio a Giovan Battista Mantovano.
Olejová lampa ve tvaru hlav Fauna, z hlavy vyrůstá vinný list, mezi růžky je malá hlavička (záklopka nádoby)., Chlíbec 2006#, 50-51, č. 10., and Bronzový odlitek pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25), ve sbírkách NG je od roku 1945. Renesanční olejové lampy navazovaly na antické předlohy.
Mědiryt (328 x 552 mm). Postava ležícího nahého muže u vodního toku (plnovous, věnec na hlavě, v levé ruce původně veslo). Opírá se o pravé předloktí, v ruce drží roh hojnosti, vedle něho leží kapitolská vlčice a dvě malé děti - Romulus a Remus. Výjev je rámován drobnými postavami lidí, zvířat a obrazy lodí., Zlatohlávek 1997#, 254, č. 116., and Ve sbírkách NG od roku 1885, původem ze sbírky Vojtěcha Lanny. Jeden list z konvolutu římských pamětihodnosti, které vydal Antonio Lafreri (Speculum Romanae Magnificentiae, 1550). Figury v rámu symbolizují užitek, který vodní tok poskytuje obyvatelům města. Socha, která je personifikací řeky Tibery (2. století), byla nalezena roku 1512 v Římě na Martově poli. Původně zdobila (s protějškem muže jako personifikace řeky Nil) chrám Isis a Serapis. Původně byla ve Vatikánu (Belvedere, Cortile delle Statue), od roku 1797 ve Francii (Louvre Ma 593).
Zobrazení císaře Konstantina se svatozáří, držícího kříž se svou matkou sv. Helenou., #, and Breviarium Benedicti de Waldstein. Rukopis (vznik 1410, doplnění výzdoby okolo 1430 a roku 1493 dokončeno) je bohatě ilustrován miniaturními malbami. Většina iluminací z doby vzniku je dílem dvou neznámých malířů. Císař Konstantin je zobrazen u svátku Povýšení sv. křížeje, malíř císaře zobrazil jako Václava IV.