Pískovcová socha: Venuše stojící na mušli (ve dvojici s Apollonem), Poche, Preiss 1973#,, Vlček 1996#, 410-412., and Kopie sochy I. F. Platzera, originál v Lapidariu NM.
Pískovcová socha: Voda (ve dvojici s Ohněm), Poche, Preiss 1973#, 79-101, Vlček 1996#, 410-412., and Na vrcholech obou štítů rizalitu hlavního průčelí čtyři pololežící postavy, Vzduch, Země, Voda, Oheň. Originály pískovcových soch v Lapidáriu NM v Praze (viz. Praha, NM).
Pískovcová socha: Vzduch, pololežící žena, pod rukou putto fouká (ve dvojici se Zemí)., Poche, Preiss 1973#, 79-101, Vlček 1996#, 410-412., and Na vrcholech obou štítů rizalitu hlavního průčelí čtyři pololežící postavy, Vzduch, Země, Voda, Oheň. Originály pískovcových soch v Lapidáriu NM v Praze (viz. Praha, NM).
Pískovcová socha: Země (ve dvojici se Vzduchem)., Poche, Preiss 1973#, 79-101., Vlček 1996#, 410-412., and Na vrcholech obou štítů rizalitu hlavního průčelí čtyři pololežící postavy, Vzduch, Země, Voda, Oheň. Originály pískovcových soch v Lapidáriu NM v Praze.
Tzv. Dům Granovských (Herain, Šamánková) , dochován letopočet na jednom z portálů (1560), vybudován pro bývalého výběrčího cla Jakuba ml. Granovského z Granova. Ferdinand I. mu dům daroval 1558. Na fasádě chiaroscurová malba, biblické, mythologické a alegorické náměty. Podle vlašských předloh (arkádová loggie v patře, tam též malby) and Poche, Preiss 1973#, s. 28, obr. 12.
Na podstavci pomníku Karla IV. čtyři doprovodné figury. Sedící ženy s atributy představují universitní fakulty., Poche, Preiss 1973#,, Vlček 1996#,, and Plastiky odlity v saském Lauchhammeru v železárnách hr. z Einsiedelu.
Architektura i výzdoba imituje staroměstskou mosteckou věž., Homolka 1985#, 217-220., and Volná imitace Staroměstské mostecké věže císaře Karla IV., jejímž prostřednictvím stavba navazuje na antickou triumfální symboliku.
Architektura i výzdoba imituje staroměstskou mosteckou věž. V dolní vrstvě žánrové výjevy, nad nimi postavy panovníků a v nejvyšší vrstvě čeští světci s Kristem a P. Marií. Na straně do města byl patrně zobrazen Karel IV. a Václav IV., na venkovní straně Jiří Poděbradský a Vladislav II. Do výzdoby Matěj Rejsek začlenil i svůj autoportrét a na západním i východním průčelí jsou zobrazeny postavy vyhlížející z otevřeného okna., Homolka 1985#, 217-220., and V sochařské výzdobě se objevuje autoportrét a iluzivní motiv postavy vyhlížející z otevřeného okna, oba motivy poprvé v umění českých zemí. Motiv postavy vyhlížející z okna nebo dveří je antického původu a prostřednictvím Itálie se dostal do záalpského umění 15. století (palác Jacques Coeur, Bourges, před 1450; portál městské kanceláře ve Štrasburku, 1464), srov. Hrubý 2003, s. 188 pozn. 18.