Sochařská výzdoba na terase zahrady zámku, na zábradlí ženské alegorické busty., Anděl 1984#, 177-178., and Zámek byl v péči JZD, dnes je zdevastovaný.
Na náměstí Stará radnice (1560), čp. 5, čp. 60 - štuky freska Arkádie z 18. století, čp.76, portály, čp. 108, 112 - figurál. reliéfy, 134. Ulice Břetislavova čp. 73, čp. 74. Ul. Š. partyzánů čp. 16, . Florentská ul. čp43 bohatá štuková výzdoba z 18. stol. mythologická témata provedená majiteli Josefem a štukatérem Ignácem Cereghettim. and Poche 1977#, s. 539-540.
Pískovcová socha ženy v antické říze (v. 3 m), stojí na soklu, v pravici drží rydlo, v levici tabulku., Poche 1977#, s. 539-540., and Socha múzy, původně zhotovená pro Národní divadlo v Praze (do roku 1881 stála nad průčelím), zakoupena po požáru divadla.
Dům měšťana Matěje Mydláře z let 1573 - 1577, třípatrový s loggií. Na jižním průčelí připojena polygonální věž s věžičkou, tzv. hvězdárnou, kterou dal zbudovat syn stavebníka, Daniel Mydlář. V průčelí do ulice reliéfní výzdoba. Na parapetu prvního patra a na podnožích sloupů - reliéfní medailony s ženskými figurami v dobovém oděvu představujících alegorie a ctnosti. Zleva doprava: sedící žena s palmovou ratolestí a holubicí (?) (Mír) a klečící žena (Víra); žena s přilbou a bubnem (Válka) a žena s mečem a vahami (Spravedlnost); žena se třemi dětmi (Láska) a žena se zrcadlem a hadem (Obezřetnost, Moudrost); žena s pelikánem (Charitas) a žena se sloupem (Síla), žena s korunou a žezlem (Moc)., Muchka 1990#, 290., and Alegorie ctností.
Měšťanský dům s gotickým jádrem (doložen 1592). Dnešní podoba z přelomu 18. a 19. století, kdy byl v majetku rodiny Rozvadovy (v letech 1787-1889). Fasáda empírová s figurální výzdobou. Na levém nároží sv. Florián, dále obdélné reliéfy s figurami: puti s květinami a ovocem - žena s žezlem a holubicí pijící z misky - puto a satyr s různými atributy (fascis, kaduceus, kotva, loď) - muž s trojzubcem a nádobou na vodu - puti s hrozny vína a ohýnkem v nádobě. Nad portálem svitek, písmena JK a holubice s ratolestí., Poche 1977#, s. 539-540., and Reliéfy střídavě zobrazují alegorie ročních dob a antická božstva. Zleva jaro a léto, Venuše, satyr a puto s atributy, Neptun, podzim a zima. Nad reliéfy v nadokenních obloucích hlavy antických imperátorů.
Na zahradním průčelí budovy, v přízední nice v přízemí, mramorová socha. Nahá mužská postava stojící u pařezu, levá ruka na prsou, v pravé ruce drží jablko, s rýčem a hadem u nohou., Panoch 2009#, 24-27., Šmahel 2011#, 34-44., and Socha představuje starozákonní postavu Adama, ale v souvislosti se sochou Štěstěny stojící nad ním ve štítě, může se též jednat o alegorii práce a přičinlivosti. Formálně vídeňský sochař Hellmer vycházel z typu antických sochařských zobrazení božstev (kontrapost, natočení těla).
Na zahradním průčelí budovy, nad portálkem s přízední nikou v přízemí, na vrcholu štítu průčelí stojící oblečená ženská postava - Štěstěna., Panoch 2009#, 24-27., Šmahel 2011#, 34-44., and Socha byla těžce poškozená (chybějící části, hlava, ruka) proto byla roku 1986 snesena, dnes je údajně v Regionálním muzeu v Chrudimi.
Zeď s branami s iluzivní malbou ruin architektury a sochařskou výzdobou na stříškách bran. Pískovcová busta ženy, na čele hvězda - Aurora ?, Blažíček 1958#, 211., Šmahel 2011#, 34-44., and Původně barokní obvodní zeď okrasné zahrady bývalého Neuperkovského (Kuchynkovského) dvora, pozdější zahradní vily Fr. Wiesnera. Obvodní zeď zbořena roku 1956, zůstaly pouze dvě brány. Jedna z dochovaných bust je uložena v hospodářské budově vily v Chrudimi. Některé další z Rohrbachových bust jsou dnes uloženy v lapidáriu hradu Košumberk (Luže).