Na dně schodišťové šachty - Tartaru - dvě mužské figury ležící na zadech s balvany v rukách., Horyna, Neubert 2000#, 41-51, and Sochařskou výzdobu schodiště zahradního průčelí vytvořil Jan Jiří Heermann a jeho synovci Pavel a Zachariáš Heermannové ze Saska.
Reliéf hlavy Medúzy. Po stranách klenáku datování (1689)., Horyna, Neubert 2000#, 41-51, and Sochařskou výzdobu schodiště zahradního průčelí vytvořil Jan Jiří Heermann a jeho synovci Pavel a Zachariáš Heermannové ze Saska.
Olej na plátně (128 x 96 cm):: na lůžku polosedí nahý muž, Cato, rukama si otevírá řeznou ránu na břiše, kde jsou vidět odkryté vnitřnosti. Nad ním se sklání voják, vedle je stařec, lékař, kterého Cato odstrčil. Napravo přihlíží mladík, Catonův syn, s mísou (?) v rukou. Na zemi vedle postele štít s Jupiterpovými blesky, pochva meče, na stolku přilba. Noha postele v podobě orla, který se jakoby ohlíží na umírajícího., Kotková 2009#, 80-85., and Obraz vznikl na zakázku pro Maxmiliána Thuna, který jej objednal pro výzdobu svého paláce na Malé Straně v Praze. Byl jeden z konvolutu několika dalších děl, která byla v paláci vystavena, některé z nich byly také inspirovány antikou (Alexandr Veliký, Smrt Seneky), obraz byl v Thunském paláci až do konce 18. století, do sbírky hraběte Františka Josefa II. Kolowrata Libštenského se obraz dostal v roce 1808. Po prohrané bitvě (Thapsus, 46 př. Kr.) Marcus Porcius Cato mladší spáchal sebevraždu, obraz se těsně drží Plútarchova líčení (20, 70). Catonova sebevražda byla od 17. století pomerně častým námětem obrazů.
Terakotové bozzetto (28,8 cm): polonahá Aurora (hvězda na čele) hledí vzhůru, v levé ruce pochodeň, v pravé draperii a kytici růží. U nohou kohout., Kudělka 1996#, 357 č. 111, 112., and Kamenná socha, která byla podle bozzetta vytvořena, je na původním místě, v parku slavkovského zámku. Aurora s pochodní v ruce rozhazující růže byla společně s kohoutem zobrazována už od renesance.
Palác Černínský, Heřman Jakub hrabě Černín z Chudenic pozval Rossiho, 1696 návrhy, nerealizováno. Bohatá perspektivní iluze prostoru, ještě renesanční. and Poche 1973, s. 149.
Na atice průčelí osm postav:, Kunst und Kultur in Wien: http://www.viennatouristguide.at/Palais/stadtpalais/lobkowitz.htm, and 1685 erwarb der Oberststallmeister des Kaisers Leopold I., Graf Philipp Sigmund von Dietrichstein (1651 - 1716), die Häuser, ließ sie abreißen und während der Jahre 1691 - 1694 von Giovanni Pietro Tencalla einen Neubau errichten.Der Bau entsprach jedoch in der Form nicht dem Stil des Hochbarock, und so wurde Johann Bernhard Fischer von Erlach beauftragt, einen kräftigen Mittelrisalit mit hochgezogener Attika, versehen mit Figurenschmuck, einzubauen (Umbauten von 1709 - 1711).Quellen erwähnen das Kärntner Geschlecht der Dietrichstein erstmal 1003. Im Mittelalter erlangte die Familie unter Kaiser Maximilian I. erheblichen Machtzuwachs. 1651 wurden sie in den Grafenstand, 1684 in den Fürstenstand erhoben.
Na strobě mnohofigurální scény, v nichž byli Althanové zobrazení v podobě antických hrdinů., Hosák 1981#, 259-261., and Sál předků, architekti Fischer z Erlachu (1656-1723) nebo Domenico Martinelli (1650-1718), zbudován pro Jana Michala z Althanu, dokončen 1695.
Nástěnná malba na kupoli stropu sálu. V oblacích vůz tažený čtyřspřežím, vůz řídí žena s odhaleným poprsím sedící na kozlíku, na klíně drží snop (Hojnost). Ve voze mladík a dívka. Mladík, génius rodu Althanů, je nahý v rozevláté drapérii, v levici drží plamen, v pravici žezlo, pod jeho nohama je půlměsíc. Dívka drží v levici caduceus a korunu v pravici. V oblacích poletují čtyři géniové? s trubkami, na nichž je upevněn praporec rodu s erbem. Z trubek vycházejí latinské nápisy (v překladu: zásluhy hrdinů / jsou cestou ke slávě / a cvičení ve ctnostech / je cestou k poctám). Pod koly vozu dvě postavy neřestí - Hloupost a Závist. and Samek 2003#, 105-109, obr. 96,
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí Herkules, na zemi leží kyj, zápasí s Nemejským lvem. V průhledu vpravo lernská hydra, vlevo nad Herkulem v oblacích Jupiter a personifikace větrů, v oblacích se vznáší Herkules se štítem, na něhož útočí stymfalští ptáci., Samek 2003#,, and Herkules zde splývá se Samsonem (Herkules lva na rozdíl od Samsona uškrtil, nezranitelná kůže zvířete zůstala neporušená a Herkula po jeho vítězství nad lvem chránila). Letící Herkules je personifikací Síly (V. Orlinski-Raidl in: Samek 2003, 94).